Přeskočit na obsah

Velkoměsto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Londýn, město, které mělo 1 000 000 obyvatel již v 19. století
New York, největší velkoměsto Spojených států amerických
Šanghaj, největší čínské velkoměsto

Za velkoměsto se považuje město, které má více než 100 000 obyvatel. Termín byl takto definován na Mezinárodní statistické konferenci v roce 1887.[1][2] Velkoměsta jsou zpravidla kulturními, ekonomickými i politickými centry zemí a regionů.

V českých velkoměstech žije asi jedna pětina obyvatelstva.[2] Dlouhodobě je výrazně největším českým velkoměstem Praha, která má 1,3 milionu obyvatel. S odstupem následuje Brno (380 tisíc) a Ostrava (280 tisíc), pak Plzeň (170 tisíc). Kolem stotisícové hranice se pohybují města Liberec (104 tisíce v letech 1990[3] a poté 2020[4]) a Olomouc (107 tisíc v roce 1990[5]), dříve ji dosáhly i Ústí nad Labem (107 tisíc v roce 1990[6]) a Hradec Králové (101 tisíc v roce 1990[7]). Nejvíce se k ní přiblížily České Budějovice (99 872 v roce 1995[8]) a Pardubice (96 036 v roce 1989[9]).

Podle věkové struktury obyvatel byla v roce 2001 nejstarším velkoměstem Praha a nejmladším Ostrava.[10]

Evropská velkoměsta vznikala v době průmyslové revoluce v 19. století a rychle se rozrůstala až do poloviny století minulého, od této doby již k nárůstu nedochází. V mnoha městech západní Evropy od poloviny 20. století existují národnostní menšiny, většinou přistěhovalců z rozvojových zemí.

V USA existuje asi 15 měst, která mají přes 1 milion obyvatel, přesto samy nejsou ani hlavními městy států, ke kterým náležejí. Protože na rozdíl od Evropy tam populace přibývá, tato města se tak neustále rozšiřují a propojují se dohromady, vzniká tak souvislá městská krajina (východní pobřeží USA, okolí Los Angeles). Obdobná situace je i v Jižní Americe, tam se města rozrůstají ale hlavně díky přistěhovalectví venkovanů, vznikají tak ještě větší celky než v USA.

Ve východní Asii dochází od začátku 90. let minulého století k ohromnému rozvoji velkoměst, města jako např. Šanghaj nebo Tokio mají desítky milionů obyvatel a mnoho nových budov, staví se zde nejvyšší mrakodrapy na světě (Taipei 101, Petronas Towers). Přistěhovalectví z venkova zde hraje hlavní roli, nejvíce pak v Číně, Indii, Indonésii a Malajsii.

Naproti tomu v západní Asii, v Indii a Íránu je životní úroveň nízká, města trpí velkým přelidněním, kolem nich vznikají chudá předměstí, kde žijí hlavně přistěhovalci z venkova. Tato města nedostávají tolik investic, jako ta na východě, navíc díky vysokému přírůstku obyvatel a vidinou práce u venkovanů se enormně rozrůstají (Bombaj, Dillí, Isfahán, Teherán), čímž se špatné podmínky ještě zhoršují.

Na Blízkém východě

[editovat | editovat zdroj]

Objev ropy v 30. letech minulého století, založení OPECu v 70. letech minulého století a následné zbohatnutí zemí Arabského poloostrova vedlo k přeměně měst, jako např. Dubaje či Rijádu v moderní milionová velkoměsta s vysokou životní a kulturní úrovní. Naproti tomu blíže ke Středozemnímu moři existují velkoměsta chudší (Káhira, Gíza), která mají ohromné problémy se znečištěním a hlukem.

  1. Propositions pour arriver à une comparabilité internationale des ouvrages de recensement, M. Körösi, Bulletin de l'Institut international de statistique, 1887, sv. 2, č. 1, s 212, navštíveno 10. května 2014
  2. a b Velikostní struktura obcí [online]. Praha: Český statistický úřad, 2004-06-03 [cit. 2014-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-18. 
  3. Liberec 1949–2004 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02. 
  4. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2021-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18. 
  5. Olomouc 1949–2004 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02. 
  6. Pohyb obyvatelstva ve městě Ústí nad Labem 1960–2006 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02. 
  7. Hradec Králové 1949–2005 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02. 
  8. Pohyb obyvatelstva města České Budějovice 1919–2012 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2021-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02. 
  9. Pardubice 1949–2005 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02. 
  10. Vývoj obyvatelstva ve městech v letech 1961-2001 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2004-06-03 [cit. 2014-07-05]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HORSKÁ, Pavla; MAUR, Eduard; MUSIL, Jiří. Zrod velkoměsta: urbanizace českých zemí a Evropa. Praha: Paseka, 2002. 352 s. ISBN 80-7185-409-3. 
  • JANATA, Michal. Velkoměsta v 19. a 20. století - křižovatky změn: urbanistické strategie v komparativní perspektivě. Zlín: Archa, 2016. ISBN 978-80-87545-47-8. 
  • Václav Ledvinka: Evropská velkoměsta za druhé světové války a Evropská velkoměsta (…) 1945-1989, Praha 2007, 2011
  • PEŠEK, Jiří. Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920. Praha: Scriptorium, 1999. 319 s. ISBN 80-86197-09-3. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]