Vladimír Štěrba
| brig. gen. Vladimír Štěrba | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. listopadu 1896 Přestavlky  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 28. března 1940 Špilberk  Protektorát Čechy a Morava |
| Příčina úmrtí | sebevražda ve vězení |
| Místo pohřbení | kolumbárium městského hřbitova Kopřivnice |
| Národnost | česká |
| Povolání | voják |
| Zaměstnavatel | Československá armáda |
| Choť | Marie Štěrbová |
| Děti | syn Vladimír |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladimír Štěrba (6. listopadu 1896 Přestavlky – 28. března 1940 Špilberk) byl československý legionář, důstojník, odbojář a oběť nacismu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Před první světovou válkou[editovat | editovat zdroj]
Vladimír Štěrba se narodil 6. listopadu 1896 v Přestavlkách na Chrudimsku. Střední školu vystudoval v Olomouci, kde v roce 1915 i maturoval.
První světová válka[editovat | editovat zdroj]
Po vypuknutí první světové války byl Vladimír Štěrba povolán do c. a k. armády, absolvoval důstojnický kurz v Rijece a jako příslušník 79. pěšího pluku odeslán na ruskou frontu. Zde 26. listopadu 1916 společně s dalšími vojáky u Jelizarova dezertoval do ruského zajetí. Přihlásil se do Československých legií, kam byl přijat 12. června 1917. Absolvoval Sibiřskou anabázi a do Československa se přes Kanadu vrátil v létě roku 1920 v hodnosti kapitána.
Mezi světovými válkami[editovat | editovat zdroj]
Po návratu do Československa pokračoval Vladimír Štěrba v armádní službě, přičemž sloužil na mnoha místech. Koncem třicátých let se stal velitelem 3. praporu 27. pěšího pluku v Uherském Hradišti a zároveň velitelem školy pro důstojníky pěchoty v záloze u 14. divize. V roce 1938 pobýval jako delegát vojenské mise v Sovětském svazu. Dosáhl hodnosti podplukovníka. Oženil se, s manželkou Marií měl syna Vladimíra.
Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]
Po německé okupaci v březnu 1939 vstoupil Vladimír Štěrba do protinacistického odboje v řadách Obrany národa, kde sehrál významnou úlohu při jejím organizování jako územní velitel prostoru jihovýchodní Moravy se sídlem v Uherském Hradišti. Tím se stal v červnu 1939. Za svou činnost byl 30. listopadu téhož roku zatčen gestapem a uvězněn ve věznici v Uherském Hradišti a následně na brněnském Špilberku, kde byl brutálně vyslýchán. Po konfrontaci s generálem Bohuslavem Všetičkou z obavy, aby neprozradil své spolupracovníky, spáchal 28. března 1940 sebevraždu. Věznitele ukolébal požadavkem, aby mu na samotku byla donesena tužka a papír s tím, že sepíše doznání. Druhý den ráno byl nalezen mrtev aniž by cokoliv napsal.[1] Urna s jeho popelem je uložena v kolumbáriu městského hřbitova v Kopřivnici.
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]
- Vladimír Štěrba byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka a v roce 1948 do hodnosti brigádního generála
- V místní části Uherského Hradiště Mařatice byla po Vladimíru Štěrbovi pojmenována jedna z ulic
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BENEŠ, Josef. Život v odboji. Olomouc: Votobia, 1999. ISBN 80-7198-392-6. S. 116-117. (dostupné online po registraci)
