Václav Raba
Václav Raba | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 27. září 1915 Protivín, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. června 2000 (ve věku 84 let) Llanferres, Wales |
Vojenské informace | |
Příslušnost | Československé letectvo Royal Air Force |
Hodnost | brigádní generál v. v. |
Jednotky | 501. stíhací peruť RAF 313. čs. peruť RAF 310. čs. peruť RAF |
Velitelem | 310. čs. stíhací peruť |
Války | druhá světová válka |
Vítězné souboje | 0 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Raba (27. září 1915 Protivín, Rakousko-Uhersko - 27. června 2000 Llanferres, Wales) byl člen československého zahraničního leteckého odboje. Účastnil se bojů ve Francii a ve Velké Británii. Byl nositelem čtyř Čs. válečných křížů 1939, tří medailí za chrabrost, Čs. medaile za zásluhy I. stupně a dalších vyznamenání. Roku 2000 dosáhl in memoriam hodnosti brigádního generála.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Roku 1933 maturoval. Následně absolvoval školu pro důstojníky dělostřelectva a Vojenskou leteckou akademii v Brně, ze které byl roku 1937 vyřazen jako poručík letectva. Následně do října 1938 sloužil u Leteckého pluku 5. Po okupaci Československa v březnu 1939 se rozhodl opustit zemi a v očekávání blížící se války se zapojit do odboje. V červnu 1939 odešel do Polska a odtamtud pokračoval dále do Francie, kde v lednu 1940 zahájil letecký výcvik. Mezitím vypukla druhá světová válka. Dne byl 30. dubna 1940 byl Raba zařazen k bombardovací letce v Toulouse. Zanedlouho však skončila podivná válka a Německo provedlo rozsáhlou invazi do Francie. Po její kapitulaci byl Rába evakuován do Liverpoolu.[2]
Dne 2. srpna 1940 vstoupil v hodnosti poručíka do britského královského letectva. Následně byl odeslán na přeškolení k jednotce 12th Operational Training Unit (OTU). V dubnu 1941 byl převelen k operační jednotce, kterou byla na několik dní 247. peruť RAF a následně 501. stíhací peruť. Jelikož výcvik absolvoval na typu Hawker Hurricane, u jednotky se musel přeškolit na výkonnější Supermarine Spitfire. Od září 1941 se začal zapojovat do bojových letů nad okupovanou Evropu. V květnu 1942 byl přeložen k 313. čs. stíhací peruti. Stal se velitelem její letky B. V říjnu 1942 ukončil svůj turnus. V létání pokračoval jako instruktor u 57. OTU.[2]
Svůj druhý turnus Raba zahájil 15. dubna 1943 u 310. čs. stíhací perutě.[2] Opět byl velitelem letky B. Od 21. května do 15. září 1944 byl velitelem celé perutě.[1] Po skončení druhého turnusu působil až do konce války na Inspektorátu československého letectva v Londýně.[2]
V červenci 1945 se vrátil do osvobozeného Československa. Od října 1945 do února 1947 byl velitelem Leteckého pluku 4 v Českých Budějovicích.[1] V únoru 1947 byl jmenován zástupcem velitele Stíhacího výcvikového střediska. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl Raba odeslán na dovolenou. Dne 24. května 1948 podruhé odešel do druhého exilu. Vrátil se do Velké Británie, kde podruhé vstoupil do královského letectva a později také získal britské občanství. Roku 1990 byl rehabilitován a v 1991 byl jmenován čestným občanem Protivína.[3] Roku 2000 byl povýšen do hodnosti brigádního generála v. v. Roku 2000 ve Walesu zemřel.[2]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- 4× Československý válečný kříž
- 3× Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- Československá medaile za zásluhy I. stupeň
Připomínky
[editovat | editovat zdroj]- Pomník letcům z Písecka v Písku[4]
- Pamětní deska v rodném Protivíně (přídána k Pomníku Obětem 1. a 2. světové války)[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Raba, Václav [online]. Válka.cz [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e VANČATA, Pavel. Společenská kronika. Letectví a kosmonautika. 2001, čís. 2, s. 55.
- ↑ Zahraniční letec Václav Raba [online]. Fronta.cz [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Pomník letcům z Písecka [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JÍŠA, Zdeněk. Letci Písecka na bojištích druhé světové války. Písek: Prácheňské muzeum v Písku, 1992. 134 s.
- IRRA, Miroslav. České Budějovice a československé vojenské letectvo v letech 1945 – 1950. [s.l.]: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2006. ISBN 978-80-86260-61-7.
- VÁVRA, Dušan. Muži na správné straně - I. díl: Letecký a pozemní personál v RAF. [s.l.]: vlastním nákladem, 2015. 304 s. ISBN 978-80-260-8860-8.
- Čeští stíhací piloti
- Českoslovenští generálové
- Příslušníci 310. československé stíhací perutě RAF
- Příslušníci 313. československé stíhací perutě RAF
- Příslušníci 247. perutě RAF
- Příslušníci 501. stíhací perutě RAF
- Čeští emigranti a exulanti
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem
- Nositelé Československé medaile za zásluhy
- Čestní občané
- Narození 27. září
- Narození v roce 1915
- Narození v Protivíně
- Úmrtí 27. června
- Úmrtí v roce 2000
- Úmrtí ve Walesu