Třída Suffren (2019)
| Třída Suffren | |
|---|---|
 Ilustrace ponorky třídy Suffren | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Francouzské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 6 (objednáno) |
| Osud | aktivní (2024) |
| Předchůdce | třída Rubis |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 4765 t (na hladině) 5300 t (pod hladinou) |
| Délka | 99,4 m |
| Šířka | 8,8 m |
| Ponor | 7,3 m |
| Pohon | 1 reaktor |
| Rychlost | 14 uzlů (na hladině) 25 uzlů (pod hladinou) |
| Posádka | 60 + 12 |
| Výzbroj | 4× 533mm torpédomet (4×1) 18 dlouhých zbraní |
Třída Suffren (jinak též třída Barracuda) je třída útočných ponorek francouzského námořnictva s jaderným pohonem. Jejich vývoj byl označen jako program Barracuda, stavěný loděnicí Naval Group (dříve DCNS). Plánována je dodávka celkem šesti jednotek. Ve službě mají nahradit stejný počet ponorek třídy Rubis z 80. a počátku 90. let. Ponorky budou schopné plnit široké spektrum úkolů od ničení lodí, ponorek a pozemních cílů, průzkum či speciální operace. Do služby měly být zařazovány v letech 2017–2027.[1] Prototypová ponorka Suffren byla objednána roku 2006, přičemž ve službě měla být od roku 2015. Program však postihla značná zdržení, takže prototyp byl zařazen roku 2022.
Z třídy Suffren DCNS odvodila projekt konvenčního typu SMX Ocean.[2] Konvenční verze označená Shortfin Barracuda Block 1A byla v rámci programu SEA 1000 vybrána jako náhrada za australské ponorky třídy Collins. Stavba plánované třídy Attack však byla roku 2021 zrušena, neboť Austrálie upřednostnila získání ponorek s jaderným pohonem.
Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]
Potřeba stavby nové třídy jaderných útočných ponorek vyvstala na sklonku 90. let, přičemž samotné projekční práce byly zahájeny v roce 2002. Stavba první jednotky Suffren, s opcí na dalších pět, byla u konsorcia DCNS/Areva-TA (dodavatel jaderné technologie) objednána v roce 2006. Druhá jednotka Duguay-Trouin byla objednána v roce 2009 a třetí Tourville v roce 2011.[1] Stavbu provázejí významná zdržení. Podle prvotních plánů měl být prototyp ve službě od roku 2015. K roku 2012 byly dodávky plánovány na roky 2017–2027, což se rovněž nepodařilo dodržet.[1]
Kýl prototypové ponorky Suffren byl založen 19. prosince 2007 v loděnici DCNS v Cherbourgu. Ponorka byla na vodu spuštěna 12. července 2019. V dubnu 2020 zahájila zkoušky svým prvním statickým ponorem. Zkoušky přitom musely být o několik týdnů posunuty kvůli pandemii nemoci covid-19. Reaktor ponorky byl spuštěn v prosinci 2019.[3] Dne 5. listopadu 2020 Suffren převzalo francouzské námořnictvo a do služby byla zařazena 3. června 2022 na základně v Brestu.[4] Francie tak zaostává za svými konkurenty, kteří tuto generaci ponorek již provozují v podobě tříd Virginia a Astute, jejichž prototypy byly do služby přijaty v letech 2004 a 2010.
Jednotky třídy Suffren:
| Jméno | Zahájení stavby | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Suffren (S 635) | 19. prosince 2007 | 12. července 2019 | 3. června 2022 | aktivní |
| Duguay-Trouin (S 636) | 26. června 2009 | září 2022 | 4. dubna 2024 | aktivní |
| Tourville (S 637) | 28. června 2011 | ve stavbě | ||
| De Grasse | objednána | |||
| Rubis | objednána | |||
| Casabianca | plánována |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Ponorky budou výrazně větší než předchozí třída Rubis. Budou u nich použity technologie stealth snižující jejich hlučnost, magnetickou stopu a znesnadňující jejich zachycení radarem. Výrazně lepší budou i jejich manévrovací schopnosti. Díky vysokému stupni automatizace budou dvě posádky ponorky čítat úhrnem pouhých 60 mužů (dále mohou nést 12 příslušníků speciálních jednotek). Budou vybaveny bojovým řídícím systémem SYCOBS.[1] Sonar dodá společnost Thales Underwater Systems.
Trup bude skrývat dvě paluby pro posádku. I díky tomu se výrazně sníží provozní náklady ponorek. Nejvyšší hloubka ponoru bude dosahovat 350 metrů.[1] Výzbroj ponorek budou tvořit čtyři 533mm torpédomety. Na palubě bude neseno až 18 dlouhých zbraní. Mohou to být například těžká torpéda F21, protilodní střely SM.39 Exocet s dosahem 50 km či protizemní střely MdCN s dosahem 1000 km (střely ponesou i nové fregaty třídy FREMM).[1]
Jádrem pohonného systému bude jeden tlakovodní reaktor K15. Výměna paliva bude nutná každých 10 let. Ponorky nebudou mít lodní šroub, nýbrž vodní trysky. Nejvyšší rychlost pod hladinou bude 25 uzlů.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g Construction on French Navy's third Barracuda submarine moves ahead [online]. Naval-technology.com, rev. 2012-11-09 [cit. 2012-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SMX® Ocean Conventionally Powered Attack Submarine, France [online]. Naval-technology.com [cit. 2015-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ French Navy SSN 'Suffren' Performs Static Dive Test as Part of Initial Sea Trials [online]. Navalnews.com [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Francouzská jaderná ponorka Suffren ve službě. ATM. 2022-06-24, roč. 54, čís. 7/2022, s. 68. ISSN 1802-4823.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Suffren na Wikimedia Commons - (anglicky) Profil třídy na webu Naval-technology.com
