Thomas Friedman

Thomas Friedman
Thomas Friedman
Narození	20. července 1953 (70 let); St. Louis Park
Bydliště	Bethesda
Alma mater	Minnesotská univerzita; St Antony's College; Brandeisova univerzita; Střední škola v St. Louis Park
Povolání	sloupkař, novinář, scenárista, spisovatel a televizní producent
Zaměstnavatel	The New York Times Company
Ocenění	Cena George Polka (1982); Pulitzerova cena za mezinárodní reportáž (1988); Národní knižní cena za nefiktivní dílo (1989); Weintal Prize for Diplomatic Reporting (1997); Carey McWilliams Award (2003); … více na Wikidatech
Web	www.thomaslfriedman.com
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thomas Lauren Friedman (* 20. července 1953) je americký novinář a spisovatel literatury faktu, trojnásobný laureát Pulitzerovy ceny.

Má pravidelný sloupek v deníku New York Times, věnuje se zahraniční politice, otázkám blízkého východu či globalizaci. Jeho novinářský styl je velmi literární a metaforický, velmi vhodný k sestavování článků do knih, které se v USA stávají bestsellery. Globalizaci jsou věnovány jeho knihy The Lexus and the Olive Tree či The World Is Flat. Především terorismu pak kniha Longitudes and Attitudes. Kniha Hot, Flat, and Crowded je věnována otázkám životního prostředí. Zřejmě nejznámější je jeho kniha reportáží z blízkého východu From Beirut to Jerusalem. Časopis Foreign Policy ho roku 2005 označil za 16. nejvlivnějšího intelektuála na světě (roku 2007 poklesl v žebříčku na 40. místo).

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v židovské rodině, v satelitním městečku u Minneapolis v Minnesotě. V 60. letech žil tři roky v izraelském kibucu Ha-Chotrim nedaleko Haify. V roce 1975 vystudoval na Brandeisově univerzitě mezinárodní studia se specializací na středomořskou oblast, roku 2006 tamtéž vystudoval ekonomii, později též blízkovýchodní studia na Oxfordu. Zde ho ovlivnil profesor Albert Hourani. V letech 1979–1981 byl zpravodajem tiskové agentury United Press International v Bejrútu, během občanské války. Roku 1981 nastoupil do New York Times. Ten ho do Libanonu vyslal znovu roku 1982 po zahájení invaze Izraele na jih Libanonu. Za reportáže o masakrech v táborech Šabra a Šatíla získal svou první Pulitzerovu cenu. V letech 1984–1988 byl zpravodajem v Jeruzalémě. Za reportáže o první palestinské intifádě získal roku 1988 svou druhou Pulitzerovu cenu. O rok později získal za knihu From Beirut to Jerusalem National Book Award v oblasti literatury faktu. V letech 1989–1992 pracoval v administrativě George Bushe staršího v Bílém domě. Po nástupu Billa Clintona roku 1992 se stal zpravodajem z Bílého domu znovu pro New York Times, od roku 1994 pak jeho komentátorem s vlastním pravidelným sloupkem. Za své komentáře především z oblasti ekonomiky a zahraniční politiky získal roku 2002 potřetí Pulitzerovu cenu.

Navázal blízké vztahy se saúdským králem Abdalláhem ibn Abd al-Azízem a měl velký vliv na jeho vstup do mírového procesu mezi Araby a Izraelem. Friedman podporoval bombardování Jugoslávie roku 1999 i válku v Iráku roku 2003. Po roce 2010 se stal silným kritikem izraelské zahraniční politiky a zejména premiéra Benjamina Netanjahua. Známá je též jeho podpora Číny, kterou dle něj vede „skupina osvícených lidí“.

From Beirut to Jerusalem (1989)
The Lexus and the Olive Tree: Understanding Globalization (1999)
Longitudes and Attitudes: Exploring the World After September 11 (2002)
The World Is Flat: A Brief History of The Twenty-first Century (2005)
Hot, Flat, and Crowded: Why We Need a Green Revolution—And How It Can Renew America (2008)
That Used To Be Us: How America Fell Behind in the World It Invented and How We Can Come Back (2011)

Horký, zploštělý a přelidněný: proč potřebujeme zelenou revoluci, Praha, Academia 2010.
Svět je plochý: stručné dějiny jedenadvacátého století, Praha, Academia 2007.