Přeskočit na obsah

Vysílač Blaw-Knox Liblice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vysílač Blaw-Knox Liblice
Základní informace
Konstrukce vysílačeBlaw-Knox
Výstavba1936–1937
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský kraj
OkresKolín
Souřadnice
Vysílač Blaw-Knox Liblice
Vysílač Blaw-Knox Liblice
Vysílač Blaw-Knox Liblice, Česko
Technické informace
Výška stavby280,4 m m
Stavodstřelen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysílač Blaw-Knox Liblice byl 280,4 metrů vysoký kotvený stožár, sloužící jako vysílač. Postaven byl v roce 1937 a sloužil až do roku 1972, kdy byl odstřelen.

První vysílač, později označovaný jako Liblice A, byl v Liblicích uveden do provozu již roku 1931. Během třicátých let se ve světě rozmohla výstavba tzv. protiúnikových antén typu Blaw Knox.[1] V ČSR byl postaven tento vysílač mezi 14. srpnem 1936 a 22. únorem 1937. Vysílač postavila Báňská a hutní společnost – mostárna v Karlově huti v Lískovci u Frýdku a stavební firma Ing. Bohumil Belada a spol.[2] Stavbu vedla americká firma Standard Electric Doms & Spol.[3] Stavba byla ukončena 6. října 1937.

Na konci druhé světové války, 8. května 1945, došlo k přestřelce s nacistickými vojáky o vysílač, v níž osmnáct vlastenců zahynulo.[4] Krátce po druhé světové válce byl nejvyšší kotvenou stavbou světa.

V roce 1958 byla celá vysílací technologie nahrazena přístroji domácí provenience (TESLA) a vysílač byl kromě středovlnného vysílání stanice Praha pověřen rušením dlouhovlnného signálu ze zahraničí (Deutsche Welle). Navázal tak na svoji činnost za války, kdy odsud Němci rušili v dlouhovlnném pásmu 191 kHz vysílání ze zahraničí.[5]

Byl prohlášen za technickou památku. V roce 1972 bylo rozhodnuto o postavení vysílače Liblice B na místě tohoto vysílače. Dne 17. listopadu 1972 ve 14:02 hod byl za velké pozornosti veřejnosti tento vysílač odstřelen, aby uvolnil místo současné stavbě.[6]

Jednalo se o anténový stožár typu Blaw Knox o výšce 280,4 m, který stál na jediném porcelánovém izolátoru a kotven byl 8 lany. Na vrcholu byla 33 m dlouhá výsuvná tyč, která sloužila k přesnému dolaďování antény.

  1. KUČERA, Jakub. Jaká je nejvyšší stavba v České republice? Z jejího vrcholu je vidět až do Alp. ČtiDoma.cz [online]. 2018-12-20 [cit. 2020-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-30. 
  2. Vysílací stanice. Obec Liblice [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-14. 
  3. Liblické vysílačky. www.chotys.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  4. 2. světová válka. Obec Liblice [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  5. Vysílač Liblice [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  6. Cesty a památky. www.cestyapamatky.cz [online]. Start:2008- [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 

Externí Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]