Přeskočit na obsah

Valtínov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Velký Valtinov – obec na Českolipsku.
Valtínov
Katolický novogotický kostel Panny Marie
Katolický novogotický kostel Panny Marie
Lokalita
Charaktervesnice
ObecKunžak
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel93 (2021)[1]
Katastrální územíValtínov (8,67 km²)
Nadmořská výška601 m n. m.
PSČ378 53
378 62
Počet domů80 (2011)[2]
Valtínov
Valtínov
Další údaje
Kód části obce176702
Kód k. ú.776700
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valtínov (německy Walterschlag)[3] je vesnice, která dříve byla samostatnou obcí, nyní je místní částí obce Kunžak v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se na samotné jihozápadní hranici Moravy, asi 5,5 km na východ od Kunžaku a 14 km západně od Dačic. Prochází zde silnice II/151. Je zde evidováno 86 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo 123 obyvatel.[5]

Vesnicí protéká Valtínovský potok, který napájí celou kaskádu novodobých rybníků, aby se před Českým Rudolcem, jako pravý přítok, stal součástí Bolíkovského potoka. Žulová plošina Novobystřické vrchoviny, do které se potok mělce zahlubuje, má po obou stranách řadu vyvýšenin. Za zmínku stojí Havlova hora 680 m n. m., na které byla v roce 2013 vybudována rozhledna U Jakuba. V okolí vesnice se nachází celá řada žokovitých žulových balvanů se skalními mísami. Nejznámější z nich je tzv. Ďáblova prdel, která je místem častých návštěv turistů. Okolo potoka je po obou stranách řada zamokřených míst. Podle M. Hrádka se u rybníka Malá Zvůle dobývala rašelina.

Valtínov je také název katastrálního území o rozloze 8,67 km².

Název vesnice byl odvozen od osobního jména Valtin, což byla zkrácenina jména Valentin. Význam místního jména byl "Valtinův majetek". Délka samohlásky ve druhé slabice je asi pozdější. Do němčiny bylo jméno převedeno až v 17. století, a to přikloněním k osobnímu jménu Walter a přidáním zakončení -schlag („mýtina“), které bylo běžné ve starých německých jménech vsí v jihovýchodních Čechách, jihozápadní Moravě a na severozápadě Dolního Rakouska.[6]

Oproti starším odhadům se dnes má za to, že obec založili čeští kolonisté.[7] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1358,[8] když tehdejší majitelé páni z Landštejna ji prodali Dobšovi z Kamenice spolu s Lidéřovicemi, Markvarcem, Radíkovem, Lipnicí a Heřmančí. V následujících stoletích měnil Valtínov často majitele, až od roku 1610 sdílel osudy dačického panství až do roku 1849.

Před třicetiletou válkou bylo ve Valtínově 31 usedlostí, z nichž za války zůstalo osazeno 25 a 6 zpustlo. Bylo zde 18 pololáníků, 4 čtvrtláníci a 3 domkaři s půdou. V roce 1843 žilo ve Valtínově 458 obyvatel, z toho 233 mužů a 238 žen v 71 domech a 107 domácnostech. Desátky se odváděly panství Dačice a faře v Kunžaku v Čechách. Na týdenní čtvrteční trhy se jezdilo do Kunžaku.

Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno až v roce 1948.

Budova bývalé školy

Škola ve Valtínově byla zřízena v roce 1788 původně i pro obec Horní Radíkov. Děti z Horního Radíkova ale od roku 1832 byly přiškoleny do Českého Rudolce. V roce 1908 byla pro velký počet žactva škola rozšířena na dvoutřídní a bylo zavedeno industriální vyučování. Nová budova školy byla postavena v roce 1910. V roce 1977 byla škola ve Valtínově zrušena a žactvo bylo převedeno do Českého Rudolce.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Českobratrský evangelický kostel
  • Ve vesnici jsou dva kostely. Jeden (horní) novogotický katolický Panny Marie, postavený v letech 1905–1906, druhý (dolní) Českobratrský evangelický, postavený v letech 1904–1905.
  • Před obecním domem je pomník šesti občanům padlým v 1. světové válce z roku 1920.
  • Rozhledna U Jakuba
  • Přírodní památka Jalovce u Valtínova
  • Balvany v okolí rybníka Zvůle
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 31. 
  4. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 183. 
  6. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 661.
  7. KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 69. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 216. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kolektiv autorů. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 18, 36–37, 69, 143. 
  • NEKUDA, Vladimír. Dačicko, Slavonicko, Telčsko – Vlastivěda moravská. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 688–691. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]