Veleslavín (zámek)
| Zámek Veleslavín | |
|---|---|
 Zámek Veleslavín | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Architekt | Kilián Ignác Dientzenhofer |
| Poloha | |
| Adresa | Veleslavín,  Česko |
| Ulice | Veleslavínská |
| Souřadnice | 50°5′35,8″ s. š., 14°21′3,16″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40548/1-1527 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Veleslavín je barokní budova nacházející se v pražské čtvrti Veleslavín (Veleslavínská čp. 1). Zámecký areál tvoří 6 zděných objektů se zahradou a parkem na pozemcích mezi ulicemi Nad hradním potokem, Veleslavínská, U zámečku a Adamova, přirozenou východní hranici tvoří Hradní potok. Areál je chráněn jako kulturní památka České republiky, v současnosti (2023) je pustý, uzamčený a nachází se v majetku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Od počátku 20. století do roku 2018 sloužil převážně zdravotnictví a pronájmům.[1] V roce 2019 byl na krátký čas otevřen park, nazývaný komunitní zahrada.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Objekt čp. 1 byl po staletí středem a součástí vsi s pozemky Břevnovského kláštera. Ve falzu zakládací listiny, hlásící se k roku 993, byl poprvé zmíněn písemně. Benediktini jej pronajímali jako poplužní dvůr. Roku 1420 po husitském útoku Pražané ves ovládli a v majetku různých měšťanů zůstala do 16. století, kdy připadla pražskému purkrabství. Jednu z usedlostí (v nové době nazývanou severní pavilon) v 16. století vlastnil Štěpán Adam z Veleslavína, jeho syn a nakladatel Daniel Adam z Veleslavína, se zde narodil a rodina se podle vsi zvolila přídomek.
Barokní zámek byl vybudován ve 2. čtvrtině 18. století, pravděpodobně mezi roky 1730–1750. Autorem plánů mohl být podle E. Pocheho Kilián Ignác Dientzenhofer[2]. Objednavatel není přímo doložen, majitelkou panství byla císařovna Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská, matka Marie Terezie, což může potvrzovat volbu architekta Dientzenhofera, který tehdy sloužil jako architekt císařského stavebního úřadu na Pražském hradě.[3] Za pruského obléhání Prahy v roce 1763 v objektu bydlelo velení vojska, snad polní maršál James Keith, podle nedoložené domněnky dokonce pruský král Fridrich II.
V 70.-80. letech 19. století dvůr s jedním z pavilónů vlastnila a obývala rodina statkáře Leopolda Dostala, nejméně od roku 1874, kdy se vlastnictví zmiňuje při křtu syna[4]. Narodily se zde také další děti Dostalových, například v roce 1879 budoucí herečka Leopolda Dostalová. V 80. letech zámeček zakoupila[5] baronka Emilie Marie von Oesterén, rozená Fuchsová (1851–1919), německo-maďarská Židovka, a obývala jej se synem, budoucím spisovatelem Fridrichem Wernerem von Oesterén (1874-1953) a jeho milenkou. Hostem u nich byl opakovaně básník Rainer Maria Rilke. Na konci 19. století byly hospodářské budovy zbourány.
Soukromé sanatorium
[editovat | editovat zdroj]Na začátku 20. století (1912) byl zámek rozšířen o krátká novobarokní křídla. V roce 1910 zámeček od baronky Oesterénové zakoupili bratranci MUDr. Leo Kosák (1874–1944) a MUDr. Oskar Fischer (1876–1942), kteří zde zřídili soukromé sanatorium pro choroby nervové a plicní. Léčila se v něm mj. Charlotta Garrigue-Masaryková, závislost na morfiu si zde léčila Milena Jesenská a syfilis si vyléčil architekt Adolf Loos[6]. Přilehlé pozemky o výměře 13,17 hektaru přešly po pozemkové reformě do majetku města Prahy[7] Dne 21. 3. 1939 přepsal MUDr. Oskar Fischer svoji polovinu zámku na manželku, která nebyla židovka. I přesto nacisté celý objekt vyvlastnili pro Auswanderungsfond für Böhmen und Mähren. Oba majitelé byli v létě 1941 zatčeni gestapem a přinuceni uzavřít nevýhodnou kupní smlouvu, po své deportaci do ghetta Terezín Fischer zemřel v únoru 1942, Kosák zahynul v říjnu roku 1944 v Osvětimi.[8]
Zámek v letech 1945-2018
[editovat | editovat zdroj]V roce 1946 požádal Viktor Kosák neúspěšně o navrácení majetku. Ten byl nakonec v roce 1951 převeden na Československý stát. V areálu sídlila státní pneumologická klinika, která byla po roce 1989 přemístěna do FN Motol. Od konce 90. let zámek sloužil nadále zdravotním účelům, kdy v něm sídlila soukromá klinika Canadian Medical Care, která poskytovala široké služby v oblasti zdravotnictví, od praktických lékařů až po specialisty.
Plán obnovy 2019–2023
[editovat | editovat zdroj]Zámecký areál je v majetku ÚZSVM. Pozemky včetně staveb a ohradních zdí jsou součástí nemovité kulturní památky číslo rejstříku 40548 /1 - 1527). Opakovaná nabídka pronájmu investorům určuje účel budovu zámečku a pavilónů pouze k zdravotnickým účelům, stodolu, vrátnici a kuchyni také pro administrativu nebo sklad.[9]
Možný prodej
[editovat | editovat zdroj]V září 2024 oznámil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových pokus o prodej zámku. Prodej bude uskutečněn pomocí elektronické aukce, která se uskuteční 27. a 28. listopadu, vyvolávací cena je 580 milionů Kč. Praha 6 bude mít možnost konečnou částku dorovnat. Praha má zámek zapůjčený do srpna 2025.[10]
Areál sestává ze šesti zděných budov, které jsou na plánku obnovy označeny čísly:
- Vrátnice čp. 140 je patrová stavba vlevo od barokní vstupní brány, s přístavbou ze 20. století. V podkroví byly kanceláře a sklady, přízemí sloužilo naposledy v letech 2019-2021 jako očkovací Covid centrum.
- Zámeček čp. 1 (parcela č. 138) je tříkřídlá budova o dvou nadzemních podlažích s podkrovím a půdou je podsklepená. Střední část budovy je barokní, postranní křídla novobarokní. V suterénu se nachází výměník a sklady, v přízemí kancelářské prostory, recepce a bývalé ordinace lékařů. V prvním patře byly posluchárny a ordinace lékařů. V podkroví vznikla kancelář, šatna a sklady. V objektu se dochovaly fragmenty hodnotného mobiliáře z 1. třetiny 20. století (dvoje kachlová kamna, dva lustry, dřevěné obložení stěn) a barokní kamenné konzoly. Zámek je dálkově vytápěn.[9]
- Západní pavilón čp. 84 (2) je dvoupodlažní budova se stopami štukové dekorace na západní fasádě, v roce 2023 zcela zpustlá, ale s novou střechou.
- Severní pavilón čp. 83 (3)
- Východní pavilón čp. 139 (4) barokní patrová stavba s věžičkou, krytou lucernou; na plánu označena Dům seniorů, Alzheimer centrum; novodobá přístavba kuchyně kliniky byla v roce 2004 adaptována pro kanceláře, sloužila do roku 2018.
- Stodola (6) (parcela č. 140) je jednopatrová stavba se sedlovou střechou. Sloužila jako skladiště, také pro administrativu. Na západní ohradní zdi je zazděná barokní brána původního vchodu.
- Zeď Celý zámecký areál je obehnán zdí z lomového opukového zdiva, místy střídaného s cihlami. Je ve špatném stavu, na několika místech byly prolomené úseky provizorně zajištěny ostnatým drátem.[9]
- Park má několik desítek vzrostlých listnatých stromů, keře a původní síť cest z doby sanatoria, místy pokrytou asfaltem a vybavenou sloupy s elektrickým osvětlením, jež v roce 2023 nefungovalo.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-07-15]. Identifikátor záznamu 152623 : Zámek Veleslavín. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ POCHE, Emanuel:Prahou krok za krokem, 2. vyd. Panorama Praha 1982, s. 390
- ↑ Viktorie KUČEROVÁ, Veleslavín, interpretace architektury. Bakalářská práce, Západočeská univerzita Plzeň 2020, s. 9
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Křestní matrika Veleslavína X. z let 1869-1899, s.44
- ↑ TITTL Ignaz: Schematismus a statistika statků velkých a rustikálních v království Českém.Praha 1902, s. 685
- ↑ Měl jsi dávat ve škole pozor, článek in: Neviditelný pes, Lidovky 2.9.2020
- ↑ Schematismus des Großgrundbesitzes in Böhmen, sestavil Rudolf Lustig, Praha 1933, s. 67
- ↑ holocaust.cz – Databáze obětí – Leo Kosak
- ↑ a b c ÚZSVM - NMS Detail nabídky: ZÁMEK VELESLAVÍN - VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA PRONÁJEM OBJEKTU, ID (48580-V5128). www.nabidkamajetku.cz [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Stát opět prodává zámek Veleslavín, Praha bude moci nabídku dorovnat - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-09-05 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- František Holec a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách a na Moravě. Díl VII. Praha : Svoboda 1988, s. 83.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Veleslavín na Wikimedia Commons - Zámek Veleslavín na Hrady.cz
- Areál zámku Veleslavín se otevírá veřejnosti, PrahaTV, 12.07.2024, Ondřej Švec
- Zachraňme Zámek Veleslavín, web spolku Hradní potok, snažícího se o záchranu zámku
