Vamberští z Rohatce

Vamberští z Rohatce jsou staročeskou rytířskou šlechtou; jejich znakem jsou dvě k sobě ohnuté zbrojné ruce na červeném poli. Podobu erbu, který odkazuje na válečnou minulost, rytířský titul i královskou přízeň, si získali v bitvách s Turky.

Počátky rodu[editovat | editovat zdroj]

Rodina pochází z Rohatce (dnes obec u Hodonína). První zmínka je z roku 1427, kdy byl Hynek z Rohatce při tom, když část české šlechty (východočeský husitský svaz sirotků) vpadla do Prahy. Po roce 1426, kdy sirotčí svaz českých šlechticů dobyl Vartenberk, je uváděn jako jeho pán. Spolu s Oldřichem z Rohatce pak od roku 1425 drželi Chlumec nad Cidlinou. Oldřich je zde uváděn ještě v roce 1458.

V 15. století koupil jeho potomek Hynek II. od pánů Žampachů z Potštejna hrad Vamberk (od německého Waldenberg – lesní hora). Odtud se začali nazývat Vamberskými – právo jim bylo uděleno českým králem Vladislavem Jagellonským. Po smrti jeho manželky Barbory roku 1479 přešel Vamberk jako odúmrť na krále. Roku 1513 jej pak dostali Vamberečtí z Chrastu.

Jakožto šlechticové stavu rytířského se Vamberští účastnili na zemských sněmech v letech 1549, 1558, 1565 a 1593–1594 (jen ty, o kterých víme).

Dne 9. října 1537 padl Jan I. Vamberský z Rohatce v bitvě s Turky u Budína, společně s dalšími 6 tisíci Čechy a Moravany ve vojsku Ferdinanda I.

Roku 1560 si vzal Jan III. Vamberský z Rohatce, který byl purkrabím v Českém Krumlově, Elišku Cinišpánovou a s ní i hrad Heršlák (Český Heršlák). Poté získal i tvrz Hřeben, která vsak byla od císařských vojsk roku 1620 vydrancována a zabavena. Zpátky ji získal až o tři roky později jeho bratr Bohuslav, který byl výběrčím posudného v Prácheňském kraji.

Z významných potomků ze staršího období můžeme ještě jmenovat Kryštofa Vamberského, který se přestěhoval do Prahy a působil zde na úřadu Zemských desk kolem roku 1620.

Další potomek Jan Hynek Vamberský z Rohatce si vzal Dorotu Čákovcovou z Bohušic. Po smrti svého strýce Bohuslava po něm zdědil Heršlák a vybudoval na místě staré Heršpické tvrzi malý zámeček. V letech 1627–1636 působil jako místopísař krále českého.

Jeho bratranec Hynek IV. však už tolik štěstí neměl. Účastnil se totiž stavovského povstání a po bitvě na Bílé hoře musel uprchnout ze země. Jeho statky mu byly zkonfiskovány.

Vamberští se také propletli skrz sňatky i s dalšími českými rody. Například s Cinišpány z Heršláku, Čákovci z Bohušic, Bukovanskými z Bukovan, Kořenskými z Terešova, Pernkloby ze Šenrajtu, Čabelickými ze Soutic nebo Sádly z Kladrubce.

Državy v 14.–17. století[editovat | editovat zdroj]

Rod se nejprve usídlil ve východních Čechách, poté na Příbramsku v jižních Čechách a na dalších místech. Jejich državy můžeme rozdělit na několik kategorií

Odkud pocházeli:

Rohatec

Kde získali své přízvisko:

Vamberk

Državy získané Sirotčím svazem za husitských válek, které Vamberští spravovali:

Původní državy na Příbramsku:

tvrz Libomyšl

tvrz Poříčí u Boršova nad Vltavou
tvrz Tmaň
Osov
Vyšebohy
Stašov
tvrz Neumětely
Běštín
Bavoryně
tvrz Otmíče
tvrz Hluboš
a další

Državy v jižních Čechách, které započal roku 1560 Jan III. sňatkem s Eliškou Cinišpánovou z Heršláku:

Města kde měli své domy:

Chronologický vývoj rodu v raných začátcích[editovat | editovat zdroj]

konec 14. století – za válečné zásluhy v bitvách proti Turkům rod pozvednut do stavu rytířského i s erbem odkazujícím na válečnou minulost.

Hynek I.

1426 byl zřejmě členem Sirotčího svazu (východočeský husitský svaz), po dobytí hradu Vartenberka je zde uváděn jako jeho pán.
původně sídlil ve Tmani.
1427 účastnil se vpádu české husitské šlechty do Prahy.
17. srpna (2 dny po Nanebevzetí Panny Marie) 1432 sražen bleskem u Doudleb na Rychnovsku.

Oldřich I.

cca od 1425 spolu s Hynkem držel Chlumec nad Cidlinou
1458 i po smrti Hynka je Oldřich stále spoludržitelem.

Rodokmen Vamberských z Rohatce v letech 1427–1627.

Hynek II.

(někdy nazýván Hynáček) – nabyl v 15. stol. hrad Vamberk od pánů Žampachů z Potštejna. Po něm se potomci psali – Vamberští. Zanechal vdovu Barboru Vamberskou – zemřela 1479 a s ní Vamberk jako odúmrť přešel na krále Vladislava II. Jagellonského. Roku 1513 jej dostali Vamberečtí z Chrástu.
Měl syny Štěpána a Oldřicha.

Štěpán I.

syn Hynka II.
1482 – koupil Libomyšl,
vlastnil Poříčí u Boršova nad Vltavou a Božejovice
měl syna Jana

Oldřich II.

syn Hynka II.
s bratrem Hynkem II. držel od roku 1482 Libomyšl

Jan I.

syn Štěpána I.
1504 koupil Osov
1537 padl v bitvě s Turky u Budína, rok po bitvě u Moháče.
měl syny Oldřicha Petra a Hynka.

Oldřich III.

syn Jana I.
měl manželku Markétu ze Solopisk
1518 – prodal svou část Libomyšle, Vyšebohy a Stašov
1543 – prodal Neumětely
1549 – účastnil se zemského sněmu s bratrem Hynkem III.
1554 – prodal Osov a Běštín.
1558 – účastnil se zemského sněmu s Ferdinandem I. jakožto zástupce rytířské šlechty.

Petr I.

syn Jana I.
1533 – za tvrz v Libomyšli, Bavoryni a Otmíče si vyměnil větší tvrz Hluboš
Měl syny Jana a Adama. Jan zemřel záhy.

Jan II.

syn Petra I.
Měl syny: Petra, Hynka staršího a Šťastného

Hynek IV. (starší)

syn Jana II.
1585 – usadil se v Příbrami
1593 – držel Narysov, účastnil se českého sněmu 1593–4
1603 – po strýci Štěpánu II zdědil Poříčí
1620 – musel zběhnout ze země, protože se podílel na stavovském povstání
1623 – byl mu zkonfiskován Třebín a Branišov.

Šťastný I.

syn Jana II.
1583 cca – koupil dům v Praze.

Adam I.

syn Petra I.
1575 – prodal zámek Hluboš (přestavěn v roce 1546 na barokní)
1577 – koupil dvůr v Chanovicích
1583 – ještě v tomto roce Adam žil

Kryštof I.

syn Adama I.
1606 – prodal dvůr v Chanovicích
1620 – pracoval na úřadu Zemských desk v Praze
1630 – odkázal své jmění manželce Barboře

Hynek III.

syn Jana I.
1535 – bydlel v Praze a pak v Příbrami
1560 – zemřel v Lisovicích
měl syny: Bohuslava, Václava (†1617), Jana, Jiříka, Štěpána, Vratislava a Alexandra.

Jan III.

syn Hynka III.
1560 – vzal si Elišku Cinišpánovou (Zinnespan) a sní i tvrz Heršlák.
1561 – purkrabím v Českém Krumlově
1565 – jako rytíř se účastnil na zemském sněmu s Ferdinandem I.
1588 – jako rožmberský úředník koupil dům v Českém Krumlově.
1592 – Alžběta naposledy zmíněna.
1593–4 účastnil se zemského sněmu
1598 – zde naposledy zmíněn jako pán na Heršláku a Hřebeně. (mezi Velešínem a Netřebicemi)

Bohuslav I.

syn Hynka III.
měl statek v Příbrami
1582 – byl výběrčím posudného na Prácheňsku.
po Janově smrti zdědil hrad Heršlák, který podržel i po roce 1623
po jeho smrti zdědila Heršlák a Hřeben Lidmila I.

Štěpán II.

syn Hynka III.
usadil se v Pohořovicích
měl tu dvůr Střelcovský
1588 – k němu zakoupil další 2 dvory
držel Božovice
1589 – všechny svoje statky včetně gruntu Slouhovského ve Štěticích rozprodal.
1596 – nabyl Ražice a Poříčí
1603 – po tomto roce zemřel

Jan Hynek I.

syn některého ze synů Hynka III. kromě Bohuslava
1627–1636 – byl místopísařem krále českého
1636 – od potomků Lidmily Vamberské (Čákovců z Bohušic) koupil znovu Heršlák a na místě staré Heršpické tvrzi postavil malý zámeček
1640 – prodal Heršlák
1650 – před tímto rokem zemřel, když se velice se zadlužil. Zanechal vdovu Dorotu Čákovcovou z Bohušic.

Lidmila

dcera některého ze synů Hynka III. – nebo i Bohuslava I.
protestantka – 1628 nucena konvertovat ke katolicismu
provdána za Čákovce z Bohušic,
1636 – zemřela.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Ottův slovník naučný, díl XXVI., s. 378–379, heslo Vamberský z Rohatce
HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1999. 685 s. ISBN 80-85770-79-2.
HÁS, Jiří: Šlechtické rody na Rychnovsku

Související články[editovat | editovat zdroj]

Seznam českých šlechtických rodů

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]