Italské království (středověk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Italské království
Regnum Italiae / Regnum Italicum (la)
 Langobardské království
 Středofranská říše
774/888961/962 Italské království (Svatá říše římská) 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
hlavní město:
rozloha:
159 194 km²
obyvatelstvo
státní útvar
vznik:
774 – dobytí Langobardské říše Karlem Velikým
zánik:
961 – korunovace Oty I. italským králem v Pavii
962 – korunovace Oty I. císařem Svaté říše římské
Státní útvary a území
Předcházející:
Langobardské království Langobardské království
Středofranská říše Středofranská říše
Nástupnické:
Italské království (Svatá říše římská) Italské království (Svatá říše římská)

Italské království (latinsky Regnum Italiae či Regnum Italicum, italsky Regno d'Italia) byl v letech 888962 nezávislý státní útvar zahrnující většinu Apeninského poloostrova (Benevento přijalo lenní svazky). Výjimku tvořil Papežský stát, včetně Romagne a Pentapole, dále Benátsko a jih poloostrova, který ovládala Byzanc. Po dělení Franské říše roku 843 bylo Italské království součástí středního údělu, po roce 880 je ovládl Karel III. (abdikoval 887).

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Evropa v 9. a na počátku 10. století

Italské království je historický státní útvar vytvořený Karlem Velikým po dobytí Langobardského království. Karel sám se nechal sice korunovat langobardskou korunou, ale svého syna Pipina prohlásil roku 781 králem Itálie. V nastalém zápasu vévodů z Friaulu a Spoleta, do něhož zasahovaly cizí vlivy i vpády Maďarů a Arabů, Italské království značně mocensky zesláblo a za výbojů Ottonů v důsledku toho přijalo lenní vztah k Římsko-německé říši, když zároveň došlo i k odtržení Friaulu.

Dynastie Karlovců[editovat | editovat zdroj]

Lombardská koruna v katedrále v Monze

(pozn. * = zároveň císař)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková - Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997