Přeskočit na obsah

V Lisovech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku V Lisovech je přírodní rezervace ev. č. 1904 poblíž obce Jihlávka v okrese Pelhřimov v nadmořské výšce 645–645 metrů. Oblast spravuje AOPK Havlíčkův Brod.

Hlavním předmětem ochrany jsou dva rybníčky a okolní mokřady, rákosiny a rašelinné louky, které hostí význačná prameništní a rašelinná společenstva s výskytem řady vzácných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů. Posláním rezervace je zachování velmi cenných mokřadních společenstev, udržení podmínek pro trvalý výskyt, ohrožených druhů rostlin a živočichů a zamezení všech vlivů, negativně zasahujících do ekologické stability a druhové diverzity zvláště chráněného území.

PR V Lisovech - Kačerák

Geologie

Cordieritické ruly až nebulitické migmaty tvoří horninový podklad této lokality. Na západním okraji PR jsou vystřídány dvojslídným granitemadamellitem mrákotínského typu. Většinu území pokrývají deluviální hlinitopísčité až hlinitokamenité sedimenty pleistocenního stáří, avšak okolí pramenišť tvoří rašelinná ložiska s maximální mocností do 160 cm.[1] Vlhkostní poměry daly vzniknout jednak organozemi typické a glejové, gleji organozemní a typické a pseudogleji typické. Na hydromorfní půdy navazuje kambizem pseudoglejová a dystrická. [1]

PR V Lisovech - posed, malá vodní plocha a třtina křovištní

Flora

Ostřicovo-rašeliníková společenstva přechodových rašelinišť svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis s menšími fragmenty rašeliništních společenstev svazu Caricion demissae a Eriophorion gracilis tvoří nejcennější porosty této lokality a nacházejí se na západním a severozápadnísevero břehu prostředního rybníka Kačerák. Litorální zóna tohoto rybníka je vyvinutá velmi dobře a je tvořena společenstvy rákosin svazu Phragmition communis, která přecházejí k ostřicovým formacím svazu Caricion rostratae. Na okrajových plochách území se nacházejí vlhké louky svazů Caricion fuscae a Calthion, sušší místa pak osídlují krátkostébelné smilkové formace svazu Violion caninae. Část plochy původního rašeliniště je v současné době pokryta terestrickou rákosinou.[1] V PR se vyskytují tyto v publikaci uvedené druhy: suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum), ostřice mokřadní (Carex limosa), o. plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), o. blešní (Carex pulicaris) a o. dvoumužná (Carex diandra), všivec bahenní (Pedicularis palustris), všivec ladní (Pedicularis sylvatica), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), zábělník bahenní (Comarum palustre), kuklík potoční (Geum rivale), fytogeograficky pozoruhodný pcháč různolistý (Cirsium helenoides), mechorosty poparka třířadá (Meesia triquetra), bařinatec třířadý (Calliergon trifarium), štírovec dutolistý (Scorpidium scorpiodies). Autoři publikace uvádí, že během průzkumu v roce 1996 zde byla nelezena kriticky ohrožená třtina tuhá (Calamagrostis stricta) a v současnosti se jedná o druhou recentní lokalitu tohoto druhu v ČR. V území je sporadicky vyvinut nálet dřevin a cenná společenstva jsou ohrožena šířením terestrických rákosin a expanzí tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos).[1]

Fauna

V PR se nachází velké množství bezobratlých živočichů, nejsou však blíže určeny. Litorální porosty osidlují můry Archanara spargenii a Nonagria typhae. V rybnících lze nalézt škebli rybničnou (Anodonty cygnea). Žijí zde zmije obecná (Vipera berus) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Útočiště zde má i ptactvo, jako např. bekasina otavní (Gallinago gallinago), moták pochop (Circus aeruginosus), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška luční (Anthus pratensis), cvrčilka zelená (Locistella naevia), cvrčilka říční (L. fluviatilis), ťuhýk šedý (Lanius excubitor). Také vodní ptáci zde mají svá útočiště. Jsou to chřástal vodní (Rallus aquaticus), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), vodouš kropenatý (Tringa ochropus), potápka malá (Tachybaptus ruficollis) a kopřivka obecná (Anas strepera). Potravu si zde hledá nejen ledňáček říční (Alcedo atthis), ale i volavka popelavá (Ardea cinerea) a včelojed lesní (Pernis apivorus).[1]

Využití území

Jak uvádí publikace uvedená v referencích, v roce 1997 bylo zahájeno pravidelné kosení v cenných plochách rašeliništních společenstev, s cílem omezit další šíření terestrické rákosiny a tlumit agresivní druhy bylin.[1]

Galerie

Celkový pohled na lokalitu

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f ČECH L., ŠUMPICH J., ZABLOUDIL V. a kol., 2002: Jihlavsko. In MACKOVČIN P., SEDLÁČEK M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 528 pp. ISBN 80-86064-54-9

Externí odkazy

Související články

Šablona:WPCHUBot