Přeskočit na obsah

Vlárský průsmyk (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlárský průsmyk
Chybí zde svobodný obrázek
StátČeskoČesko Česko
KrajZlínský
MěstoBrumov-Bylnice
Souřadnice49°1′59,71″ s. š., 18°3′10,74″ v. d.
Vlárský průsmyk
Vlárský průsmyk
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice371856
TraťVlárská dráha
Nadmořská výška280 m n. m.
V provozu od28. října 1888
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 11 (DOZ z CDP Přerov)
Dopravní koleje1
Nástupiště (nástupní hrany)1 (1)
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaNe
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaBezbariérové WC
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlárský průsmyk je železniční stanice v katastrálním území Sidonie několik kilometrů jihovýchodně od spádového města Brumov-Bylnice v okrese Zlín ve Zlínském kraji nedaleko řeky Vláry. Leží na neelektrizované jednokolejné Vlárské dráze. Vlárský průsmyk je jednou z šesti stanic a zastávek ve městě, dalšími jsou Brumov, Brumov střed, Bylnice, Návojná a Svatý Štěpán. Jedná se o pohraniční železniční stanici se Slovenskou republikou.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Stanice byla otevřena 28. října 1888 při zprovoznění úseku z Uherského Brodu do Trenčianské Teplé v rámci budování tzv. Vlárské dráhy Rakouské společnosti státní dráhy (StEG) směrem na Slovensko, která tak završila původní projekt společnosti Českomoravská transverzální dráha (BMTB), jež usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existující železnice v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou.

Po zestátnění StEG v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy. Dne 21. října 1928 byl z Bylnice zahájen provoz tzv. Masarykovy dráhy z Bylnice do Vsetína přes Horní Lideč.[1]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o atypickou stanici, protože je v ní jen jedna dopravní kolej. Nachází se zde jedno úrovňové vnější nástupiště. Stanice je vybavena elektronickým informačním systémem pro cestující.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vlárská dráha
Brno hlavní nádraží – Brno-Černovice – Odb Brno-Černovice – Brno-Slatina – Šlapanice zastávka – Šlapanice – Ponětovice – Blažovice – Křenovice dolní nádraží – Slavkov u Brna – Křižanovice – Marefy – Bučovice – Nevojice – Nesovice – Brankovice – Nemotice – Jestřabice – Bohuslavice u Kyjova – Kyjov – Kyjov zastávka – Vlkoš – Vracov – Bzenec – Veselí nad Moravou – Veselí nad Moravou-Milokošť – Uherský Ostroh – Ostrožská Nová Ves – Ostrožská Nová Ves lázně – Kunovice zastávka – Kunovice – Vésky – Popovice u Uherského Hradiště – Hradčovice – Havřice – Uherský Brod – Újezdec u Luhačovic – Šumice – Nezdenice – Záhorovice – Bojkovice – Bojkovice město – Pitín zastávka – Pitín – Hostětín – Slavičín – Divnice – Bohuslavice nad Vláří – Popov – Bylnice – Svatý Štěpán – Vlárský průsmyk – státní hranice CZ/SK – Horné Srnie – Nemšová – Trenčianska Teplá
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vlárský_průsmyk_(nádraží)&oldid=23041361“