Wala z Corbie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wala
Narození 773?
Úmrtí 31. srpna836
klášter Bobbio
Pohřben klášter Bobbio
Dynastie Karlovci
Manžel/ka Rothlindis
Děti Bertrudis
Otec Bernard
Příbuzní sourozenci:
Adelard z Corbie
Guntrada
Bernhar
Theoderada
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wala (někdy Walo či Walacho, 773?31. srpna 836, klášter Bobbio) byl nevlastní bratranec císaře Svaté říše římské Karla Velikého, významný dvořan, regent v Italském království, zakladatel a později opat v klášteře Corvey v Sasku[1] a mnich.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Bernard byl nemanželským synem franského majordoma Karla Martela a Wala pocházel z druhého manželství svého otce. Ke konci panování císaře Karla Velikého si získal významný vliv na jeho dvoře. V roce 811 je uveden jako jeden z hlavních signatářů míru s Dány[2][3], v roce 812 byl císařem Karlem Velikým vyslán do Italského království, kde se stal nejbližším rádcem budoucího krále Bernarda (813817).

V roce 814 se stal novým panovníkem Franské říše Ludvík I. Pobožný, který v polovině roku 817, na základě jím vydaného Ordinatio imperii, za faktického vládce Itálie dosadil svého nejstaršího syna Lothara a Wala se přiklonil na stranu císaře a jeho syna[3].

Ani tento politický obrat však nezabránil tomu, aby postupně ztrácel u císařova dvora vliv. Neupadl sice ihned v nemilost jako jeho bratr Adelard, ale zvolil si pro zbytek života církevní dráhu. Odešel do kláštera Corvey, který společně s bratrem roku 815 pomáhal založit. Avšak na výzvu císaře Ludvíka Pobožného se roku 822 vrátil ke dvoru a téhož roku se zúčastnil koncilu v Attigny, kde císař Ludvík provedl osobní pokání ze svých provinění vůči své rodině před papežem Paschalem[4].

Roku 823 byl vybrán za rádce císařova syna Lothara, který se snažil získat větší kontrolu nad Itálií. Po smrti bratra Adelarda roku 826 se stal novým opatem v Corvey, kdy císař Ludvík nechal tento klášter umístit roku 822 na vhodnější místo[5]. Někdy mezi léty 830831 však u císaře Ludvíka upadl v nemilost a musel místo opata v Corvey opustit. Příčinou byly jeho dlouhodobé rozepře s císařovnou Juditou. Vydal se tedy jako prostý mnich do italského kláštera v Bobbio (Opatství svatého Kolumbána), kde byl krátce před svou smrtí roku 836 zvolen opatem.

Wala byl ženatý s Rothlindis, která byla dcerou svatého Viléma († 812), významného vojevůdce, později mnicha a zakladatele kláštera v Gellone. Měli spolu dceru Bertrudis.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. newadvent.org - St. Adalard (anglicky)
  2. Monumenta Germaniae Historica - Annales Regni Francorum r. 811. www.dmgh.de [online]. [cit. 2018-05-05]. Dostupné online. (německy, latinsky) 
  3. a b HÄGERMANN, Dieter. Karel Veliký - vládce Západu. Praha: Prostor, 2002. 619 s. ISBN 9788072600717. S. 463, 496, 513. 
  4. newadvent.org - Councils of Attigny (anglicky)
  5. hoeckmann.de - Corvey (německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HÄGERMANN, Dieter, Karel Veliký - vládce Západu, překlad Aleš Valenta, Praha: Prostor, 2002

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]