Přeskočit na obsah

Violka bílá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxViolka bílá
alternativní popis obrázku chybí
Violka bílá
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďviolkovité (Violaceae)
Rodviolka (Viola)
Binomické jméno
Viola alba
Besser, 1809
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Violka bílá (Viola alba) je vytrvalá až 20 cm vysoká bylina. Oddenek zpravidla nevětvený, někdy větvený. Výběžky se vytváří, ale pouze nadzemní a nekořenující. Listy jsou pouze v přízemní růžici, lodyha se nevytváří. Řapíky listů jsou až 15 cm dlouhé, často poléhavé a vystoupavé, nazpět chlupaté. Vnější listy růžice často vytrvávají přes zimu do dalšího roku. Čepele listů jsou velké, po odkvětu až 10 cm na délku a 7 cm na šířku. Na bázi řapíků jsou palisty, které jsou dlouze třásnité se zuby brvitými. Květy bělavé nebo žlutobílé, u některých populací mají fialové ostruhy, někdy mohou být květy víceméně celé fialové. Kvete v březnu až v dubnu.

  • Viola virescens Jordan ex Boreau
  • Viola scotophylla Jordan incl.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Violka bílá je rozšířena hlavně ve Středomoří, včetně severní Afriky, její nejsevernější lokality sahají až na J Slovensko a J. Moravu, na východ až po Írán. Mapa viz zde [1] V České republice roste jen na jižní Moravě. V současnosti ji můžeme spatřit v lese okolo kopce Přední Kout a v J části Bílých Karpat. Roste v teplomilných doubravách (sv. Quercion pubescenti-petraeae) a dubohabřinách (sv. Carpinion) popř v jejich lemech. Po celé České republice, i v Čechách, se můžeme setkat s bíle kvetoucími violkami, nejčastěji poblíž lidských sídel. Jsou to albinotické formy od violky vonné, či kříženců violky vonné s jinými bezlodyžnými druhy a s druhem violka bílá nemají nic společného.

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

V České republice se jedná o kriticky ohrožený druh: kategorie C1

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Květena České republiky, díl 2. Eds. S. Hejný, B. Slavík. – Praha: Academia, 1990. – S. 401-402. – ISBN 80-200-1089-0

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]