Pastviny (Hranice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pastviny
Pastviny (Hranice) WW1 Memorial 2008-11-16.jpg
Lokalita
Charaktervesnice
ObecHranice
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel68 (2011)[1]
Katastrální územíPastviny u Studánky (7,51 km²)
Nadmořská výška628 m n. m.
PSČ351 24
Počet domů32 (2011)[1]
Pastviny
Pastviny
Další údaje
Kód části obce158151
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pastviny (německy a do roku 1947 Friedersreuth[2]) jsou malou vesnicí v okrese Cheb, spadající pod město Hranice. V roce 2011 zde trvale žilo 68 obyvatel.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé jsou Pastviny zmiňovány v roce 1413, a to ve smlouvě, kde Neubergové prodali Pastviny (spolu s Hranicemi, Studánkou a Trojmezím) Zedtwitzům. Pastviny se rozvíjely jako zemědělská osada. Nacházelo se zde několik mlýnů. Industrializace se zde začala projevovat až na konci 18. století. V 18. století byla vesnice okupována pruským vojskem, které zde způsobilo obrovské škody.

V roce 1893 zde byla postavena škola, kde se vyučovalo již celoročně. Tato škola byla v roce 1962 zbourána, a na jejím místě byla postavena kasárna pohraniční stráže. V devadesátých letech 20. století byla opuštěná kasárna odkoupena soukromým majitelem, a dnes zde sídlí soukromá firma. V areálu se nachází pomníček padlému vojákovi. V roce 1929 byl v Pastvinách odhalen památník obětem 1. světové války. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 zde zůstalo jen málo obyvatel, a vinou špatné dosidlovací politiky nebyl nikdo, kdo by se staral o místní domy a usedlosti. Později, při značení hraničního pásma bylo strženo přes 140 budov.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Pastviny leží v sousedství vesnice Studánka, čtyři kilometry jihozápadně od Hranic, a asi osm kilometrů severoseverozápadně od Aše. Na západě sousedí s německou vesničkou Faßmansreuth (patří k městu Rehau). Pastviny se rozprostírají v nadmořské výšce 628 metrů.

Severozápadně od vesnice, podél státní hranice, leží část národní přírodní památky Bystřina – Lužní potok.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 162 domech 921 obyvatel. 5 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 907 k německé. Žilo zde 90 římských katolíků a 721 evangelíků.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 760 810 808 856 1 004 878 921 247 158 124 84 38 54 68
Počet domů 100 119 125 132 146 143 162 101 . 39 29 29 30 32

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti založili Pastviny vojáci Friedricha I. Podle něj byla vesnice pojmenována; Friedersreuth = Friedrichova pastvina. Český název získaly Pastviny až po druhé světové válce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 265. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 1. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. 2015-12-21 [cit. 2016-04-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VÍT, Jaroslav: Ašsko a Chebsko, Olympia (2007)
  • KOLEKTIV autorů: Obce Ašska v proměnách času, DSO Aš & Muzeum Aš (2008)