Vilém Mrštík

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vilém
Vilém Mrštík (1897)
Vilém Mrštík (1897)
Narození14. května 1863
Jimramov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. března 1912 (ve věku 48 let)
Diváky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtívykrvácení
Místo pohřbeníDiváky
Povolánípřekladatel, spisovatel, dramatik, literární kritik, novinář, kritik, publicista, dramaturg, literární publicista, prozaik a redaktor
ChoťBožena Mrštíková-Pacasová
PříbuzníAlois Mrštík, František Mrštík[1] a Norbert Mrštík[1] (sourozenci)
PodpisVilém – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
bratr Alois Mrštík
bratr Norbert Mrštík
bratr František Mrštík

Vilém Mrštík (14. května 1863 Jimramov – 2. března 1912 Diváky) byl český spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik.

Život a tvorba

Vilém Mrštík se narodil v Jimramově na Českomoravské vrchovině jako mladší ze sourozenecké čtveřice synů ševce z Jimramova. Už roku 1869 se s rodiči a bratry odstěhoval do Ostrovačic a záhy (1874) pak do Brna. Vystudoval gymnázium v Brně a v Praze na Malé Straně. Po maturitě se pokusil o studia práv, ale kvůli uměleckým zájmům je nedokončil. Po několika letech života v Praze se odstěhoval zpět na Moravu, tentokrát k bratrovi Aloisovi do Divák u Hustopečí, které se díky jejich aktivitě staly jedním z center moravské kultury.

Od roku 1895 patřil k signatářům Manifestu České moderny. Zařadil se k překladatelům a propagátorům ruského realismu, hlavně Dostojevského, Turgeněva, Gogola a Tolstého, podobnou pozornost věnoval i francouzským realistům. Zabýval se i literární kritikou, kde obhajoval syrovost a pravdivost francouzského realismu, především Émila Zoly a Guy de Maupassanta. Mrštík přispíval do Zory, Ruchu, České revue a později i do Lumíru.

Část literárního díla vznikla v ojedinělé spolupráci s bratrem Aloisem. Nejdůležitějším výsledkem bratrské spolupráce je drama Maryša (1894), které bývá označováno za vrchol české realistické dramatické tvorby, o čemž svědčí dodnes časté uvádění na domácích jevištích. Bratrskou spoluprací vznikla také kniha Rok na vsi, kde v devíti dílech popsali život obce Habrůvky. Nadčasovou hodnotu si zachovala polemická brožura Bestia triumphans z roku 1897, ve které se věnoval otázkám ochrany památek. Obálku brožury nakreslila Zdenka Braunerová (s ní Viléma Mrštíka poutal hluboký vztah, který se nicméně rozpadl těsně před svatbou). Lyrickou notu si vyzkoušel v Pohádce máje. Příběh lehkomyslného studenta Ríši a jeho milované Helenky se stal klasickým i díky filmovému zpracování režiséra Otakara Vávry z roku 1940. Prvky naturalismu má jeho Santa Lucia. Jeho poslední a nedokončené dílo Zumři jakoby předznamenalo tragédii konce jeho života.

Tragická smrt

Poslední období svého života prožil Vilém Mrštík v moravské obci Diváky, kde byl jeho bratr Alois řídícím učitelem. Vilém Mrštík se už tehdy necítil dobře psychicky ani fyzicky, prožíval zklamání v tvorbě, cítil se málo uznávaným, především v pražských literárních kruzích, a svůj autobiografický román Zumři, na němž si zakládal, psal už jen s velkými obtížemi. Díky své složité povaze také těžce prožíval první příznaky stáří. Trpěl představou, že těžce onemocní a bál se dlouhého umírání. Záchvaty melancholie byly stále častější. Ani při pobytu v poklidné moravské obci Diváky se necítil dobře, měl pocit, že jej lidé v obci neustále sledují a šíří o něm pomluvy. Tento stihomam ještě více prohloubil jeho dlouhodobou duševní krizi. Poslední kapkou se pak stala zcela nevinná událost, k níž došlo asi rok před spisovatelovou tragickou smrtí, a o které se zmiňuje MUDr. Hortík, který měl možnost přečíst si Vilémův dopis na rozloučenou. Podle tohoto dopisu (dnes ztraceného a již zřejmě neexistujícího) uklízel Vilém asi rok před svou tragickou smrtí ve včelíně, kde mu pomáhala jedna místní mladá, nezletilá dívka. Jelikož si Vilém Mrštík vždy potrpěl na mladá děvčata, což o něm bylo obecně známo, došel po tomto dni k závěru, že si sousedé v obci asi budou domýšlet, k čemu všemu třeba mohlo ve včelíně dojít a půjdou ho proto udat. Celá událost se vyhrotila příští rok na jaře, 2. 3. 1912, kdy opět trávil čas ve včelíně a odtud spatřil souseda, který odcházel z domu svátečně oblečen. V těžkém duševním rozpoložení Vilém Mrštík mylně usoudil, že se soused svátečně oblékl proto, že jde k soudu, kde na něj chce podat udání. V té chvíli Vilém Mrštík zřejmě zpanikařil a rozhodl se věc radikálně vyřešit. Napřed si prořízl hrdlo skalpelem, kterým předtím prořezával plástve ve včelíně. Poté se ještě několikrát snažil skalpelem bodnout do oblasti srdce. Když se ze včelína dlouho nevracel, začal ho jeho bratr, otec a švagrová hledat. Nakonec byl nalezen ve sklípku ve velmi vážném stavu. Vilém Mrštík zemřel o pět hodin později v krutých bolestech.

Dílo

  • Santa Lucia – román, jedná se o příběh osamocení, sebeuvědomění, ztráty iluzí a smrti chudého brněnského studenta po jeho příchodu do Prahy. Autor zde vykreslil s impresionostickou senzualitou a s ostře viděnými detaily vnitřně kontrastní, skeptický obraz reality nazírané romanticky snivou a intenzivně cítící vyhraněnou osobností. V knize vyznává autor svou lásku k Praze.
  • Pohádka máje – impresionistický román, jednoduchý příběh mladistvé milostné citovosti a přírodní senzivnosti, ústící v útěk před znevšedněním měšťáctví do přírody. Autor impresionistickým stylem zvýraznil úlohu vypravěčského subjektu. Kniha pojednává o vztahu měšťáckého a pohodlného Ríši k poctivé, milé a prosté venkovské dívce Helence.
  • Zumři – rozsáhlý román, na kterém Mrštík pracoval od poloviny 90. let, vycházel po částech časopisecky.
  • Rok na vsi - rozsáhlá kronika moravské dědiny, na které se Vilém podílel se svým bratrem Aloisem. Je zde zdůrazněna autonomní síla a rovnovážnost bytí moravského venkovského společenství v souladu i v konfliktech s přírodním časem a řádem.
  • Dojmy z cest po Šumavě, Krkonoších
  • Kniha cest – povídky, lyrické prozy a črty, okouzlení jihomoravskou a českou přírodou, malířské vidění bezprostředně zachycující smyslové podněty, dojmy. Realisticky laděné příběhy z moravského venkova a pražského prostředí.
  • Bavlníkova žena – povídky, spolu s Aloisem Mrštíkem
  • Stíny
  • Obrázky
  • Moje sny – literární kritika
  • Zlatá nit – tematicky nesourodý soubor přírodních i a rodinných obrázků, bezprostředních nápadů, črt, úvah, fragmentů a epigramů, dílo je výrazem tvůrčí krize.
  • Cesta do Ruska – posmrtně vydaný soubor, jedná se o cestopisné fejetony.

Divadelní hry

  • Maryša – Tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu. Děj se odehrává na slovácké vesnici. Mladá dívka Maryša je z finančních důvodů nucena provdat se za vdovce Vávru, který má z předchozího manželství tři děti. Nové manželství není šťastné a končí tragicky – Maryša Vávru otráví jedem v kávě. Drama řeší majetkové poměry a nerovný vztah muže a ženy. Jde o kritiku poměrů na vesnici. Námět je od Aloise Mrštíka, hru zpracoval Vilém Mrštík.
  • Paní Urbanová – naturalistické drama o manželské nevěře
  • Anežka – drama, tragický milostný vztah, souboj rozumu s citem. Umělec, který touží uskutečnit svůj tvůrčí sen, obětuje lásku i život milujjící dívky.

Překládal z francouzské a především z ruské literatury (Lev Nikolajevič Tolstoj).

Odkazy

Literatura

Online dostupná díla

  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Maryša : drama v pěti jednáních s proměnou. Praha: Otto, 1925. Dostupné online. 
  • MRŠTÍK, Vilém. Bestia triumphans. Praha: Rozhledy, 1897. Dostupné online. Proslulý manifest protestující proti plánované asanaci v historickém centru Prahy, esej na obranu starobylého historického rázu města proti modernímu vandalismu, proti nekulturním zásahům tehdejšího pražského magistrátu a ničení stavebních památek.. 
  • MRŠTÍK, Vilém. Paní Urbanová. Praha: Růžička, 1944. Dostupné online. Děj dramatu Viléma Mrštíka se odehrává v okresním městě a jeho hlavní postavou je žena obchodníka Urbana. Hru dramaturgicky upravil František Francl.. 

Související články

Externí odkazy

  1. ↑ a b Dostupné online.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vilém_Mrštík&oldid=11673985“