Vasilij Zajcev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vasilij Zajcev
Narození 23. března 1915
Čeljabinská oblast
Úmrtí 15. prosince 1991 (ve věku 76 let)
Kyjev
Místo odpočinku Mamajova mohyla
Povolání Odstřelovač a autor autobiografie
Ocenění Leninův řád
Řád Vlastenecké války I. stupně
Medaile za odvahu
Hrdina Sovětského svazu
medaile Za vítězství nad Německem
… více na Wikidatech
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vasilij Zajcev je na fotografii vlevo, zachycen během školení dvojice nováčků.

Vasilij Grigorijevič Zajcev (rusky: Васи́лий Григо́рьевич За́йцев) (23. března 191515. prosince 1991) byl jeden z nejlepších sovětských odstřelovačů během druhé světové války.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Zajcevův kenotaf na Lukjanovském vojenském hřbitově v Kyjevě

Narodil se ve městečku Jelino v okresu Čeljabinsk v tehdejším carském Rusku, vyrostl v pohoří Ural. Zde se učil střílet při lovech na vysokou zvěř, přičemž z něj jeho děd „vymlátil“ úctu k životu. Dokončil školu jako účetní a v Magnitogorsku se podílel na tzv. "Magnitogorském projektu". Roku 1937 vstoupil do Vojenské námořní flotily. Zde také pravděpodobně dokončil Vojenskou hospodářskou školu. Na začátku německé invaze do SSSR byl náčelníkem finančního oddělení v Tichomořském loďstvu. Je známo že se účastnil bitvy u Stalingradu od září roku 1942. V období od 10. listopadu do 17. prosince 1942 údajně zastřelil 225 vojáků a důstojníků wehrmachtu, z toho 11 odstřelovačů. Některé zdroje ale tvrdí, že Zajcevovy zásluhy nebyly tak velké, mj. tvrdí, že téměř stejný počet vojáků německé armády (v tomto případě 224 mužů) zastřelil neznámý sovětský voják známý pouze jako Zikan.[1]

Zajcev sloužil u 1047. střeleckého pluku 284. střelecké divize 62. armády Stalingradského frontu. Odstřelovací pušku, která je dnes součástí Stalingradského muzea, věnoval Zajcevovi osobně velitel pluku. Služby schopný byl do ledna 1943, kdy utrpěl zranění očí. Zrak mu navrátila operace, kterou provedl profesor Filatov. Poté se vrátil do bojů a do konce války byl povýšen na kapitána. Již během bitvy o Stalingrad se věnoval výcviku odstřelovačů, ve druhé polovině války sepsal dvě brožury pro odstřelovače a aktivně se podílel na jejich výcviku a taktice. Jeho žákům se říkalo "Zajíčata". Do konce války údajně zastřelil 242 vojáků z toho 11 odstřelovačů. Po válce vedl továrnu v Kyjevě.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Kniha[editovat | editovat zdroj]

Zápisky odstřelovače

Film[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DOLINA, Miroslav. Země před Volhou. Fakta & svědectví. květen 2009, roč. I., čís. 5, s. 8. ISSN 9771803622003.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]