Vykolejení vlaku moskevského metra 2014
| Vykolejení vlaku moskevského metra 2014 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Vlak podobný tomu, který havaroval | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Čas | 08:39 MSK (6:39 SELČ)[1] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Datum | 15. července 2014 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Místo | Moskva | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Souřadnice | 55°44′11″ s. š., 37°30′56″ v. d. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stát | Rusko | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Železniční trať | Arbatsko-Pokrovská linka | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Provozovatel | Moskevské metro | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Typ nehody | Vykolejení 3 vagonů[2] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Příčina | Nesprávná manipulace s nedávno instalovanou výhybkou[3] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Vlaky | Vlak série A 81-740/741 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Úmrtí | 24[4] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zranění | 161, z toho asi 50 těžce[5][6] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 multimediální obsah na Commons
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Částečný průběh trati | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Legenda | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
V úterý 15. července 2014 v ranní špičce v 8:39 moskevského času[1] (06:39 SELČ) došlo k vykolejení tří vagonů vlakové soupravy moskevského metra[2] mezi stanicemi Slavjanskij bulvar a Park Pobědy na modré lince. Byla to do té doby nejhorší nehoda moskevského metra co do počtu mrtvých[7] (neuvažujeme-li teroristické útoky v moskevském metru). Nehoda si vyžádala 24 obětí[4] a 161 zraněných, z toho asi 50 těžce.[6][7]
Průběh neštěstí
[editovat | editovat zdroj]Vlaková souprava havarovala v 8:39 moskevského času (UTC +3),[1] vykolejily tři vagóny.[2]
Podle svědků vlak prudce zastavil a došlo k vymrštění některých cestujících až přes celý vagon.[5] Zadní vozy nadskočily a cestující byli vymrštěni ke stropu. Po zastavení se souprava podle svědků ponořila do tmy a kouře a propukla panika a zmatek. Lidé začali po výpadku světel křičet a někteří rozbíjet nouzovými kladívky okna, obávali se i toho, že jde o teroristický útok. Ti, kteří nepropadli panice, pomáhali vynášet zraněné. Těch bylo nejvíce v prvním vagónu. Po prvním šoku se ale začali cestující chovat příkladně a navzájem si pomáhat a uklidňovat se. Někteří pomocí hasicích přístrojů uhasili menší požár v kolejišti a potom vyrazili dveře do bočního tunelu. Jím se vydali cestující schopní chůze naproti pracovníkům dopravního podniku.[8]
Cestující otevírali okna, aby se do přetopených vozů dostal čerstvý vzduch, dočkali se ale hustého dýmu a tak je zase zavřeli. Po chvíli ale začala fungovat ventilace a cestujícím se ulevilo. Shromažďovali se v tunelu, část vlaku byla ale silně zdemolovaná a někteří lidé byli doslova vmáčknutí do zničeného vagonu. Mnoho lidí mělo řezné rány nebo bylo v bezvědomí, někteří měli velmi vážná zranění. První zranění se dostali ven z metra až po půl hodině, teprve potom se objevili první záchranáři, kteří žádali dobrovolníky o pomoc s odnášením zraněných.[8]
Záchrana a vyprošťování
[editovat | editovat zdroj]Ke stanici Slavjanskij bulvar se sjelo asi 60 sanitek, přiletělo 8 helikoptér. Stanice Park Pobědy je v moskevském metru nejhlubší, což ztěžovalo záchranářům práci.[5] Záchranné práce a vyprošťování skončily druhý den dopoledne.[7]
Oběti
[editovat | editovat zdroj]Nehoda měla ke dni 13. srpna 2014 celkem 24 obětí na životech[4] (z toho 7 cizinců) a 161 zraněných, z toho 129 bylo bezprostředně po nehodě hospitalizováno.[6][7] Necelých 50 lidí z hospitalizovaných bylo zraněno těžce, 2 byli v kómatu, několik obětí tak zemřelo až později v nemocnici.[2][5] K 22. červenci 2014 zůstávala hospitalizována ještě desítka těžce zraněných.[2]
| Země | Počet obětí |
|---|---|
 Rusko
|
10 |
 Čína
|
2 |
 Tádžikistán
|
2[12] |
 Kyrgyzstán
|
1 |
 Moldavsko
|
1 |
 Ukrajina
|
1 |
| Neidentifikovaní | 7 |
| Celkem | 24 |
Dopravní komplikace
[editovat | editovat zdroj]Linka byla uzavřena a náhradní dopravu zajišťovalo 66 autobusů a bezplatné taxíky placené radnicí. Následně se zhoršila dopravní situace na ulicích a dosavadní ranní zácpy se zastavily. Opravy by mohly trvat možná až týden a vláda přislíbila, že s nimi pomůže.[5]
Reakce
[editovat | editovat zdroj]
Radnice vyhlásila v Moskvě na druhý den smutek a státní vlajky zůstaly na půl žerdi.[7] Starosta slíbil odškodnění pozůstalým rodinám v hodnotě milionu rublů (cca 600 tisíc Kč) a také odškodnění zraněným.[5]
Prezident Vladimir Putin i premiér Dmitrij Medveděv popřáli zraněným brzké uzdravení a pozůstalým vyjádřili soustrast. Soustrast vyjádřili také zahraniční osobnosti, generální tajemník OSN Pan Ki-mun či běloruský prezident Alexandr Lukašenko.[7]
Druhý den ve středu se do stanic, mezi nimiž se nehoda stala, začali scházet truchlící lidé, kteří zapalovali svíčky a pokládali květiny, někteří plakali. Květiny a svíčky přinesli k ruskému velvyslanectví také obyvatelé Kyjeva. V moskevských kostelech probíhaly mše za mrtvé a zraněné. Šestnáct moskevských nemocnic zřídilo improvizovaná místa pro odběry darované krve. Televize změnily program a nahradily zábavné pořady a vystoupení.[7]
Pražské metro chystalo v souvislosti s tímto neštěstím důkladnou technickou kontrolu. Podle slov vedoucího Správy vozidel Metro Josefa Němečka jsou takové kontroly běžné vždycky, když se někde ve světě stane nějaký problém, a situace tam je vždy porovnávána se situací v pražském metru. Když se například přebíraly ruské soupravy, vždy se kvůli jejich ne zcela vyhovující kvalitě kompletně rozmontovaly, zkontrolovaly, vyčistily od písku, byly vyměněny vadné součásti a následně byly vagony zase smontovány. Jejich uvedení do provozu si podle zdroje vyžadovalo 1000 pracovních normohodin pro každý vagon.[13]
Šéf Moskevského metra Ivan Besedin, který pozici zastával od února 2011, kvůli nehodě 22. července odstoupil[3] a novým náčelníkem se stal Dmitrij Pegov, který přišel z čela ředitelství rychlovlaků státních drah. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina měl navrátit metru důvěru občanů a jako první úkol si zadal důkladnou prověrku infrastruktury metra. Dosavadní ředitel Besedin byl ale jako šéf metra vnímán pozitivně a jeho odchod byl přijímán rozporuplně. Prosadil zvýšení rozpočtu a plán na rozšíření metra do roku 2020 o 79 stanic, přičemž za jeho působení jich bylo vybudováno 11 a metro prodlouženo o 25 km. Navíc byly v metru zavedeny bezplatné bezdrátové připojení a modernější vlakové soupravy.[2]
Důvod neštěstí a vyšetřování
[editovat | editovat zdroj]Prezident Putin pověřil předsedu Vyšetřovacího výboru Ruské federace Alexandra Bastrykina, aby započal trestní vyšetřování neštěstí.[5]
Podle prvních zpráv od záchranářů byl na vině náhlý prudký pokles napětí v napájecí soustavě a následná špatná signalizace, která spustila nouzové zastavení vlaku, po němž souprava vykolejila.
O tom ale vyšetřovatelé pochybovali a uvažovali o vadné výhybce. Také byly v minulosti stížnosti, že v daném úseku soupravy vibrovaly kvůli údajnému havarijnímu stavu kolejí. Podle městské opozice jsou na vině malé investice do údržby.[7]
Později se vyšetřovatelé začali přiklánět k verzi, že příčinou byla nesprávná manipulace s nedávno instalovanou výhybkou.[3] Dne 16. července byli zatčeni mistr údržby tratě a jeho zástupce, kteří řídili květnovou instalaci výhybky. Byli podezřelí z porušení bezpečnostních pravidel[7] a hrozilo jim až 10 let vězení.[3] Soupravu navíc měli řídit dva strojvedoucí, namísto toho řídil jen jeden, který byl hospitalizován s těžkými poraněními.[7] Později padlo podezření na účast při incidentu ještě na dva manažery.[2]
Soudní řízení
[editovat | editovat zdroj]První verdikt padl 9. listopadu 2015. Asistent mistra údržby tratě Jurij Gordov byl odsouzen k 6 letům odnětí svobody. Zástupce mistra oddělení generálních oprav traťové služby Aleksej Trofimov, starší traťový mistr Valerij Baškatov a zástupce ředitele subdodavatelské společnosti Spectechrekonstrukcija Anatolij Kruglov byli odsouzeni každý k 5 a půl letům odnětí svobody. Kromě toho probíhalo druhé soudní řízení s dalšími šesti obžalovanými.[14]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c ITAR-TASS. Rescuers take out all killed, injured from škodad metro cars. ITAR-TASS [online]. 2014-07-15 [cit. 2014-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g ČTK. Moskevské metro má po smrtelné nehodě nového šéfa. ceskenoviny.cz [Internet Archive]. 2014-07-22 [cit. 2014-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b c d Moscow Metro Head Fired After Fatal Crash. themoscowčass.com [online]. 2014-07-22 [cit. 2014-08-08]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c redakce. Пострадавшая в аварии в московском метро умерла в больнице. lenta.ru [online]. 2014-08-13 [cit. 2014-08-21]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d e f g SEDLÁŘOVÁ, Barbora; ČTK. V Moskvě vykolejilo metro, zemřelo nejméně jednadvacet lidí. idnes.cz [online]. 2014-07-15 [cit. 2014-07-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c ; ITAR-TASS. Источник: число погибших в результате аварии в московском метро достигло 22 человек. ITAR-TASS [online]. 2014-07-15 [cit. 2014-07-16]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d e f g h i j MÁNERT, Oldřich. Moskva truchlí za oběti havárie v metru, ve stanicích hoří svíčky. idnes.cz [online]. 2014-07-16 [cit. 2014-07-16]. Dostupné online.
- ↑ a b MÁNERT, Oldřich; SEDLÁŘOVÁ, Barbora. Prudké brzdění, tma a hysterie. Svědci popisují nehodu metra v Moskvě. idnes.cz [online]. 2014-07-16 [cit. 2014-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Посольство Киргизии подтвердило гибель гражданки республики в метро. РИА Новости [online]. 2014-07-16 [cit. 2015-11-19]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ "МК" публикует список погибших в московском метро. Московский Комсомолец [online]. 2014-07-16 [cit. 2015-11-19]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Опознаны последние жертвы катастрофы в московском метро. Вести.Ru [online]. 2014-07-28 [cit. 2015-11-19]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Два гражданина Таджикистана погибли при аварии в московском метро. РИА Новости [online]. 2014-07-16 [cit. 2015-11-19]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ BUREŠ, Vítězslav; POLÁČKOVÁ, Barbora. Pražské metro kvůli nehodě v Moskvě čeká brzy kontrola bezpečnosti. idnes.cz [online]. 2014-07-16 [cit. 2014-07-18]. Dostupné online.
- ↑ БАРИНОВ, Владимир. Неисправная стрелка указала на сроки. Коммерсант.ru [online]. 2015-11-10 [cit. 2015-11-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vykolejení vlaku moskevského metra 2014 na Wikimedia Commons
