Zobrazení zdroje stránky Válka v Zálivu

{{Neověřeno}}
{{různé významy|tento=válečném konfliktu v&nbsp;letech 1990–91|stránka=Válka v Zálivu (rozcestník)}}
{{Infobox - konflikt
| typ konfliktu = válečný
| název = Válka v Zálivu
| součást = 
| cíle = osvobození [[Kuvajt]]u
| obrázek = WarGulf photobox.jpg
| popisek = ilustrační obrázek
| trvání = '''[[Irácká invaze do Kuvajtu|Invaze do Kuvajtu]]'''<br />2.–4. srpna 1990<br />'''[[operace Pouštní bouře]]''' <br /> 17. ledna&nbsp;–&nbsp;28. února 1991<br /><small>(operace Pouštní bouře oficiálně skončila 30. listopadu 1995)</small><ref>{{cite web|url=http://www.historyorb.com/events/november/30 |title=Historical Events on 30th November |publisher=Historyorb.com |accessdate=18 March 2010}}</ref>
| místo = [[Baasistický Irák|Irák]], [[Kuvajt]], [[Saúdská Arábie]], [[Izrael]] a [[Perský záliv]]
| příčiny = Spor o ropná pole.<br />Irácká okupace [[Kuvajt]]u.
| výsledek = Rozhodující vítězství koalice; osvobození Kuvajtu
| strana1 = {{Flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|Spojené státy]]<br />{{Vlajka a název|Spojené království}}<br />{{flagicon|Francie (1974–2020)}} [[Francie]]<br />{{Vlajka a název|Saúdská Arábie}} <br />{{Vlajka a název|Egypt}} <br />{{Vlajka a název|Kanada}}  <br />{{Flagicon|TCH}} [[Československo]]<br /> a další ''
| strana2 = {{Vlajka a název|Irák}}  
----
'''podpora:'''<br />{{Vlajka a název|Súdán}} <br />{{Vlajka a název|Libye}}
| vedení1 = {{Flagicon|USA}} [[Norman Schwarzkopf]]<br /> {{Flagicon|Saúdská Arábie}} [[Khalid bin Sultan]]
| vedení2 = {{Flagicon|Irák}} [[Saddám Husajn]]
| síla1 = 883&nbsp;863, z toho 696&nbsp;628 amerických vojáků<ref name="hidden1">''Hidden Wars of Desert Storm'', časový kód 49:47</ref>
| síla2 = 1&nbsp;000&nbsp;000
| ztráty1 = 358 zabito v akci, <br /> 776 zraněných, <br /> 30 zajatců <br />'''Z toho ČSFR:'''<br />1 mrtvý a 4 ranění<hr> {{malé|Dalších 183&nbsp;629 obětí syndromu války v zálivu; na nemoci spojené s výkonem služby zemřelo 9592 z nich (stav k&nbsp;1.&nbsp;1.&nbsp;2000).}}<ref name="hidden1"/>
| ztráty2 = cca 20&nbsp;000 až 200&nbsp;000 padlých<br /> 63&nbsp;000 zajatců, <br /> Neznámý počet zraněných a zběhlých
}}
'''Válka v Zálivu''' či '''válka v Perském zálivu''' ([[2. srpen|2. srpna]] [[1990]] – [[28. únor]]a [[1991]]), někdy označovaná jako '''[[Válka v Zálivu (rozcestník)|první válka]] v [[Perský záliv|Zálivu]]''', a pro operace vedoucí k nahromadění vojsk na území [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]] i k její obraně známá jako '''operace Pouštní štít''' (2. srpna 1990 – 17. ledna 1991) a '''operace Pouštní bouře''' (17. ledna 1991&nbsp;– 28. února 1991) během bojové fáze, byla ozbrojeným konfliktem mezi [[Irák]]em a koalicí 28 států v čele s [[Spojené státy americké|USA]], kterým [[Organizace spojených národů|OSN]] poskytla mandát k provedení vojenské operace za účelem osvobození [[Kuvajt]]u. Na straně OSN se zúčastnilo i [[Československo]].

Irácká invaze do Kuvajtu, která proběhla [[2. srpen|2. srpna]] [[1990]], se setkala s mezinárodním odsouzením, [[Rada bezpečnosti OSN]] schválila ekonomické sankce proti Iráku. Americký prezident [[George H. W. Bush]] vyslal [[Ozbrojené síly Spojených států amerických|americká vojska]] k obraně [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]], záhy se přidaly další státy. Většinu vojenských sil koalice tvořili Američané spolu se Saúdskými Araby následovaní [[Britské ozbrojené síly|Brity]], Egypťany a [[Armáda Francie|Francouzi]]. Polovinu nákladů operace uhradila Saúdská Arábie.

Počáteční konflikt, který měl vytlačit irácké jednotky z Kuvajtu, začal leteckým a námořním bombardováním 17. ledna 1991 a trval pět týdnů. 24. února následoval pozemní útok. Tento boj znamenal rozhodující vítězství pro koaliční síly, které osvobodily Kuvajt a pokračovaly na irácké území. Koalice svůj postup zastavila a vyhlásila příměří 100 hodin od zahájení pozemní kampaně. Letecké a pozemní boje byly omezeny na Irák, Kuvajt a oblasti na hranici Saúdské Arábie. Irák také zahájil útoky raketami [[Scud]] proti koaličním vojenským cílům v Saúdské Arábii a proti [[Izrael]]i.

== Příčiny ==
{{Související|Irácko-íránská válka}}
[[Soubor:Bush troops.jpg|náhled|vlevo|Prezident Bush při návštěvě amerických jednotek v Saúdské Arábii na [[den díkuvzdání]], 1990]]
[[Irácko-íránská válka]], která skončila v roce 1988, [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]] a jeho režim finančně zruinovala. Dlužil 15 miliard dolarů [[Kuvajt]]u, přibližně stejnou částku [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]] a dalších 10 miliard ostatním věřitelům.{{Zdroj}} Další půjčky mu byly zamítnuty. Jedinou záchranou ze spirály dluhů a úroků byla domácí ropná produkce. Jenže ve stejném roce konce irácko-íránské války společenství [[OPEC]] schválilo limity produkce svých členských států, což stavělo Saddáma Hussajna do ještě svízelnější situace. Navíc, Kuvajt v této době přesáhl v těžbě ropy svůj limit o 20 % a nepřímo přispěl k tomu, že cena této suroviny vlivem převisu nabídky poklesla, což výnosy z irácké ropné produkce (která tvořila značnou část ekonomiky celé této země) znehodnotilo.

Husajn se tedy vydal cestou nátlaku na Kuvajt. Začal otevřeně [[provokace|provokovat]]. Tvrdil, že Iráku náleží ušlý zisk ve výši 22,4 mld. dolarů z ukradené ropy těžené Kuvajtem metodou šikmých vrtů u ropného pole [[Rumajlá]], které leží na hranici obou států,<ref>Toto obvinění Kuvajt demýtizoval jako nezakládající se na pravdě: http://www.kuwait-info.com/sidepages/gulfwar_invasion.asp</ref> že Kuvajt je historicky (tedy i po roce 1928, kdy byl od něj oddělen) 19. provincií Iráku apod. Americká zahraniční politika se již řadu let zabývala [[Íránská islámská revoluce|islámskou revolucí v Íránu]], která začala svržením [[Muhammad Rezá Pahlaví|šáha]]. Irák se tehdy jevil jako vhodná protiváha fundamentalistů. Když začala [[irácko-íránská válka]], USA (ale i mnoho dalších států včetně [[Francie]] a [[Sovětský svaz|SSSR]]) Saddáma fakticky podporovalo, včetně informací [[Central Intelligence Agency|CIA]] o pohybech íránské armády.

== Průběh ==

=== Irácká invaze a operace Pouštní štít ===
{{viz též|Irácká invaze do Kuvajtu}}
* 2. srpna 1990 – irácké jednotky čítající 100 tisíc vojáků a 300 tanků vtrhly s obrovskou přesilou do Kuvajtu. Došlo k rozdrcení slabé obrany Kuvajtu v počtu 16 000 mužů a k následnému ovládnutí jeho území.<ref name=":0">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Kratochvíl
| jméno = Václav
| instituce = Západočeská univerzita - Filozofická fakulta
| odkaz na instituci = Fakulta filozofická Západočeské univerzity
| titul = Válka v Perském zálivu v roce 1991 z pohledu USA Kratochvíl Václav
| url = https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/11987/1/Vaclav_Kratochvil.pdf
| typ práce = Bakalářská práce
| vedoucí = PhDr. Dipl. – Pol. Martin Jeřábek Ph.D
| místo = Plzeň
| rok vydání = 2014
| datum přístupu = 2024-01-23
}}</ref> S OSN přijalo rezoluci, která vyzývala Irák, aby se okamžitě stáhl.
* 3. srpna – [[Jordánsko|Jordánský]] král [[Husajn I.|Husajn]] navrhoval konferenci čtyř arabských států za účasti [[egypt]]ského prezidenta [[Husní Mubárak|Mubaraka]], jeho osoby, Saddáma Husajna a za předsednictví krále [[Fahd bin Abd al-Azíz|Fahda]] ze [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]]. Věřil, že takováto konference by mohla přesvědčit iráckého diktátora, aby se bez boje stáhl z Kuvajtu. Rychlé Saddámovo odmítnutí jeho arabské přátele urazilo. Otevřela se tak cesta k tomu, aby Saúdská Arábie souhlasila s umístěním cizích vojenských jednotek na svém území.
* 6. srpna – Saúdská Arábie oficiálně požádala síly Spojených států, aby vstoupily do království za účelem jeho obrany. První letky stíhačů odletěly na [[Blízký východ]] téhož dne. Začala operace '''Pouštní štít'''. Jejím cílem bylo zabránit Saddámovi v další expanzi. V té době zdaleka nebylo jasno, zda zvítězí diplomatické či vojenské řešení krize.
* 11. září – Prezident Bush v jednom ze svých projevů uvádí, že „během (řádově) dnů zaplavilo Kuvajt 120 tisíc mužů irácké pěchoty a 850 tanků…“ a začínají ohrožovat Saúdskou Arábii, k jejíž hranici se přiblížili. Pentagon prohlásil, že má satelitní snímky iráckých jednotek poblíž hranic mezi Kuvajtem a Saúdskou Arábií.
* 10. října – Prezident Bush se zasazuje o vojenský zásah, ale podle průzkumů veřejného mínění není americká veřejnost jednoznačně rozhodnuta pro nasazení svých jednotek. 10. října ve slyšení před Kongresem Spojených států vystoupila patnáctiletá dívka, která popisovala událost, při které měli iráčtí vojáci vtrhnout do kuvajtské nemocnice, kde tato dívka měla pracovat, a zabíjet novorozence v inkubátorech. Svědectví mělo vliv na veřejné mínění, představitele Senátu i následné schválení vojenského zásahu. Až v září 1992 vyšlo najevo, že se jednalo o nepravdivé informace. Dívka byla dcerou kuvajtského ambasadora, v té době v Kuvajtu nebyla a své vystoupení před Kongresem konzultovala s experty na [[public relations]].<ref>[https://archive.today/20120529014406/findarticles.com/p/articles/mi_m1316/is_n9_v24/ai_12529902 Kuwaitgate - killing of Kuwaiti babies by Iraqi soldiers exaggerated], Washington Monthly, Sept, 1992 by Ted Rowse</ref><ref>John R. MacArthur: ''Second Front: Censorship and Propaganda in the Gulf War'', Berkeley, CA, University of California Press, 1992</ref>[[Soubor:Missouri_missile_BGM-109_Tomahawk.JPG|náhled|236x236bod|Odpal střely [[BGM-109 Tomahawk]], 17. ledna 1991]]
* 21. října – Saddám Husajn přednesl prohlášení Revoluční velitelské rady. V něm tvrdil, že není ani nejmenší možnost iráckého odsunu z Kuvajtu a všechny pokusy vyhnat Irák by vedly k „matce bitev“. Rada bezpečnosti OSN schválila celkem 12 rezolucí odsuzujících agresi Iráku proti Kuvajtu. Ve většině z nich spolu poprvé hlasovalo všech pět stálých členů. Vznikla koalice 28 států, jejichž jednotky se vydaly do ohrožené oblasti v [[Perský záliv|Perském zálivu]]. Součástí 300tisícové koaliční armády byla i [[Československý protichemický prapor v Perském zálivu 1990–1991|čs. protichemická jednotka]].<ref>http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=3691</ref> Faktickým ultimátem pro Saddáma byla rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 678.
* 17. ledna 1991 začala operace '''Pouštní bouře'''.

=== Ocelový déšť ===
Vrchní velitel koaličních sil generál [[Norman Schwarzkopf]] měl jasný plán. Prvním cílem musí být nepřátelské radarové a protiletecké systémy. Nepřítel nesmí vidět útočící letadla, jinak hrozí velké ztráty.
* 17. 1. 1991 2:38 – z vrtulníků [[Hughes AH-64 Apache|AH-64A Apache]], které operují nízko nad terénem a jsou těžko detekovatelné, byla vypálena baráž raket typu [[AGM-114|AGM-114C Hellfire]]. Jejich úkolem bylo zničit radary včasného varování v jižním Iráku.
* 3:00 – přesně v hodinu '''H''' „neviditelné“ bombardéry [[Lockheed F-117 Nighthawk]] vypouští první [[Laserové navádění|laserem naváděné]] bomby na telekomunikační centrum v [[Bagdád]]u.
* 3:03 – z lodí v [[Rudé moře|Rudém moři]] a [[Perský záliv|Perském zálivu]] startují střely [[BGM-109 Tomahawk|Tomahawk]] s plochou dráhou letu.
* Byly také použity klamné cíle [[BQM-74|BQM-74C Chukar]] pro krytí skutečných střel [[BGM-109 Tomahawk]]. V několika případech byly klamné cíle Chukar použity pro odhalení radarů protiletadlové obrany a následně zničeny protiradarovými střelami [[AGM-88 HARM]].
* Pátého dne války byla irácká protiletadlová obrana vyřazena z provozu. Následně začalo vytrvalé bombardování ve dne i v noci. Tento ocelový déšť dopadal na Irák 43 dnů.

=== Pouštní bouře ===
[[Soubor:IrakDesertStorm1991.jpg|náhled|vlevo|Zničený irácký konvoj na [[Dálnice smrti|„dálnici smrti“]], 4. března 1991]]
[[Soubor:Operation_Desert_Storm.jpg|náhled|326x326pixelů|Mapa operace Pouštní bouře]]
Když USA získaly naprostou leteckou převahu nad Irákem, začala operace Pouštní bouře, jejímž cílem bylo vyhnat irácké okupanty z Kuvajtu. Aby toho dosáhl, naplánoval Schwarzkopf masivní [[obchvatný manévr]]. Na hlavní město Kuvajt byly provedeny diverzní útoky, ale hlavní útok směřoval přes saúdskoarabskou hranici směrem na sever a pak se stočil na východ. Dne 24. února začal pozemní útok mohutným leteckým a [[Dělostřelectvo|dělostřeleckým]] bombardováním Iráckých frontových linií. Poté americký 17. sbor, [[101. výsadková divize Spojených států amerických|101. výsadková divize]] a francouzská 6. Daguetova divize pronikly hluboko na irácké území. Hned za nimi postupoval americký 7. sbor včetně britské 1. obrněné divize, která se stočila [[východ]]ním směrem na Kuvajt. Nakonec [[Námořní pěchota Spojených států amerických|americká námořní pěchota]] a pozemní jednotky arabských států postoupily přímo přes kuvajtskou hranici k hlavnímu městu.Úvodní spojenecké bombardování bylo tak intenzivní, že mnozí iráčtí vojáci byli zaživa pohřbeni ve svých bunkrech, zatímco ostatní byli tak otřeseni, že se okamžitě vzdávali, někteří dokonce bezpilotnímu průzkumnému letadlu. Přístroje pro noční vidění a granáty s ochuzeným [[Uran (prvek)|uranem]] dávaly západním ozbrojeným silám naprostou převahu nad sovětskými tanky, kterými disponovala irácká armáda. Když se někde spojenecké jednotky setkaly s odporem, rychle se jim ho podařilo zlomit. Obávaná republikánská garda – elitní jednotky armády Saddáma Husajna byla rychle obklíčena a bombardována tak dlouho, až se vzdala. Operace pouštní bouře byla ukončena 28. února, kdy byl Kuvajt osvobozen.

=== Izrael ===
[[Soubor:Scud_downed_by_Patriot_missiles.JPEG|vpravo|náhled|Vojáci zkoumají zbytky rakety Scud]]
Po napadení Irák zareagoval 19. ledna odpálením [[raketa|raket]] [[Scud]] částečně na spojenecké základny v [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]], ale hlavně na území [[Izrael]]e.<ref name=":0" /> Předpokládal, že Izrael vojensky zareaguje, a to by mohlo vést k rozbití koalice, neboť [[Arabové]] by mohli mít problém pokračovat v boji po boku [[Židé|Židů]].

Od svých spojenců dostal de facto ultimátum nechat na svá města dopadat rakety [[Scud]], a nepodnikat nic. To se příčilo celé dosavadní izraelské strategii. Diplomatická jednání byla velmi složitá. Misku vah převážily až americké baterie obranných [[MIM-104 Patriot|protiraketových střel MIM-104C Patriot PAC-2]].<ref name="ATM201601">{{Citace periodika
| příjmení = Visingr
| jméno = Lukáš
| titul = Rakety nad Zálivem: Hrozba a obrana na pozadí regionálního soupeření
| periodikum = ATM
| ročník = 48
| číslo = 1
| strany = 20
| issn = 1802-4823
| datum = 2016-01-08
}}</ref> Nakonec Saddámův plán nevyšel a Izrael si zachoval neutralitu.

=== Role médií ===
Válka v Zálivu je specifická tím, jakou úlohu v ní sehrála média. V televizi se sice objevovaly záběry z válčení, jednalo se však především o odosobněné záznamy naváděných raket nebo nočních bojů, při nichž diváci nemohli spatřit umírající vojáky nebo civilisty.

[[Pentagon]] po zkušenosti s vlivem médií na průběh [[válka ve Vietnamu|války ve Vietnamu]] přehodnotil situaci a v podstatě převzal iniciativu tím, že přicházel médiím a novinářům vstříc – například prostřednictvím tzv. [[embedded journalism]]u nebo konáním brífingů a tiskových konferencí – mnoho zpráv tak pocházelo právě z těchto zdrojů, pořádaných přímo armádou, nikoliv z vlastní zkušenosti novinářů. U podrobnějších zpravodajských a komentovaných relacích o válce v Zálivu se objevovala řada poradců Pentagonu coby respondenti, kteří zodpovídali otázky moderátorů, a diváky byli vnímáni jako autorita.

== Dohra ==
[[Soubor:GWI DU map.gif|náhled|upright=1.5|Mapa přibližného území, kde došlo ke střetům, ve kterých byl používán [[ochuzený uran]]]]
Úspěch nepřinesly ani obranné či lokální útočné operace irácké armády, která byla v ploché [[poušť|poušti]] velmi rychle rozdrcena zejména leteckými údery. Husajn následně nařídil zapálit [[ropný vrt|ropné vrty]] v Kuvajtu, popř. vypustit ropu do moře (tím způsobil velké ekologické a ekonomické škody) a stáhl své nejlepší jednotky (zejm. Republikánskou gardu) pryč, aby se vyhnul jejímu zničení. S její pomocí pak potlačil povstání [[šíité|šíitů]], které [[Spojené státy americké|Američané]] vyprovokovali, aniž by mu pak poskytli slibovanou pomoc.

Válka skončila osvobozením Kuvajtu. Američané ani jejich spojenci se neodhodlali ke svržení Husajna (ke kterému ovšem neměli mandát od OSN). K jeho svržení (též bez mandátu OSN) došlo až později, ve [[Válka v Iráku|válce v Iráku]]. Protože pozemní boje byly sváděny především v otevřené pouštní krajině, ztráty na životech nebyly zdaleka takové, jak se původně spojenečtí plánovači obávali. Generál Schwarzkopf už při svém jmenování striktně trval na tom, že bojové operace bude řídit on se svým štábem, a ne [[Bílý dům]].

=== Ztráty ===
Na straně spojenců se udává kolem 400 mrtvých a necelých 1000 zraněných, odhady iráckých ztrát se velmi rozcházejí. Nejmenší odhady docházejí k 1500 obětí, největší uvádějí až 200&nbsp;000 obětí, nejčastěji se uvádí 25&nbsp;000 – 75&nbsp;000 obětí mezi vojáky a několik tisíc mezi civilním obyvatelstvem. Některé odhady uvádějí až 35&nbsp;000 civilních obětí. Do spojeneckého zajetí padlo na 71 000 příslušníků irácké armády.

=== Ztráty vzdušných sil ===
Celkem ztratila koalice přes 70 letadel, převážně vlivem irácké pozemní PVO. Například Američané ztratili během kampaně: 3× F-16, 1× F-14, 2× F-15, 2× F-18, 4× A-10 a mnoho dalších typů. Tyto ztráty jsou obecně považovány za velice nízké, neboť se předpokládalo, že koalice ztratí jenom v prvních dnech války přes 100 letadel.

Irácké letectvo mělo ztráty mnohem vyšší, po skončení bojů přestalo prakticky existovat. Během vzdušných soubojů ztratilo 13 letadel a další stovky strojů na zemi. Do příští války v roce 2003 již nezasáhlo.
Irácké letectvo si může nárokovat pouze jediné vzdušné vítězství, kdy v první den války irácký Mig-25 sestřelil americkou stíhačku F-18.

== Důsledky války ==
[[Soubor:US Navy 090813-N-1522S-007 Members of a Navy honor guard carry the remains of Capt. Michael Scott Speicher to All Saints Chapel at Naval Air Station Jacksonville in Jacksonville, Fla.jpg|náhled|Američtí námořníci nesoucí rakev pilota [[Scott Speicher|Scotta Speichera]]]]
* Cena ropy během války vzrostla z 13 na 40 [[americký dolar|dolarů]] za [[barel]]. Cena [[zlato|zlata]] na burzách se dočasně zdvojnásobila.
* [[Elf Aquitaine]] získala exkluzivní práva na těžbu v Iráku.
* Spojenecká vojska vystřílela nebo svrhla okolo 325 tun munice a bomb z [[Ochuzený uran|ochuzeného uranu]].
* OSN na Irák uplatnila ekonomické sankce, které trvaly od [[6. srpen|6. srpna]] [[1990]] do začátku [[Válka v Iráku|druhé války v Zálivu]] [[22. březen|22. března]] [[2003]]
* Na jihu země byly zřízeny bezletové zóny. Saddámova armádní technika byla po válce prakticky zničena a od té doby nedosáhla stavů a síly z roku 1990.<ref>[[The Oil Factor]], time code: 20:47</ref>
* Podle OSN pro [[životní prostředí]] ([[UNEP]]) došlo během války při uvolnění 15&nbsp;000 tun zplodin z ropných vrtů do atmosféry k „rozsáhlé ekologické katastrofě“.<ref>http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=134064&apc=zzvx1--</ref>
* [[Armáda Spojených států amerických]] vybudovala vojenské základny v Saúdské Arábii a Kuvajtu (v roce 1991 [[Základna Dauhá|Camp Doha]], v roce 1999 [[Základna Arifjan|Camp Arifjan]]).
* Část veteránů z Války v Perském zálivu (např. pěchota, která se pohybovala mezi zapálenými kuvajtskými ropnými poli) trpí psychosomatickými, respiračními, imunitními, psychickými či jinými poruchami („[[syndrom války v Perském zálivu]]“). Příčinou je patrně porucha [[mitochondrie|mitochondrií]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Gulf War illness caused by mitochondrial dysfunction, not inflammation
 | url = https://medicalxpress.com/news/2023-07-gulf-war-illness-mitochondrial-dysfunction.html
 | datum_přístupu = 2023-07-13
}}</ref> V ČR onemocnění není oficiálně uznáno.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Veteráni z války v Perském zálivu mají zdravotní problémy, stát souvislost s jejich nasazením zatím neuznal
 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3400944-veterani-z-valky-v-perskem-zalivu-maji-zdravotni-problemy-stat-souvislost-s-jejich
 | datum_přístupu = 2023-07-12
}}</ref>

== Galerie ==
<gallery>
Soubor:British soldier during Operation Granby.jpg|Britský voják při výcviku před útokem, 6. ledna 1991
Soubor:USAF F16C block 87-0257 remains.jpg|Trosky sestřelené americké F-16, 19. ledna 1991
Soubor:Destroyed Iraqi T-54A or Type 59.JPEG|Zničený tank, 7. února 1991
Soubor:A-4KUs 13Feb1991.jpg|Letadla [[Douglas A-4 Skyhawk|McDonnell Douglas A-4KU Skyhawk]] kuvajtského letectva  při přípravě na misi, 13. února 1991
Soubor:An Iraqi T-54, T-55 or Type 59 and T-55A on Basra-Kuwait Highway near Kuwait.JPEG|Opuštěné irácké tanky [[T-54 a T-55]], 26. února 1991
Soubor:USAF F-16A F-15C F-15E Desert Storm edit2.jpg|Americké F-16 a F-15 nad hořícími ropnými poli,
Soubor:F-117 Grey Dragon.jpg|F-117
</gallery>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení1 = Marolda
 | jméno1 = Edward J.
 | příjmení2 = Schneller Jr.
 | jméno2 = Robert J
 | titul = Shield and sword : the United States Navy and the Persian Gulf War
 | vydavatel = Naval Institute Press
 | rok = 2000
 | počet_stran = 544
 | isbn = 9781557504852
 | jazyk = anglicky
}}

=== Související články ===
* [[Irácko-íránská válka]]
* [[Dálnice smrti]]
* [[Válka v Iráku]]
* [[Saddám Husajn]]
* [[Norman Schwarzkopf]]
* [[Válka proti terorismu]]
*[[Válka v Zálivu (rozcestník)]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{NK ČR|ph127339}}
* [https://web.archive.org/web/20140203010303/http://www.gamepark.cz/poustni_boure_1991_573659.htm POUŠTNÍ BOUŘE 1991]
* [https://web.archive.org/web/20150924112633/http://www.sisyfos.cz/files/Zpravodaj-1-2005.pdf Zpravodaj SISYFOS 1/2005 – viz Jiří Heřt: SYNDROM „VÁLKY V ZÁLIVU“]
* {{YouTube|XhHSh8VSG_U|Showtime112: Which Unlikely Aircraft Destroyed the Iraqi Radar Network in Desert Storm? (Not What You Think)}} {{en}}
* {{YouTube|vgcWSj1dyQc|The Armchair Historian: Gulf War &#124; Animated History}} {{en}}

{{České konflikty po druhé světové válce}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Válka a vojenství}}

[[Kategorie:Válka v Zálivu| ]]
[[Kategorie:Konflikty roku 1990]]
[[Kategorie:Konflikty roku 1991]]
[[Kategorie:Války Austrálie]]
[[Kategorie:Války Nového Zélandu]]