Vasil Atanas Božinov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vasil Atanas Božinov
Narození13. ledna 1888
Chaskovo
Úmrtí16. listopadu 1966 (ve věku 78 let)
Praha
Povoláníhudební skladatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vasil Atanas Božinov (13. ledna 1888 Stara Zagora16. listopadu 1966 Praha) byl československý hudební skladatel bulharského původu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem bulharského sběratele lidových písní a hudebního skladatele Ivana Božinova. U něj získal základy hry na klavír a na housle. Po absolvování gymnázia ve Staré Zagoře studoval na učitelském ústavu v Silistře a na Hudebním ústavu v Záhřebu. Poté odešel do Německa a na lipské konzervatoři se stal žákem Maxe Regera. Po ukončení studia koncertoval v řadě měst Dalmácie a Černé Hory. Nakonec se usídlil v Praze a po vzniku republiky získal československé občanství.

Zpočátku jeho tvorba vycházela z klasických a romantických kořenů, i když již tehdy se vyznačovala neobvyklými harmonickými zvraty. V roce 1931 nastal v jeho tvorbě zásadní zlom. V Praze se seznámil se skupinou skladatelů okolo Aloise Háby a absolvoval jeho čtvrttónové oddělení na Pražské konzervatoři. Od té doby komponoval jednak v čtvrttónové soustavě nebo v soustavě dvanáctitónové. Stal se nadšeným zastáncem těchto směrů hudby, které propagoval i popularizačními přednáškami. Doba po roce 1948 nepřála těmto hudebním stylům, takže řada jeho děl je nezvěstných.

Stojí za pozornost, že v roce 1915 vyslal dr. Edvard Beneš tajně Miroslava Plesingra, pozdějšího významného politika z doby 1. republiky, do Švýcarska za Tomášem G. Masarykem a vybavil jej pasem na jméno Vasil Atanas Božinov. Plesinger od té doby oficiálně uváděl své jméno jako Miroslav Plesinger-Božinov.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

1. tvůrčí období[editovat | editovat zdroj]

  • Dětské album pro klavír (1920)
  • Album aux compositeurs maudits (1928)
  • Preludium pro symfonický orchestr a varhany
  • 2 symfonické básně

Četné fugy, variace, suity, písně a písňové cykly.

Čtvrttónové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Symfonie (1932)
  • Fantasie pro orchestr (1932)
  • Komorní hudba pro smíšený soubor
  • Smyčcový kvartet
  • Klavírní suita

Dvanáctitónové atematické skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 2. symfonie (1933)
  • 3. symfonie (1943)
  • Symphonique dramatique (4. symfonie – 1949)
  • Sonáta pro varhany (1949)
  • 5. symfonie (1950)
  • 6. symfonie (1950)
  • 7. symfonie (1951)
  • 8. symfonie (1953)
  • Fantasie pro smyčce (1957)
  • 2 kvartetní fantasie
  • Biblické písně

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]