Vykolejení vlaku moskevského metra 2014

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vykolejení vlaku moskevského metra 2014
Vlak podobný vlaku, který havaroval
Vlak podobný vlaku, který havaroval
Čas 08:39 MSK (6:39 SELČ)[1]
Datum 15. července 2014
Místo Moskva
Souřadnice
Stát Rusko
Vlaková linka Arbatsko-Pokrovská linka
Provozovatel Moskevské metro
Typ nehody Vykolejení 3 vagonů[2]
Příčina Nesprávná manipulace s nedávno instalovanou výhybkou[3]
Vlaky Vlak série A 81-740/741
Úmrtí 24[4]
Zranění 161, z toho asi 50 těžce[5][6]
Částečný průběh trati

Legenda

Směr Slavjanskij bulvar
Místo nehody
Nástupiště stanice Park Pobědy
Směr Vystavočnaja
Směr Kijevskaja
Situace vykolejení vlaku

V úterý 15. července 2014 v ranní špičce v 08:39 moskevského času[1] (06:39 SELČ) došlo k vykolejení tří vagonů vlakové soupravy moskevského metra[2] mezi stanicemi Slavjanskij bulvar a Park Pobědy na modré lince. Byla to do té doby nejhorší nehoda moskevského metra co do počtu mrtvých[7] (neuvažujeme-li teroristické útoky v moskevském metru). Nehoda si vyžádala 24 obětí[4] a 161 zraněných, z toho asi 50 těžce.[7][6]

Průběh neštěstí[editovat | editovat zdroj]

Vlaková souprava vykolejila v 8:39 místního času,[1] vykolejily tři vagony.[2]

Podle svědků vlak prudce zastavil, lidi to vymrštilo často i přes celý vagon.[5] Zadní vozy nadskočily a cestující vyletěli ke střeše. Po zastavení se souprava podle svědků ponořila do tmy a kouře a propukla hysterie a zmatek. Lidé začali po výpadku světel křičet a někteří rozbíjet nouzovými kladívky okna, obávali se i toho, že jde o teroristický útok. Ti, kteří nepropadli panice, pomáhali vynášet zraněné. Těch bylo nejvíce v prvním vagonu. Po prvním šoku se ale začali cestující chovat příkladně a navzájem si pomáhat a uklidňovat se. Někteří pomocí hasicích přístrojů uhasili menší požár v kolejišti a potom vyrazili dveře do bočního tunelu. Tam se vydali naproti pracovníkům dopravního podniku cestující, kteří mohli chodit.[8]

Cestující otevírali okna, aby se do přetopených vozů dostal čerstvý vzduch, dočkali se ale hustého dýmu a tak je zase zavřeli. Po chvíli ale začala fungovat ventilace a cestujícím se ulevilo. Shromažďovali se v tunelu, část vlaku byla ale velmi zdemolovaná a někteří lidé byli doslova vmáčknutí do zničeného vagonu. Mnoho lidí mělo řezné rány nebo bylo v bezvědomí, někteří měli velmi vážná zranění. První zranění se dostali ven z metra až po půl hodině, teprve potom se objevili první záchranáři, kteří žádali dobrovolníky o pomoc s odnášením zraněných.[8]

Záchrana a vyprošťování[editovat | editovat zdroj]

Ke stanici Slavjanskij bulvar se sjelo asi 60 sanitek, přiletělo 8 helikoptér. Stanice Park Pobědy je v moskevském metru nejhlubší, což ztěžovalo záchranářům práci.[5] Záchranné práce a vyprošťování skončily druhý den dopoledne.[7]

Oběti[editovat | editovat zdroj]

Nehoda měla ke dni 13. srpna 2014 celkem 24 obětí na životech[4] (z toho 7 cizinců) a 161 zraněných, z toho 129 bylo bezprostředně po nehodě hospitalizováno.[7][6] Necelých 50 lidí z hospitalizovaných bylo zraněno těžce, 2 byli v kómatu, několik obětí tak zemřelo až později v nemocnici.[5][2] K 22. červenci 2014 zůstávala hospitalizována ještě desítka těžce zraněných.[2]

Počet obětí podle občanství[9][10][11]
Země Počet obětí
RuskoRusko Rusko 10
ČínaČína Čína 2
TádžikistánTádžikistán Tádžikistán 2[12]
KyrgyzstánKyrgyzstán Kyrgyzstán 1
MoldavskoMoldavsko Moldavsko 1
UkrajinaUkrajina Ukrajina 1
Nezvěstní 7
Celkem 24

Dopravní komplikace[editovat | editovat zdroj]

Linka byla uzavřena a náhradní dopravu zajišťovalo 66 autobusů a bezplatné taxíky placené radnicí. Následně se zhoršila dopravní situace na ulicích a dosavadní zácpy se ještě zhoršily. Opravy by mohly trvat možná až týden a vláda přislíbila, že s nimi pomůže.[5]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Premiér Dmitrij Medveděv pokládá věnec k uctění památky zemřelých při neštěstí

Radnice vyhlásila v Moskvě na druhý den smutek a státní vlajky zůstaly na půl žerdi.[7] Starosta slíbil odškodnění pozůstalým rodinám v hodnotě milionu rublů (cca 600 tisíc Kč) a také odškodnění zraněným.[5]

Prezident Vladimir Putin i premiér Dmitrij Medveděv popřáli zraněným brzké uzdravení a pozůstalým vyjádřili soustrast. Soustrast vyjádřili také zahraniční osobnosti, generální tajemník OSN Pan Ki-mun či běloruský prezident Alexandr Lukašenko.[7]

Druhý den ve středu se do stanic, mezi nimiž se nehoda stala, začali scházet truchlící lidé, kteří zapalovali svíčky a pokládali květiny, někteří plakali. Květiny a svíčky přinesli k ruskému velvyslanectví také obyvatelé Kyjeva. V moskevských kostelech probíhaly mše za mrtvé a zraněné. Šestnáct moskevských nemocnic zřídilo improvizovaná místa pro odběry darované krve. Televize změnily program a nahradily zábavné pořady a vystoupení.[7]

Pražské metro chystalo v souvislosti s tímto neštěstím důkladnou technickou kontrolu. Podle slov vedoucího Správy vozidel Metro Josefa Němečka jsou takové kontroly běžné vždycky, když se někde ve světě stane nějaký problém, a situace tam je vždy porovnávána se situací v pražském metru. Když se například přebíraly ruské soupravy, vždy se kvůli jejich ne zcela vyhovující kvalitě kompletně rozmontovaly, zkontrolovaly, vyčistily od písku, byly vyměněny vadné součásti a následně byly vagony zase smontovány. Jejich uvedení do provozu si podle zdroje vyžadovalo 1000 pracovních normohodin pro každý vagon.[13]

Šéf Moskevského metra Ivan Besedin, který pozici zastával od února 2011, kvůli nehodě 22. července odstoupil[3] a novým náčelníkem se stal Dmitrij Pegov, který přišel z čela ředitelství rychlovlaků státních drah. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina měl navrátit metru důvěru občanů a jako první úkol si zadal důkladnou prověrku infrastruktury metra. Dosavadní ředitel Besedin byl ale jako šéf metra vnímán pozitivně a jeho odchod byl přijímán rozporuplně. Prosadil zvýšení rozpočtu a plán na rozšíření metra do roku 2020 o 79 stanic, přičemž za jeho působení jich bylo vybudováno 11 a metro prodlouženo o 25 km. Navíc byly v metru zavedeny bezplatné bezdrátové připojení a modernější vlakové soupravy.[2]

Důvod neštěstí a vyšetřování[editovat | editovat zdroj]

Prezident Putin pověřil předsedu Vyšetřovacího výboru Ruské federace Alexandra Bastrykina, aby započal trestní vyšetřování neštěstí.[5]

Podle prvních zpráv od záchranářů byl na vině náhlý prudký pokles napětí v napájecí soustavě a následná špatná signalizace, která spustila nouzové zastavení vlaku, po němž souprava vykolejila.

O tom ale vyšetřovatelé pochybovali a uvažovali o vadné výhybce. Také byly v minulosti stížnosti, že v daném úseku soupravy vibrovaly kvůli údajnému havarijnímu stavu kolejí. Podle městské opozice jsou na vině malé investice do údržby.[7]

Později se vyšetřovatelé začali přiklánět k verzi, že příčinou byla nesprávná manipulace s nedávno instalovanou výhybkou.[3] 16. července byli zatčeni mistr údržby tratě a jeho zástupce, kteří řídili květnovou instalaci výhybky. Jsou podezřelí z porušení bezpečnostních pravidel[7] a hrozí jim až 10 let vězení.[3] Soupravu navíc měli řídit dva strojvedoucí, namísto toho řídil jen jeden, který je hospitalizován s těžkými poraněními.[7] Později padlo podezření na účast při incidentu ještě na dva manažery.[2]

Soudní verdikt[editovat | editovat zdroj]

První verdikt padl 9. listopadu 2015. Asistent mistra údržby tratě Jurij Gordov byl odsouzen k 6 letům odnětí svobody. Zástupce mistra oddělení generálních oprav traťové služby Aleksej Trofimov, starší traťový mistr Valerij Baškatov a zástupce ředitele subdodavatelské společnosti Spectechrekonstrukcija Anatolij Kruglov byli každý odsouzen k 5,5 letům odnětí svobody. Kromě toho probíhalo druhé soudní řízení s dalšími šesti obžalovanými.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ITAR-TASS. Rescuers take out all killed, injured from škodad metro cars. ITAR-TASS [online]. 2014-07-15 [cit. 2014-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g ČTK. Moskevské metro má po smrtelné nehodě nového šéfa. ceskenoviny.cz [Internet Archive]. 2014-07-22 [cit. 2014-08-08]. Dostupné online. 
  3. a b c d Moscow Metro Head Fired After Fatal Crash. themoscowčass.com [online]. 2014-07-22 [cit. 2014-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c redakce. Пострадавшая в аварии в московском метро умерла в больнице. lenta.ru [online]. 2014-08-13 [cit. 2014-08-21]. Dostupné online. (rusky) 
  5. a b c d e f g SEDLÁŘOVÁ, Barbora; ČTK. V Moskvě vykolejilo metro, zemřelo nejméně jednadvacet lidí. idnes.cz [online]. 2014-07-15 [cit. 2014-07-15]. Dostupné online. 
  6. a b c ; ITAR-TASS. Источник: число погибших в результате аварии в московском метро достигло 22 человек. ITAR-TASS [online]. 2014-07-15 [cit. 2014-07-16]. Dostupné online. (rusky) 
  7. a b c d e f g h i j MÁNERT, Oldřich. Moskva truchlí za oběti havárie v metru, ve stanicích hoří svíčky. idnes.cz [online]. 2014-07-16 [cit. 2014-07-16]. Dostupné online. 
  8. a b MÁNERT, Oldřich; SEDLÁŘOVÁ, Barbora. Prudké brzdění, tma a hysterie. Svědci popisují nehodu metra v Moskvě. idnes.cz [online]. 2014-07-16 [cit. 2014-07-18]. Dostupné online. 
  9. Посольство Киргизии подтвердило гибель гражданки республики в метро. РИА Новости [online]. 2014-07-16 [cit. 2015-11-19]. Dostupné online. (rusky) 
  10. "МК" публикует список погибших в московском метро. Московский Комсомолец [online]. 2014-07-16 [cit. 2015-11-19]. Dostupné online. (rusky) 
  11. Опознаны последние жертвы катастрофы в московском метро. Вести.Ru [online]. 2014-07-28 [cit. 2015-11-19]. Dostupné online. (rusky) 
  12. Два гражданина Таджикистана погибли при аварии в московском метро. РИА Новости [online]. 2014-07-16 [cit. 2015-11-19]. Dostupné online. (rusky) 
  13. BUREŠ, Vítězslav; POLÁČKOVÁ, Barbora. Pražské metro kvůli nehodě v Moskvě čeká brzy kontrola bezpečnosti. idnes.cz [online]. 2014-07-16 [cit. 2014-07-18]. Dostupné online. 
  14. БАРИНОВ, Владимир. Неисправная стрелка указала на сроки. Коммерсант.ru [online]. 2015-11-10 [cit. 2015-11-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]