Vysoký hrádek

Vysoký hrádek
zámek Vysoký hrádek
Účel stavby
informační centrum Jaderné elektrárny Temelín
Základní informace
Sloh	renesanční
Výstavba	před r. 1367 (tvrz)
Přestavba	1805 (zámek)
Stavebník	neznámý
Další majitelé	páni z Březí, páni z Býšova, Rendlové z Úšavy, Nebřehovští z Nebřehovic, Malovcové z Libějovic, Benedové z Vřesovic, Malovcové z Chýnova
Současný majitel	ČEZ
Poloha
Adresa	Březí u Týna nad Vltavou 1, Temelín, Česko Česko
Souřadnice	49°10′52,32″ s. š., 14°23′11,04″ v. d.
Vysoký hrádek Vysoký hrádek, Česko
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoký hrádek (též Vysoký Hrádek, německy Hohen-Hradek, nebo Hoch-Hradek) je renesanční zámek, stojící na okraji zaniklé obce Březí u Týna nad Vltavou, v těsné blízkosti Jaderné elektrárny Temelín. Od roku 1997 v zámku sídlí informační centrum jaderné elektrárny.

Popis

Jedná se dvoukřídlou patrovou budovu s průčelím mířícím k jihu. Uprostřed průčelí se nachází dvoupatrová věž se vchodem a nad ním umístěným erbem Malovců z Chýnova s letopočtem 1805 a iniciálami WM (Wenceslaus Malowetz). Při východní straně věže stojí patrová stavba, patrně bývalá tvrz. Západní křídlo pak pochází z 19. století. K zámku od severu přiléhá park se dvěma rybníky. Ten je od dubna do října přístupný veřejnosti.

Poloha

Vysoký Hrádek se nachází v jižním výběžku Píseckých hor na komunikaci II/105 mezi Týnem nad Vltavou a Hlubokou nad Vltavou. Náleží do katastru Březí u Týna nad Vltavou, severozápadně od zámku byla ve vzdálenosri cca 1 km dnes již zaniklá obec Křtěnov.

Historie

V roce 1362 je připomínán Rynart z Březí. Další písemná zmínka o Březí pochází z roku 1367, kdy po smrti Alberta z Březí a vymření zdejšího vladyckého rodu obec získali jejich příbuzní – páni z Býšova. Albert pravděpodobně již v té době sídlil na tvrzi, která stála v místech dnešního zámku. V roce 1367 je také připomínám Svatomír z Březí a v roce 1373 Přibyslav, Smil a Bušek z Březí. Vysokým církevním hodnostářem byl Aleš z Březí.(† 1442). Další zmínky o tvrzi pochází z roku 1440, kdy na ní seděl Oldřich z Býšova, a v letech 1507 a 1517 Jindřich z Býšova. V roce 1520 jej získali Jan a Mikuláš Rendlové z Úšavy. V roce 1526 ji od Mikuláše za 1000 kop grošů odkoupil Jan Nebřehovský z Nebřehovic a následně v roce 1556 za 2 825 kop grošů rytíř Zikmund Malovec.

Malovcové

V roce 1577 tvrz zdědil Pavel Malovec a po něm Václav Malovec. Ten do roku 1616 seděl na Chvalešovicích, které prodal Václavu Malovcovi z Dřítně, a přesídlil na Vysoký hrádek. O rok později získala tvrz kšaftem Anna Benedová z Vřesovic. Po její smrti majetek zdědil Pavel Malovec a po něm v roce 1666 Jan Oldřich Malovec. Následně přešel do majetku Václava Malovce, který padl v bojích s Turky v roce 1686, a následně Jana Bohuslava Malovce. V roce 1700 tvrz zdědil Vilém Arnošt Malovec a o deset let později jeho syn Ferdinand Ignác Malovec. V roce 1760 přechází na Arnošta Viléma Malovce a deset let později jeho synovec Maxmilián Malovec. Žádný z těchto majitelů však na tvrzi patrně nesídlili, neboť většinou jsou jako sídla u nich uváděny Skalice, Vysoký Dvůr, Zdíkov a Čestice. V roce 1790 přešel do vlastnictví Václava Malovce, který jej nechal v roce 1805 přestavět na zámek. Po něm jej zdědil František Malovec, který statek v roce 1825 odprodal za 65 000 zlatých Josefu Hirschovi a jeho manželce baronce Barboře Lipovské.

19. století - 1. polovina 20. století

Ve 30. letech 19. století pak Johann Gottfried Sommer ve svém spise zaznamenal zámek s kaplí sv. Anny a kancelářemi hospodářské správy. V roce 1848 statek zdědil Josef Hirsch ml., jenž ho v roce 1882 prodal za 148 000 zlatých Václavovi a Anežce Wenzelovým a od nich ho v roce 1894 za 306 000 korun zakoupil Josef Sailer. V roce 1914 pak přešel do majetku PhDr. Matěje Kováře, jeho manželky Antonie, JUC. Jaromíra Kováře a Marie Antoniety Kovářové, přičemž každý z nich držel jednu čtvrtinu. Následně docházelo k rychlému střídání majitelů. V roce 1925 velkostatek za 1 350 000 Kčs odkoupil František Hromádko a o rok později za 1 700 000 Hedvika Šulcová a Antonín Hynek. V roce 1927 jej získali manželé Zahradníkovi. Od nich velkostatek se zámkem v roce 1933 odkoupil ing. Václav Diviš, který nechal zámek v letech 1935-36 opravit. Projekt zpracovali architekti Elly a Oskar Oehlerovi. V roce 1943 přešel do správy Jindřišky Divišové a jejího syna Jana, jimž byl v roce 1948 v rámci pozemkové reformy zabaven a zestátněn.

2. polovina 20. století

Ve druhé polovině 20. století zámek využívalo zdejší JZD. Teprve v roce 1987 začali památkáři ve spolupráci s Městským muzeem v Týně nad Vltavou zámek opravovat a měl zde být umístěn depozitář muzea. Po ukončení činnosti JZD se však zámek stal terčem útoků vandalů, a tak došlo ke změně plánů.

Na počátku 90. let zámek získali zpět v restituci potomci Divišových, kteří jej v roce 1994 odprodali společnosti ČEZ. Ta provedla jeho kompletní rekonstrukci a od října 1997 zámek slouží jako školící středisko a informační centrum Jaderné elektrárny Temelín.

Zajímavosti

• Nachází se zde turistická známka TZ No. 2002 – Zámeček Vysoký Hrádek – Jaderná elektrárna Temelín.

Související články

• Informační centrum Jaderné elektrárny Temelín

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoký hrádek na Wikimedia Commons
• Vysoký hrádek, hrady.cz
• Historie zámečku Vysoký Hrádek, cez.cz
• Zámek Vysoký hrádek - Infocentrum JE Temelín, turistik.cz