Přeskočit na obsah

Třída Circé (1925)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Circé
Doris (Q135)
Doris (Q135)
Obecné informace
UživatelFrancouzské námořnictvo
Typponorka
Lodě4
Osudztraceny
Předchůdcetřída Ariane
Nástupcetřída Redoutable
Technické údaje
Výtlak615 t (na hladině)
776 t (pod hladinou)[1]
Délka62,48 m (na vodorysce)
Šířka6,2 m
Ponor3,99 m
Pohon2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby
1250 bhp + 1000 shp
Rychlost14 uzlů (na hladině)
7,5 uzlu (pod hladinou)
Dosah3500 nám. mil při 9 uzlech (na hladině)
75 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou)
Posádka41
Výzbroj1× 75mm kanón
2× 8,8mm kulomet (2×1)
7× 550mm torpédomet (13 torpéd)

Třída Circé byla třída ponorek francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Francouzské námořnictvo je provozovalo v letech 1929–1942. Všechny byly potopeny za druhé světové války.[2]

Pozadí vzniku

[editovat | editovat zdroj]

Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Objednány byly v rámci programu pro rok 1922. Svými vlastnostmi a výkony byly blízké třídě Sirène.[1] Do služby byly přijaty v letech 1929–1930. Postavila je francouzská loděnice Schneider v Chalon-sur-Saône.[2]

Jednotky třídy Circé:[2]

Jméno Založení kýlu Spuštěn Vstup do služby Osud
Circé (Q125) 1923 29. října 1925 červen 1929 V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Dne 8. prosince 1942 v Bizertě zajata Němci. Předána Itálii jako FR117, 6. května 1943 potopena vlastní posádkou.
Calypso (Q126) 1923 15. ledna 1926 červen 1929 V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Dne 8. prosince 1942 v Bizertě zajata Němci. Dne 30. ledna 1943 potopena spojeneckým letectvem.
Thétis (Q134) 1923 30. června 1927 červen 1929 V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopena vlastní posádkou.
Doris (Q135) 1923 25. listopadu 1927 1930 Dne 9. května 1940 v Severní moři potopena německou ponorkou U 9.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Ponorky nesly sedm 550mm torpédometů se zásobou třinácti torpéd. Pouze dva příďové torpédomety se nacházely uvnitř tlakového trupu, ostatní byly externí. Dva byly na přídi, dva otočně za věží a jeden na zádi. Dále nesly jeden 75mm kanón a dva 8,8mm kulomety. Pohonný systém tvořily dva diesely Schneider o výkonu 1250 bhp a dva elektromotory o výkonu 1000 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 14 uzlů na hladině a 7,5 uzlu pod hladinou. Dosah byl 3500 námořních mil při rychlosti 9 uzlů na hladině a 75 námořních mil při rychlosti pět uzlů pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 80 metrů.[2]

  1. a b c GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 273. (anglicky) 
  2. a b c d CIRCÉ 2nd class submarines (1929 - 1930) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]