Vilém Jan Antonín z Daunu
| Vilém Jan hrabě Daun | |
|---|---|
 Erb rodu Daunů | |
| Zemský velitel v Českém království | |
| Ve funkci: 1691 – 1706 | |
| Předchůdce | Kryštof Vilém Harant z Polžic a Bezdružic |
| Nástupce | Václav Hroznata z Gutštejna |
| Narození | 1621 |
| Úmrtí | 1706 (ve věku 84–85 let) |
| Choť | Marie Salome z Regalu (od 1653) Anna Marie Magdalena z Althannu (od 1664) |
| Rodiče | Filip Arnošt z Daunu a Maria Ursula Groschlag von Diepurg |
| Děti | Jindřich Richard z Daunu Wirich Filip z Daunu Jindřich Josef z Daunu Marie Beatrix Františka z Daunu Dorotea Konstancie z Daunu |
| Příbuzní | Eleonora Ernestina z Daun-Pombalu (vnučka) |
| Profese | velitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Říšský hrabě Vilém Jan Antonín z Daunu (německy Wilhelm Johann Anton Reichsgraf von und zu Daun, 1621 – 7. června 1706) byl rakouský šlechtic z rodu Daunů. Od mládí sloužil v císařské armádě, v níž nakonec dosáhl hodnosti polního maršála (1694). V letech 1691–1706 byl zemským velitelem v Čechách.
Z jeho potomstva vynikl nejstarší syn Wirich Filip z Daunu (1669–1741), taktéž maršál a neapolský místokrál, v další generaci Leopold Josef (1705–1766), úspěšný vojevůdce sedmileté války.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze šlechtického rodu z Porýní, byl synem císařského plukovníka Filipa Arnošta z Daunu (†1671), který byl v roce 1655 povýšen do hraběcího stavu.
Vilém od mládí sloužil v císařské armádě, v roce 1681 dosáhl hodnosti generálního polního vachtmistra. V roce 1683 se pod velením maršála Starhemberga vyznamenal při obraně Vídně proti Turkům[1] a téhož roku byl povýšen na polního podmaršála. Během devítileté války pak dosáhl hodností polního zbrojmistra (1689) a nakonec polního maršála (1694).[2] V letech 1691–1706 byl zemským velitelem v Čechách se sídlem v Praze.[3] Byl též c.k. tajným radou, komořím a členem dvorské válečné rady. Získal český inkolát a indigenát v Uhrách, mimoto vlastnil statky v Dolních Rakousích (Ladendorf, Kirchstetten). V Praze koupil v letech 1695–1696 dva domy v Letenské ulici a nechal je přestavět do podoby barokního paláce (dnes pod názvem palác Thurn-Taxisů).
Manželství a rodina[editovat | editovat zdroj]
Byl dvakrát ženatý, potomstvo měl až z druhého manželství s hraběnkou Annou Marií Magdalenou z Althannu (1635–1712). Vzali se ve Vídni v roce 1664 a měli spolu pět dětí. Ze synů byl nejvýznamnější nejstarší Wirich Filip z Daunu (1669–1741), který byl polním maršálem a místokrálem v Neapoli. Vysokých hodností v armádě dosáhl i mladší synové Jindřich Reichard (1673–1729) a Jindřich Josef (1678–1761). Z dcer se Dorothea Konstancie (1663–1738) provdala za císařského diplomata a korutanského zemského hejtmana knížete Hanibala Porciu (1679–1737), mladší Beatrix Františka (1666–1701) byla manželkou významného státníka Gundakara Tomáše ze Starhembergu (1663–1745).
Vilémův majetek byl po jeho smrti rozdělen mezi syny. Nejstarší Wirich obdržel panství Ladendorf v hodnotě 95 000 zlatých, druhorozený Jindřich Reichard zdědil panství Kirchstetten v hodnotě 99 000 zlatých, nejmladší Jindřich Josef dostal finanční hotovost 71 000 zlatých a později se usadil na Moravě. Palác v Praze prodali Lichtenštejnům.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ottův slovník naučný, 7. díl; Praha, 1893 (reprint 1997), s. 84 (heslo Daun) ISBN 80-7185-057-8
- ↑ Služební postup Viléma Dauna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815), Vídeň, 2006; s. 24 dostupné online
- ↑ Kolektiv: Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost; Vojenský historický ústav Praha, Ministerstvo obrany České republiky; Praha, 2006; s. 24 ISBN 80-7278-347-5 dostupné online
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BINDER, Jan: Hrad Bítov - stavební a uměleckohistorický vývoj se zaměřením na romantickou přestavbu hradu v 19. století (diplomová práce), Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2017; kapitola Rod Daunů na Bítově, s. 19–24 dostupné online
