Vodojem na Petrově
| Vodojem na Petrově | |
|---|---|
.jpg) Vodojem se nachází nad kolonádou | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorománský sloh |
| Výstavba | 1818 |
| Materiál | cihla |
| Poloha | |
| Adresa | Brno-město,  Česko |
| Nadmořská výška | 237 m |
| Souřadnice | 49°11′27,53″ s. š., 16°36′22,43″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 11787/7-62 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky katedrála svatého Petra a Pavla) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodojem na Petrově se nachází na bývalé parkánové zdi na pozemku brněnského biskupství v Denisových sadech v Brně-městě a byl využíván až do roku 1873. Vodojem je součásti národní kulturní památky Petrov v Brně a je uváděn pod katalogovým číslem 1000124364_3004 vodojem.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Zhoršená situace zásobování pitnou vodou ze znečištěných studní v Brně byla řešena postavením prvního vodovodu a vodojemu v roce 1416. Říční voda byla čerpána pomocí vodního kola z Lamplova mlýna postaveného na Svrateckém náhonu. Později byla přidána další vodní kola a v roce 1853 posíleny o parní stroj. Od roku 1864 byla voda čerpána jedním vodním kolem, který poháněl dvě tlaková čerpadla a parním strojem, který poháněl šest čerpadel. První dva kilometry dlouhé kamenné potrubí vedlo vodu k pumpám podél Svrateckého náhonu a druhé kombinované dřevěné (vrtané borové kmeny) a železné přivádělo vodu do dřevěných nádrží na Puhlík (do výšky 44,2 m) a odtud do kašen na Dolním a Horním trhu. Vodu využívaly i pivovary, dvě městské sladovny a vysocí představitelé města, šlechty, kléru a klášterů. Na vystavění vodovodu měli zásluhu konšel Václav Haze, který vodovod financoval, s kutnohorským stavitelem Prokopem Peyskem.[2][3] Podle zdroje Brněnské podzemí to byl stavitel Prokop z Písku, který vystavěl vodovod v Čáslavi, a Václav Haas.[4] Smlouvu z 2. prosince 1415 o vybudování vodovodu v Brně potvrdil 3. července 1416 sám král Václav IV.[2]
Při rozšiřování sadů na Petrově (Denisovy sady) v roce 1818 byly dřevěné nádrže odstraněny a vybudován dřevěný vodojem a současně postaveny dva zděné vodojemy na parkánové zdi. Vodojemy sloužily od roku 1820 do 1873, kdy byla postavena úpravna vod v Pisárkách. Upravená voda byla čerpána do dvou tlakových pásem, z nichž nižší tlakové pásmo bylo na Žlutém kopci a vyšší pásmo na Špilberku. Vodojem byl v roce 2005 opraven a rekonstruován.[5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vodojem byl postaven z pálených cihel. Má dvě komory o rozměrech 15,8 a 16,5 m s proměnlivou šířkou od 3,7 do 6,30 m, výška objektu je osm metrů. Vnitřní stěny jsou omítnuté cementovou maltou. Komory jsou zaklenuty valenou klenbou.[6] Stěny komor jsou propojeny kovovými táhly. Fasáda je provedena z režného zdiva v novorománském stylu s dvaceti dvěma okny v novorománských obloucích.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ vodojem - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Historie společnosti. Brněnské vodárny a kanalizace [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Vodojem na Petrově. spravnym.smerem.cz [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Vodojemy na Petrově [online]. Brno: TIC Brno, 2022-06-08 [cit. 2023-06-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Brno-Petrov - historický vodojem. www.turistika.cz [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Brno a jeho historické vodojemy [online]. Moravian Travelers, 2023-02-08 [cit. 2023-06-01]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodojem na Petrově na Wikimedia Commons
