Přeskočit na obsah

Vladměřice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladměřice
Pohled z vyhlídky směrem k vesnici Vladměřice
Pohled z vyhlídky směrem k vesnici Vladměřice
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecManětín
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel52 (2021)[1]
Katastrální územíVladměřice (3,98 km²)
PSČ331 01
Počet domů30 (2021)[2]
Vladměřice
Vladměřice
Další údaje
Kód části obce91511
Kód k. ú.691518
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladměřice (dříve též Ladiměřice, německy Steindorfl) jsou vesnice, část města Manětín v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží 2,5 kilometru jihovýchodně od Manětína. Katastrální území Vladměřice zaujímá 397 hektarů.[3]

Kaplička Na Výhledech nad Vladměřicemi

Anežka z Potvorova, čerstvě vdova po Kunovi z Potvorova, darovala roku 1204 vsi Vladměřice a Močidlec plaskému cisterciáckému klášteru, aby mniši mohli z výnosů těchto vsí kupovat ryby a postní olej na půst a aby vždy na Zelený čtvrtek pohostili chudé příchozí.

Na začátku dvacátého století se u vesnice těžilo černé uhlí. Důl Václav byl pro velké přítoky nezvladatelné ručními čerpadly uzavřen v roce 1912. Roku 1921 jej koupila Anna Schwarzová a provoz obnovila. Uhlí se dobývalo ze sloje mocné 0,8 až jeden metr v hloubkách do 25 metrů a povozy se odváželo ke dvanáct kilometrů vzdálené železnici.[4]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Vladměřice sousedí na severovýchodě s Českou Doubravicí, na východě se Štichovicemi a Křečovem, na jihovýchodě s Hodovizem a na severovýchodě s osadou Nový Ovčín a Manětínem.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 149 obyvatel (z toho 71 mužů) československé národnosti, z nichž bylo dvacet evangelíků, 27 lidí bez vyznání a zbytek se hlásil k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 152 obyvatel: 151 Čechoslováků a jednoho člověk nezjišťované národnosti. Ve vsi žilo třicet evangelíků, třicet lidí bez vyznání, jeden člen nezjišťovaných církví a 91 římských katolíků..[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 173 156 169 160 150 149 152 103 103 80 83 67 56 52 52
Počet domů 23 24 26 27 26 27 35 36 29 26 27 30 27 29 30

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1869 Vladměřice byly osadou obce Česká Doubravice v okrese Kralovice. V letech 1880–1963 byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Kralovice, ale v roce 1950 v okrese Plasy a později v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1964 je částí města Manětín v okrese Plzeň-sever.[9]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Vladměřice [online]. 2013-01-01 [cit. 2015-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30. 
  4. DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 202. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 286. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 164. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 625.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]