Přeskočit na obsah

Trojmezí (Hranice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Trojmezí
Lokalita
Charaktervesnice
ObecHranice
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel24 (2021)[1]
Katastrální územíTrojmezí (7,22 km²)
Nadmořská výška602 m n. m.
PSČ351 24
Počet domů10 (2021)[2]
Trojmezí
Trojmezí
Další údaje
Kód části obce47678
Kód k. ú.647675
Zaniklé obce.cz2543
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trojmezí (německy a do roku 1947 Gottmannsgrün[3]) je vesnice, část města Hraniceokrese Cheb. V roce 2011 zde trvale žilo 26 obyvatel.[4] Rozprostírá se v úplném severozápadním koutu České republiky. Na tomto místě se nachází také trojmezí historických zemí, Čech, Bavorska a Saska.

Bývalá kasárna Pohraniční stráže, budoucí ženská věznice (2008)

První písemná zmínka o Trojmezí pochází z roku 1356, kdy jej vlastnili Neubergové. V 16. a 17. století se v okolí těžila železná ruda. Pozůstatky těžební činnosti jsou dodnes patrné. V té době také vznikalo v okolí, podél potoka Rokytnice několik mlýnů, a později barevna. Vesnice je rozptýlena na větším území, proto byly vždy problémy s docházkou dětí do školy. I tak byla v roce 1903 postavena moderní škola.

V nejseverozápadnějším koutu Trojmezí se nachází trojmezí s Bavorskem a Saskem, přičemž ještě před vstupem České republiky do Schengenského prostoru zde byl turistický přechod. Dnes je možné se tudy dostat na několik německých turistických cest. Dříve na tomto místě stál mlýn a hamr. Ty již neexistují, ale zachoval se zde smírčí kříž.

Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva bylo Trojmezí téměř vylidněno. Velká část Čechů, která zde zůstala, musela odejít v roce 1951 poté, co zde bylo zřízeno hraniční pásmo, a jejich domy byly strženy. Později zde byla vystavěna budova Pohraniční stráže, která byla jen sporadicky využívána, ale nakonec dlouhá léta chátrala. V květnu 2008 byla však konečně prodána místním podnikatelům, kteří z ní hodlají udělat ženskou věznici.[5]

V současné době se v obci nachází jen 11 domů, ve kterých žije 34 obyvatel, kasárna a opuštěný hostinec, který zažíval svůj boom po otevření hranic s Německem.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Trojmezí leží přibližně dva kilometry západně od Hranic a dvanáct kilometrů severozápadně od Aše, v nadmořské výšce 602 metrů. Dříve se Trojmezí dělilo na Trojmezí (Gottmannsgrün), Dolní Trojmezí (Unter Gottmannsgrün) a Kozí hřbet (Ziegenrück), a součástí obce byly také samoty Richterovy Domky, Neustadt, Schwammenbach a Císařský hamr (Kaiserhammer). Některé prameny uvádějí také Mäcklovy Domky.

Severozápadně od vesnice, podél státní hranice, leží část národní přírodní památky Bystřina – Lužní potok.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 163 domech 845 obyvatel. Jeden obyvatel se hlásil k československé národnosti a 747 k německé. Žilo zde 33 římských katolíků a 732 evangelíků.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7] [8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 039 1 075 932 942 947 797 845 123 92 47 33 31 32 26 24
Počet domů 120 137 137 141 151 152 163 102 . 14 8 6 7 10 10

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Trojmezí bylo samostatnou obcí v okrese Aš. Od roku 1960 je částí města Hranice v okrese Cheb.[9]

Památníky obětem války v roce 1866 a první světové války

Přes Trojmezí vede cyklistická trasa 2058 z Hranic do Aše, a červeně značená turistická trasa. Je možné dostat se z obou do německé obce Prex a dále po německých turistických trasách například do měst Rehau nebo Regnitzlosau.

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 265. 
  5. Z oficiálních stránek města Hranice
  6. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 1. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. 2015-12-21 [cit. 2016-04-15]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-10-29]. S. 580. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Města a městečka západočeského kraje, Jan Pelant (1988)
  • Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, vydal Domovský spolek okresu Aš, Muzeum Aš (2008)
  • Historicko-turistický průvodce č.15, Kolektiv autorů, 2000, vydalo nakladatelství Českého lesa

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]