Wala z Corbie
| Wala z Corbie | |
|---|---|
| Narození | 772 nebo 755 |
| Úmrtí | 31. srpna 836 nebo 836 Bobbio |
| Povolání | aristokrat, katolický kněz a politik |
| Nábož. vyznání | pravoslaví |
| Choť | Rothlindis |
| Děti | Bertrudis[1] |
| Rodiče | Bernard[2] |
| Rod | Arnulfovci |
| Příbuzní | Adelard z Corbie[3], Bernard[1], Gundrada[1] a Theodrada[1] (sourozenci) |
| Funkce | opat |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Wala také Walo či Walacho (773? – 31. srpna 836 klášter Bobbio) byl franský šlechtic, mnich, regent Italského království a také zakladatel a později opat kláštera Corvey[4] Zároveň byl nevlastní bratranec římského císaře Karla Velikého.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Jeho otec Bernard byl nelegitimním synem franského majordoma Karla Martela, který pocházel z Karlova druhého manželství. Jeho bratrem byl Adelard z Corbie, opat kláštera Corvey. Ke konci panování císaře Karla Velikého získal významný vliv na jeho královském dvoře. V roce 811 byl jedním z hlavních signatářů míru s Vikingy[5][6], v roce 812 ho Karel Veliký vyslal do Italského království, kde se stal nejbližším rádcem budoucího krále Bernarda (813 – 817).
Po smrti Karla Velikého v roce 814, Ludvík I. Pobožný v polovině roku 817 na základě jím vydaného Ordinatio imperii, dosadil svého nejstaršího syna Lothara na italský trůn a prohlásil ho vládcem Italského království. Wala po tomto aktu sice zůstal stoupencem Ludvíka Pobožného a jeho syna,[6] ale kvůli následné vzpouře Ludvíka Pobožného a jeho tří starších synů, při níž se Walo postavil na stranu synů, postupně upadl u Ludvíka Pobožného v nemilost. Vzpoura do niž se zapojili Ludvíkovi starší synové Lothar I. Franský, Pipin I. Akvitánský a Ludvík II. Němec a také franští duchovní, byla úspěšná, protože donutili svou macechu a císařovnu Juditu Bavorskou, která byla obviněná z cizoložství, odejít do kláštera.[7] Také se jim podařilo vyvinout tlak na samotného Ludvíka Pobožného, aby abdikoval. Vzpoura však neměla dlouhého trvání a v důsledku toho byl Wala poslán do vyhnanství, poprvé do horských oblastí poblíž Ženevského jezera a podruhé do Noirmoutier, kam byl kdysi deportován i jeho bratr Adelard z Corbie.[7] V roce 833 byl z vyhnanství odvolán a znovu pomáhal Lotharovi, Pipinovi a Ludvíkovi povstat proti jejich otci Ludvíku Pobožnému, jeho manželce Juditě a proti jejímu synovi Karlovi II. V povstání vyvolaném Ludvíkovým rozhodnutím odebrat Pipinovi Akvitánii[7] unesl Lothar svého otce Ludvíka Pobožného. Když se Ludvík Pobožný vrátil k moci, Wala, který podporoval jednotné království pod vládou Lothara, uprchl s Lotharem a dalšími jeho stoupenci do Itálie.[7] V roce 836 bylo Walovi odpuštěno a umožněno přesvědčit Lothara, k poslušnosti císaře.[7] V závěru života Walo odešel do italského Bobbia, kde v klášteru svatého Kolumbána působil jako prostý mnich. Krátce před svou smrtí roku 836 byl zvolen opatem.
Wala byl ženatý s Rothlindis, která byla dcerou svatého Viléma († 812), významného vojevůdce, později mnicha a zakladatele kláštera v Gellone. Měli spolu dceru Bertrudis.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ Catholic Encyclopedia - St. Adalard. www.newadvent.org [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Monumenta Germaniae Historica - Annales Regni Francorum r. 811. www.dmgh.de [online]. [cit. 2018-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-07. (německy, latinsky)
- ↑ a b HÄGERMANN, Dieter. Karel Veliký - vládce Západu. Praha: Prostor, 2002. 619 s. ISBN 9788072600717. S. 463, 496, 513.
- ↑ a b c d e DUCKETT, Eleanor Shipley. Carolingian Portraits: A Study in the Ninth Century. [s.l.]: University of Michigan Press Dostupné online. ISBN 978-0-472-06157-0. S. 39. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HÄGERMANN, Dieter. Karel Veliký: vládce západu. [s.l.]: Prostor Dostupné online. ISBN 978-80-7260-071-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wala z Corbie na Wikimedia Commons - Walo, Walacho (772/73 - Bobbio 31 Aug 836). [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- Charlemagne - family tree. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- Wala von Corbie († 836). www.manfred-hiebl.de [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. (německy)
