Vosa obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVosa obecná
alternativní popis obrázku chybí
Vosa obecná
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřád žahadlovití (Aculeata)
Čeleď sršňovití (Vespidae)
Rod vosa (Vespula)
Binomické jméno
Vespula vulgaris
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vosa obecná (Vespula vulgaris) je zástupce jedovatého blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých. Na rozdíl od včel může své žihadlo použít opakovaně, neboť není opatřeno zpětnými háčky. Většina lidí zná vosu pro její hojný výskyt v blízkosti přeslazených nápojů a přezrálého ovoce.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Paravespula vulgaris

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vosy dosahují velikosti 1,2–1,5 cm. Charakteristické zbarvení vosy obecné je černožlutý pruhovaný zadeček. Samice a dělnice se odlišují třemi skvrnami na čelním štítku s tmavým podélným pruhem a žlutými spánky s černou skvrnou uprostřed.

Hnízdění a rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Hlava vosy

Vosy si staví své hnízdo obvykle v zemi, např. v lesích, podél břehů vod a cest, někdy také v tmavých dutinách nad zemí. Žije v něm celá vosí kolonie čítající až 2000 jedinců. Přezimující oplodněná královna se probouzí na počátku jara, vylétá a vybere si vhodné místo pro založení nové vosí kolonie. Začne se stavbou buněk, do nichž pak klade vajíčka. Z těchto vajíček se později vylíhnou první dělnice; jsou to nedospělé samice, které tudíž nemají dovyvinuté pohlavní orgány a nemohou se rozmnožovat. Okamžitě přebírají veškerou péči o hnízdo. Od této chvíle se královna věnuje již jen kladení vajíček. Koncem léta se z vajíček vylíhnou samci a samičky. Jedině oplozené samičky zimují, aby mohly příští jaro zase založit novou kolonii. Ostatní obyvatelé hnízda včetně staré královny umírají.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Vosa na malině

Vosa obecná se živí převážně nektarem, pochutná si však i na sladkém ovoci nebo limonádě.

Larvy vosy obecné jsou ovšem dravé. Dělnice vyrážejí každý den na lov kořisti, nejčastěji much a různého malého hmyzu, které usmrcují kusadly (občas použijí i žihadlo).

Složení jedu[editovat | editovat zdroj]

Vosí jed se skládá ze tří základních složek - Biogenních aminů a aminokyselin, enzymů a polypeptidů.

  • Biogenní aminy jsou produktem dekarboxylace některých aminokyselin. Biogenní aminy způsobují bolestivou reakci na bodnutí.
  • Enzymy jsou vysokomolekulární proteinové molekuly. Nejvýznamnější enzymovou složkou je fosfolipáza A2, která má neurotoxoické účinky
  • Polypeptidy ve vosím jedu nacházíme dva druhy polypeptidů - kininy a mastoparany. Tyto látky mají silný vazodilatační účinek a na krevní kapiláry působí tak, že kapilární stěny ztrácejí svou integritu. Vytváří se silné otoky a je vnímána lokální bolest.

Související články[editovat | editovat zdroj]