Vladimír Kruba
| Vladimír Kruba | |
|---|---|
| Narození | 12. července 1950 |
| Úmrtí | 20. srpna 1969 (ve věku 19 let) Praha,  Československo |
| Příčina úmrtí | průstřel krajiny srdeční |
| Místo pohřbení | Holešovický hřbitov |
| Bydliště | Veletržní ulice v Praze 7[1] |
| Povolání | elektrikář[2] |
| Zaměstnavatel | Československé automobilové opravny (ČSAO)[2] |
| Rodiče | matka: Jarmila Krubová.[3] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vladimír Kruba (12. července 1950[5] – 20. srpna 1969, Praha) byl jednou ze tří pražských obětí při potlačování demonstrací (20. srpna 1969 a 21. srpna 1969) k 1. výročí obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy (resp. k 1. výročí sovětské okupace).
Podrobněji
[editovat | editovat zdroj]Vladimír Kruba se narodil 12. července[5] 1950,[3] bydlel ve Veletržní ulici v Praze 7 a živil se jako elektrikář[1] v podniku Československé automobilové opravny (ČSAO).[6][2]
V Praze na Václavském náměstí u pomníku svatého Václava se scházeli lidé každý den v podvečer a to již od 16. srpna 1969 a každý den jich bylo více.[7] Dne 20. srpna 1969 jejich množství kulminovalo a posléze vyústilo v centru Prahy v mohutné střety mezi demonstranty a zasahujícími pořádkovými jednotkami.[7] [p 1] [p 2] [p 3]
K první střelbě ostrou municí do demonstrantů došlo v Králodvorské ulici, která se nachází za Prašnou branou, spojuje severní část náměstí Republiky, přetíná křižovatku ulic U Obecního domu a U Prašné brány, aby nakonec skončila v Celetné ulicí.[7] Jednotky Lidových milicí byly rozmístěny v prostoru na rohu ulice U Obecního domu, odkud jejich ozbrojení příslušníci začali samopaly střílet z nákladního automobilu do davu.[7] V prostoru křižovatky ulic Králodvorská a „U Prašné brány“ byl střelbou (nejspíše se jednalo o „nepovedené varovné výstřely“[6]) smrtelně zasažen osmnáctiletý zednický učeň František Kohout (průstřel hlavy a následné masivní poranění mozku) a o několik kroků dál (směrem do Rybné ulice, přesněji: na křižovatce ulic Rybná a Králodvorská; nejspíše odraženými střelami) devatenáctiletý elektrikář[7] Vladimír Kruba.[7] Vladimír Kruba utrpěl průstřel hrudníku, při němž byly zasaženy obě plíce, jícen i krajina srdeční.[1] Byl odvezen co nejrychleji ochotným řidičem do nemocnice Na Františku, ale zdejší lékařská pomoc již byla marná.[1] Tehdejší velitel zásahu nevydal pokyn k palbě, jednalo se nejspíše o vlastní iniciativu střelce / střelců, jehož / jejichž identita nebyla ani tehdy ani později odhalena.[8] [p 4]
Pamětní deska
[editovat | editovat zdroj]Jméno Vladimíra Kruby připomíná pamětní deska,[4] která vznikla díky občanskému spolku „Pomníky obětem bezpráví“ v rámci iniciativy „Srpen 1969“[1] a projektu „Černé šeříky“.[8] [p 5] Iniciátorem projektu byl předseda[1] spolku „Pomníky obětem bezpráví“ – historik a genealog Lukáš Cvrček.[8][1] Pamětní deska byla financována členy spolku „Pomníky obětem bezpráví“ z darů soukromých osob.[8] [p 6]
Pamětní deska se nachází na fasádě (vnější zdi) Grand Hotelu Bohemia[9][4] [p 7] Byla slavnostně odhalena dne 21. srpna 2019[4] za přítomnosti starosty Pavla Čižinského, radních a dalších zástupců radnice Prahy 1.[1] Slavnostního odhalení pamětní desky se účastnil také Tomáš Klepek, bývalý spolužák[6] a tehdy nejlepší kamarád zastřeleného Vladimíra Kruby.[1]
S kamarády jsme si říkali, že Láďa je člověk, který má štěstí. Všechno mu vycházelo. Byl poctivý, s dobrou povahou a z ničeho si nic nedělal. Byl to skvělý parťák a měli jsme se rádi.[6]Tomáš Klepek, vzpomínka na Vladimíra Krubu, [6]
Autorem výtvarného návrhu pamětní desky je sochař Jakub Grec,[4] který (bez nároku na honorář) desku vytvořil a rovněž zajistil její instalaci.[1] Horní část pamětní desky je tvořena betonovým reliéfem.[1] Ten znázorňuje motiv pražské dlažby.[1][4] Kompaktní povrch dlažby je narušen dvěma chybějícími dlažebními kostkami, které symbolizují dva zbytečně zmařené mladé lidské životy.[1][4] (Deska je společná jak pro Vladimíra Krubu, tak i pro Františka Kohouta.)[1][4] Dolní část pamětní desky doplňuje kovová tabulka s českým a anglickým textem.[1]
- Český text na pamětní desce:
Vladimír Kruba / František Kohout/ byli v těchto místech 20. srpna 1969 / zastřeleni příslušníky komunistických / Lidových milicí během potlačování protestů / proti sovětské okupaci Československa[1][4]
- Anglický text na pamětní desce:
Vladimír Kruba / František Kohout / were shot dead by members of the Communist / security forces during the suppression / of protests against the Soviet occupation / of Czechoslovakia on August 20–th, 1969[9][4]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 2009 mu byla in memoriam udělena Cena Václava Bendy.[3] Cenu převzala jeho matka Jarmila Krubová.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ V srpnu roku 1969 si tehdy připomínali první výročí okupace desítky tisíc lidí a to nejen v Praze, ale také v Brně, Liberci, Bratislavě, Ústí nad Labem a dalších městech.[8] Proti demonstrantům bylo nasazeno (kromě jednotek vojenské bezpečnosti a oddílů ministerstva vnitra) také asi 27 tisíc příslušníků Lidových milicí a 20 tisíc vojáků. Zadrženo bylo celkem asi 2400 lidí.[8]
- ↑ Podle bádání historiků v archivech (rok 2019) bylo dokumentováno, že v souvislosti s nasazením příslušníků SNB, Lidových milic, pohraničníků a vojáků proti demonstracím v srpnu roku 1969 zahynulo nejméně sedm lidí, tedy o 2 více, než se uvádí v oficiálních statistikách.[5]
- ↑ Podle zjištění historiků (rok 2019) byl počet zraněných lidí v srpnu 1969 rovněž vyšší, než se dosud uvádělo (31 lidí).[5] Střelba (především ozbrojených příslušníků Lidových milic) zranila v Brně 29 osob a v Praze 21 osob.[5]
- ↑ V reakci na zprávu o zastřelení Františka Kohouta a Vladimíra Kruby v Praze se dne 21. srpna 1969 kolem poledne (kolem 11:30)[2] pokusil demonstrativně upálit v Brně na třídě Obránců míru (dnes – 2019 – Joštova ulice) devatenáctiletý Jan Polášek, který byl ale kolemjdoucími občany včas uhašen (přežil s popáleninami na 40 procentech těla).[1] Po potlačení srpnových demonstrací byl Jan Polášek v komunistickém tisku označen za „charakteristického extrémistu“.[2] Jeho čin byl policií interpretován jako „signál k činnosti a aktivnímu vystoupení protisocialistických živlů proti příslušníkům bezpečnosti“.[2]
- ↑ Šeříky upomínají na květiny, kterými Češi vítali sovětskou Rudou armádu v květnu roku 1945.[8] Jejich zčernání symbolizuje změnu kladného postoje české společnosti k Sovětskému svazu po srpnové okupaci Československa v roce 1968.[8]
- ↑ Spolek „Pomníky obětem bezpráví“ hodlá postupně vytvořit pamětní desky věnované všem československým obětem, kteří zahynuli vinou okupačních vojáků v letech 1968 až 1991. (Řádově se jedná o stovky lidí po celém území bývalého Československa.)[1]
- ↑ Na adrese: Králodvorská 652/4, 110 00 Praha – Staré Město, na rohu ulic Rybná a Králodvorská, GPS souřadnice: GPS: 50°5'15.898"N, 14°25'35.439"E, 50.0877494N, 14.4265108E.[9][4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r Dva demonstranti zastřelení v srpnu 1969 mají v Praze 1 novou pamětní desku [online]. www prazsky patriot cz, 2019-08-21 [cit. 2019-08-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f CVRČEK, Lukáš. Oběti potlačení protiokupačních protestů v srpnu 1969 – Vladimír Kruba (narozen 12. července 1950; zemřel 20. srpna 1969) [online]. www srpen1969 cz, 2015-08-16 [cit. 2019-08-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2009 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2009 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k CHURAVÝ, Mojmír, Ing.; PETRÁŠOVÁ, Brigita. Pamětní deska Vladimír Kruba a František Kohout [online]. Umístění: Praha 1, Králodvorská 652/4, roh ulic Rybná a Králodvorská, vnější zeď Grand Hotelu Bohemia; Souřadnice: N50°5'15.9 E14°25'35.43: Spolek pro vojenská pietní místa (vets), 2019-09-21 [cit. 2019-10-15]. Pamětní deska byla slavnostně odhalena 21. srpna 2019. Jejím autorem je sochař Jakub Grec. Součástí desky je i betonový plastický reliéf dlažby, který dvěma chybějícími kostkami symbolizuje dva zmařené mladé lidské životy. Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Sedm mrtvých. Srpen 1969 má víc obětí, než se dosud vědělo [online]. www euro cz, 2019-08-19 [cit. 2019-08-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Zastřelili je při útěku: Praha 1 vyvěsila pamětní desku zabitým mladíkům v srpnu 1969 [online]. www blesk cz, 2019-08-21 [cit. 2019-08-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Protesty v srpnu 1969 režim krvavě potlačil. V Praze a Brně na ulicích umírali lidé [online]. ct24 ceska televize cz, 2019-08-20 [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Uctění památky – V Praze byla odhalena pamětní deska zastřeleným z roku 1969 [online]. www tyden cz, 2019-08-21 [cit. 2019-08-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c Praha 1 – Pamětní deska Vladimíru Krubovi a Františku Kohoutovi [online]. www pametni mista usd cas cz [cit. 2019-08-31]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POVOLNÝ, Daniel a kolektiv. Den hanby 1969. 21. srpen 1969 v ulicích českých a moravských měst. Praha 2019.
- Bárta, Milan, Břečka, Jan a Kalous, Jan. Demonstrace v Československu v srpnu 1969 a jejich potlačení. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2012. 336 stran. ISBN 978-80-87211-73-1.
- Tůma, Oldřich a kolektiv. Srpen '69: edice dokumentů. Praha: Maxdorf, 1996. 344 stran. Historia nova; svazek. 10. ISBN 80-85800-54-3.
