Václav Antonín Wagner
| Václav Antonín Wagner | |
|---|---|
| Narození | 26. září 1897 Jaroměř |
| Úmrtí | 26. září 1944 (ve věku 47 let) Jaroměř |
| Povolání | sochař |
| Příbuzní | Josef Wagner[1] (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Antonín Wagner (26. září 1897 Jaroměř – 26. září 1944 Jaroměř) byl český sochař[2] a restaurátor, bratr sochaře Josefa Wagnera.[3] Václav Antonín Wagner pocházel z významné sochařské rodiny Wagnerů. Jeho otcem byl Jakub Wagner a matkou Adéla, rozená Stuchlíková. Druhé křestní jméno Antonín dostal podle svého strýce Antonína Pavla Wagnera – významného sochaře, mj. autora soch v Národním muzeu a Národním divadle. Jeho kmotry byli cestář Morávek, dcera pekaře Marie Hořeňovská a cukrář Robert Rohn.[4]
Václav byl velmi nadaný a uvádí se, že neprávem opomíjený. Absolvoval sochařskou školu v Hořicích a byl i žákem J. V. Myslbeka a O. Španiela na Akademii výtvarných umění v Praze (1916–1923).[3] Následně se stal asistentem sochaře Břetislava Bendy.[4]
Působil v Jaroměři, ale natrvalo se usadil ve Dvoře Králové nad Labem, kde vytvořil svá klíčová díla. Vynikl zejména v drobné plastice. Zabýval se ale také restaurováním soch (např. Kukský Betlém 1936–1937).[3]
Díky podpoře F. Polického mohl podniknout cestu do Itálie.[4]
Byl jmenován čestným občanem města Dvora Králové nad Labem.[4]
Dílo (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Portrét dívky, alabastrová plastika (1921)
- Amor, plastika z pálené hlíny (1923)
- Rozsévač, plastika na hrobě rodiny Čermákových, Jaroměř (1925)
- Alegorie, budova Občanské záložny, Jaroměř (1926–1927) – společně s. J. Wagnerem
- Alegorie, budova Okresní národní pojišťovny, Jaroměř (1929) – společně s. J. Wagnerem
- Svatováclavská medaile (1929)
- Portrét V. Králíčka (1925)
- Dobrý pastýř, plastika z pískovce (1926)
- Kristus utěšitel, bronzový reliéf, hrob, Jaroměř (1928–1929)
- O. Pospíšil, sádrová busta (1926)
- Vojín a rozsévač, pískovec (1925)
- Kristus utěšitel, bronzový reliéf, hrob rodiny Köcherové, Jaroměř (1928–1929)
- Hrobka rodiny Simlovy, pískovec, Heřmanice (1925)
- Památník obětem války, Chotěvice (1924), spolupráce J. Wagner[4]
- Busta Boženy Němcové, Jaroměř (sádrový model 1938, realizace 1947 – A. Wagnerem). Na podstavci v zadní části nápis: „dílo předčasně zesnulého jaroměřského sochaře Václava Wágnera“. Sádrový model je uložen v Městském muzeu v Jaroměři.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archiv výtvarného umění. Dostupné online.
- ↑ Václav Antonín Wagner. www.osobnosti-kultury.cz [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Václav Antonín Wagner - abART person. cs.isabart.org [online]. [cit. 2024-06-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e MEISNER, K.; ŠUBRT, V. Za Václavem Wagnerem na jaroměřském hřbitově. Jaroměřsko: časopis rodáků a přátel jaroměřského kraje [online]. 1949 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ socha - busta Boženy Němcové - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Antonín Wagner na Wikimedia Commons
