Trịnh Xuân Thanh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Trịnh Xuân Thanh
Narození 13. února 1966 (53 let)
Hanoj
Alma mater Hanoi Architectural University
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Trịnh Xuân Thanh (* 13. února 1966 Hanoj) je bývalý vietnamský politikpodnikatel, jehož únosNěmecka přes Českou republiku a další země do Vietnamu v červenci 2017 vyvolal diskusi o zapojení vietnamských tajných služeb do případu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Thanh byl vysokým státním funkcionářem za Komunistickou stranu Vietnamu – v období 2009–2013 vedl státní ropní koncern PetroVietnam, posléze byl poslancem vietnamského parlamentu a pracovníkem ministerstva průmyslu a obchodu.[1][2]

V červenci 2016 byl vyloučen ze strany a zbaven svého poslaneckého mandátu poté, co vládní inspekce z květnu 2016 odhalila v účetnictví PetroVietnamu deficit v přepočtu přibližně 83 miliard korun. Thanh začal být podezříván z korupce, ačkoli podle něj samotného se jednalo o politicky motivované obvinění; přesto uprchl přes Laos, ThajskoTurecko do Německa, kde zažádal o politický azyl.[1][2]

Únos a odsouzení[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. července 2017 dopoledne (den předtím, než mělo začít projednávání jeho německého azylu) byl Thanh v berlínském parku unesen neznámymi pachateli a naložen do bílé dodávky s českou poznávací značkou. Automobil pronajal v Praze Vietnamec Long Nguyen Hai, jenž se k podílu na únosu doznal a byl za tento čin německým soudem nepravomocně odsouzen na čtyři roky vězení. Dva dny po únosu byl Thanh už v jiném voze převezen do Bratislavy, kde se ve stejný den konalo jednání vietnamského ministra vnitra Tô Lâma se slovenským protějškem Robertem Kaliňákem.[1][2]

Únos a zejména úloha slovenského ministra vnitra Kaliňáka v celém případě se stala v létě 2018 předmětem rozsáhlé medializace. Denník N a další slovenská média upozorňovali na různá fakta a nesrovnalosti – zejména na neobvyklost zapůjčení slovenského vládního speciálu zahraniční delegaci a jeho mimořádný let do Prahy, výpovědi některých slovenských policistů o podezřelých Kaliňákových telefonátech před bratislavským vládním hotelem Bôrik a na hrubý nesoulad počtu přiletěvších (4) a odletěvších (12) členů vietnamské delegace.[3][4][5]

Viditelně omámený Thanh, jehož museli podpírat dva příslušníci vietnamských tajných služeb, nastoupil do letadla společně s oficiální delegací a letoun následně odletěl do Moskvy. O přelet svého vládního speciálu přes území Polska zažádala slovenská strana s odůvodněním, že na palubě se nachází i sám ministr Kaliňák – ten však zůstal v Bratislavě a s partnerskou delegací se rozloučil už před hotelem. Z Moskvy pak další letoun pokračoval do vietnamského hlavního města Hanoje.[1][2]

Thanh byl ve Vietnamu zatčen a za finanční machinace a korupci odsouzen na doživotí, přičemž se vzdal práva na odvolání.[1][2] Podle některých zdrojů vláda Angely Merkelové usiluje o jeho vydání do Německa, přičemž existuje možnost, že kvůli snaze o uzavření obchodní dohody s Evropskou unií vietnamská strana tomuto požadavku vyhoví.[1] Případ vyšetřuje německá, českáslovenská policie; v srpnu 2018 bylo na Slovensku v souvislosti s vyšetřováním zbaveno mlčenlivosti celkem 44 osob.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f KUNDRA, Ondřej. Byl starý, už dosloužil. Respekt. 2018, roč. 29, čís. 36, s. 20-22. Dostupné online [cit. 2018-09-27]. ISSN 0862-6545. 
  2. a b c d e CASADO, Roman. Pomohlo Slovensko unést vietnamského exposlance?. Týden. 2018, roč. 25, čís. 38, s. 60. ISSN 1210-9940. 
  3. TÓDOVÁ, Monika. To, že sme požičali letecký špeciál Vietnamu, bola výnimočná udalosť. Denník N [online]. 2018-06-12 [cit. 2018-09-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. TÓDOVÁ, Monika. Ako Kaliňák pristavil lietadlo pre únoscov z Vietnamu. Denník N [online]. 2018-08-02 [cit. 2018-09-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. TÓDOVÁ, Monika. Ako sa z oficiálnej návštevy stal únos: Do Bratislavy prišli štyria Vietnamci a odleteli dvanásti. Denník N [online]. 2018-08-05 [cit. 2018-09-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. Saková zbavila mlčanlivosti ďalších 44 ľudí. Aktuality.sk [online]. 2018-08-28 [cit. 2018-09-27]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • (německy) Článek listu Frankfurter Allgemeine Zeitung, který odstartoval diskusi o podílu Slovenska na únosu