Václav Bernard Ambrosi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Václav Bernard Ambrosi
Narození 2. července 1723
Kutná Hora
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 26. dubna 1806 (ve věku 82 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolání malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Bernard Ambrosi, něm. Wenzel Bernard Ambrozy (26. září 1725 Kutná Hora[1]30. dubna 1806 Praha) byl český kreslíř, restaurátor, malíř, znalec umění a odhadce.

Život[editovat | editovat zdroj]

Václav Bernard Ambrosi studoval malbu u svého bratra Josefa, který byl miniaturistou, a pokračoval u pražského premonstrátského kanovníka Siarda Noseckého. Původně zamýšlel vstoupit do řádu Tovaryšstva Ježíšova, ale nakonec se stal malířem pracujícím na zakázku, sběratelem a znalcem obrazů a také uznávaným restaurátorem. Díky svému talentu byl jmenován dvorním malířem císařovny Marie Terezie. Byl posledním zvoleným představeným pražského cechu malířů. Také císař Josef II. Ambrosiho uznával jako umělce a radil se s ním.

Václav Bernard Ambrosi měl syna, Antona Ambrozy, který byl rovněž umělcem, ale zemřel ve věku 20. let.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Mdloba Ester před Ahasverem a Korunování Ester, olej na mědi

Ambrosi maloval portréty a oltářní obrazy, ale stal se známým i jako malíř fresek. Je autorem fresky se šesti nejstaršími českými knížaty na fasádě domu při cestě na Vyšehrad a nástropních maleb a oltářů v řadě kostelů v Čechách. Jeho malířský styl se změnil, když se seznámil s díly Václava Vavřince Reinera[2]. Constantin von Wurzbach uvádí, že Ambrosi maloval v benátském stylu a užíval jasné a živé barvy. Jeho obrazy mají dobrou kompozici, tváře postav jsou dobře charakterizovány, pozadí tvoří architektura.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Kutná Hora
  2. George Long, 1843, s. 443
  3. Constantin von Wurzbach, 1856, s. 28

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Georg Kaspar Nagler: Neues allgemeines Künstler-Lexicon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Formschneider, Lithographen, Zeichner, Medailleure, Elfenbeinarbeiter (Band 1, 1835, Strana 99, (On line na Google Books)
  • George Long, The Biographical Dictionary of the Society for the Diffusion of Useful Knowledge, Svazek 2, Vydání 1, Longman, Brown, Green, and Longmans, 1843 (On line na Google Books)
  • Friedrich Faber und Lorenz Clasen: Conversationslexicon für bildende Kunst (Band 1, 1843, Seiten 23/24, On line na Google Books)
  • Constantin von Wurzbach: Ambrozy, Wenzel Bernard. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 1. Theil. Universitäts-Buchdruckerei L. C. Zamarski (vormals J. P. Sollinger), Wien 1856, S. 28 (Digitalizováno).
  • Friedrich Mueller: Die Künstler aller Zeit en und Völker: oder, Leben und Werke der berühmtesten Baumeister, Bildhauer, Maler, Kupferstecher (1857, Seite 36, online bei Google Books)
  • Allgemeine Realencyklopädie oder Conversationslexikon für alle Stände (Band 1, 1865, Seite 418, On line na Google Books)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]