Tamašek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Tuarezština)
Tamašek
(tamahaq, tamajaq, tamajeq, tamašeq)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníNiger, Mali, Alžírsko, Libye, Burkina Faso, Mauritánie
Počet mluvčích1 230 000[1]
Klasifikace
Písmolatinka, tifinagh, arabské
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykNiger, Mali
Kódy
ISO 639-1-
ISO 639-2není
ISO 639-3tmh
Ethnologuetmh
Wikipedie
není
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tamašek je jazyk afrických Tuaregů, nebo skupina velmi blízkých vzájemně srozumitelných jazyků.[2] Jejich vlastní označení tamahaq, tamajaq, tamajeq, tamašeq jsou dialektickými varietami stejného slova. Tamašek patří do větve berberských jazyků. Má přes 1,2 miliónu rodilých mluvčích, kteří žijí především v Nigeru, Mali, Alžírsku a dále v Burkině Faso a Libyi.

Někdy je tamašek nesprávně vydáván za jazyk všech Berberů, ale ti hovoří i jinými jazyky - kabylštinou v Alžírsku, tamazightem a tašelhitem v Maroku.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Tradiční věda považuje tamašek za jazyk, který se rozpadá na několik jednotlivých dialektů. Současná věda se zhruba od druhé poloviny 20. století přiklání k názoru, že jde spíše o jednotlivé jazyky. Níže uvedené dělení je uvedeno podle Ethnologue.[3]

jazyková podskupina jazyk odhadovaný počet mluvčích zkratka oblast písmo poznámka
severní tamahaq (tahaggart) 62 000 thv Alžírsko, Libye, Niger arabské, tifinaġ  
jižní tamajaq (tawallammat) 640 000 ttq Niger, Mali latinka, tifinaġ přechodně v důsledku kočování i Nigérie
tamajeq (tayart) 250 000 thz Niger latinka, tifinaġ  
tamašeq 280 000 taq Mali, Burkina Faso latinka, tifinaġ  

Hlásky a jejich zápis[editovat | editovat zdroj]

Písmo[editovat | editovat zdroj]

Tamašek je zapisován několika druhy písem. Nejstarší z nich je tifinagh (berberské písmo), které se píše zleva doprava a které se vyvinulo z punského písma. Původně mělo méně znaků, ale jejich počet časem vzrostl. Ve 20. století vznikla úpravou písma tifinagh nová abeceda, která se používá především v Libyi a Maroku, v Nigeru je nazývána šifinagh. Pro zápis tamašku se tifanagh používá omezeně, především pro psaní zaklínadel nebo na posvátných místech, kde je vyžadován klid.

S islámem proniklo k Tuaregům arabské písmo. Používají ho především kmeny, které jsou více zapojeny do islámského školství. Písmo je upravené pro berberské jazyky a o jeho pravopisu jsou jen malé znalosti.[4]

Latinka se používá pro zápis tamašku především v jižních státech svého rozšíření. V Mali byla standardizována již v r. 1967 v rámci národního alfabetizačního programu DNAFLA (Direction Nationale de l'Alphabétisation Fonctionnelle et de la Linguistique Appliquée). V r. 1982 byla tato abeceda upravena - zejména byly přidáním diakritických znamének a zvláštních znaků odstraněny spřežky. Toto písmo se používá též v rámci alfabetizačního programu v Burkině Faso a s drobnými úpravami je použito v tamašsko-francouzském lexikonu.[5] Naproti tomu v Nigeru byl v r. 1999 zaveden přepis poněkud odlišný.[6]

Fonologie[editovat | editovat zdroj]

Samohlásky jsou dlouhé [a:], [e:], [i:], [o:] a [u:] a krátké [ə] a [æ]. Systém souhlásek se silně podobá arabskému. Z faryngalizovaných souhlásek [tˤ], [lˤ], [sˤ], [dˤ], [zˤ] jsou [lˤ] a [sˤ] používány pouze ve výpůjčkách z arabštiny. Fonémy [h] a [ʕ] se vyskytují nářečně ve slovech z arabštiny a obecně mají tendenci k výslovnosti [x], resp. [ɣ].

Následující tabulka uvádí fonémy tamašku a přepis do latinky dle Omniglota[7] s poznámkami v případě odchýlení. Přepis do tifinaghu a arabského písma, který je převzat od Suldowa,[8] je označen *, ostatní je z anglické wikipedie.

hláska latinka (Mali) latinka (Niger)[6] tradiční tifinagh rozšířený tifinagh moderní tifinagh arabské písmo poznámka
a A a A a * ا anglická wikipedie uvádí pro výslovnost [æ]
a: Â â
æ Ă ă Ă ă
b B b B b * ب
d͡ʒ C c Sudlow[8] foném neuvádí
d D d D d د anglická wikipedie uvádí foném [j]
Ḍ ḍ Ḍ ḍ * ض anglická wikipedie uvádí foném [ðˤ]
e E e E e
e: Ê ê
ə Ǝ ǝ Ǝ ǝ
f F f F f ف
g G g G g گ
ɣ Ɣ ɣ Ɣ ɣ *
h H h H h * ھ Sudlow[8] uvádí arabský přepis ﻩ
ħ Ḥ ḥ ?ﺡ
i I i I i
i: Î î
ɟ J j Ǧ ǧ
k K k K k * ک anglická wikipedie uvádí
l L l L l anglická wikipedie uvádí foném [j]
Ḷ ḷ Ḷ ḷ
m M m M m *
n N n N n * ن
ŋ Ŋ ŋ Ŋ ŋ ڭ
o: O o O o
o: Ô ô
p P p Sudlow[8] foném neuvádí
q Q q Q q *
r R r R r * Sudlow[8] foném neuvádí
s S s S s *
Ṣ ṣ Ṣ ṣ * anglická wikipedie uvádí
ʃ Š š Š š
t T t T t
Ṭ ṭ Ṭ ṭ
u U u U u Sudlow[8] uvádí arabský přepis ﻭ tedy jako foném [w]
u: Û û
w W w W w foném [w] převzat z anglické wikipedie, Omniglot[7] uvádí [x]
x X x X x
j Y y Y y ي
z Z z Z z *
ʒ Ž ž J j * anglická wikipedie uvádí
Ẓ ẓ Ẓ ẓ * anglická wikipedie uvádí
ʕ ʔ ʔ J̌ ǰ ?
(ç) Sudlow[8] uvádí jako dvojhlásku

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LEWIS, Paul. Ethnologue: Languages of the World. Dallas: SIL International Publications, 2005. 1248 s. Dostupné online. ISBN 978-1-55671-216-6. Kapitola Tamashek. (anglicky) 
  2. PRASSE, Karl-Gustav. Manuel de grammaire touarègue (tahaggart).. Svazek Volume IV. Syntaxe. Kopenhagen: Akademisk Forlag, 1973. (francouzsky) 
  3. LEWIS, Paul. Ethnologue: Languages of the World. Dallas: SIL International Publications, 2005. 1248 s. ISBN 978-1-55671-216-6. Kapitola Afro-Asiatic, Berber, Tamasheq. (anglicky) 
  4. ELGHAMIS, R. Orthography in a plurigraphic society: the case of Tuareg in Niger [online]. Leiden: Leiden University Centre for Linguistics, 2011-02 [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. PRASSE, Karl-Gustav; ALOJALY, Ghoubeïd; MOHAMED, Ghabdouane. Lexique Tourareg - Francais. Kopenhagen: Museum Tusculanum Press, 2001. 467 s. ISBN 8772894709. (francouzsky) 
  6. a b Arrété 214-99 de la République du Niger, Alphabet tamajaq [online]. Niamey: République du Niger, 1999 [cit. 2011-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-11. (francouzsky) 
  7. a b AGER, Simon. Omniglot, the online encyclopedia of writing systems & languages [online]. 2011 [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c d e f g SULDOW, David. The Tamasheq of North-East Burkina Faso. Köln: Rüdiger Köppe Verlag, 2001. 358 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-08. ISBN 978-3-89645-380-8. (anglicky)  Archivováno 7. 6. 2010 na Wayback Machine.