Teplota půdy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Teplota půdy je charakteristika tepelného stavu půdy.

Měření teploty půdy[editovat | editovat zdroj]

Půdní teploměry

Teplota půdy se měří půdními teploměry ve stupních Celsia ve standardních hloubkách 5, 10, 20, 50, 100, 150 a 300 cm.

Na stanicích v České republice se teplota půdy měří v hloubkách 5, 10, 20, 50 a 100 cm většinou s použitím elektrických půdních teploměrů, někde ještě pomocí půdních teploměrů.[1]

Měření promrzání půdy[editovat | editovat zdroj]

V zemědělské meteorologii se zjišťuje hloubka promrzání půdy, tj. hloubka, v níž dochází k mrznutí vody. K jejímu určení se používají půdní mrazoměry (kryopedymetry). Ve stavebnictví se určuje nezámrzná hloubka půdy.

Změny teploty půdy[editovat | editovat zdroj]

Zdroj tepla[editovat | editovat zdroj]

Přírodním zdrojem tepla je elektromagnetické záření Slunce, které je pohlceno povrchem půdy.[2] Charakteristika schopnosti prostředí pohlcovat dopadající záření je dána absorpčním koeficientem. Poměr množství odraženého záření k množství záření dopadlého na určitý povrch je albedo.[3] Hodnota absorpčního koeficientu a albeda je odlišná pro různé typy prostředí a povrchů. Sluneční záření je absorbováno svrchní vrstvičkou povrchu půdy.

Míra zahřátí povrchu půdy závisí po absorpci záření na tepelné kapacitě půdy, na ztrátách energie při vyzařování a při výparu vody z půdy a na přenosu energie do hlubších vrstev.[2]

Změny teploty[editovat | editovat zdroj]

Pro zjednodušený popis, předpokládající nehorizontální přenos tepla, časové změny teploty půdy s hloubkou se používají čtyři Fourierovy zákony:

  1. perioda časových změn teploty půdy se s rostoucí hloubkou nemění;
  2. amplituda časových změn teploty půdy se s rostoucí hloubkou zmenšuje. Označíme-li amplitudu výkyvů teploty na povrchu půdy A0 , v hloubce z Az, koeficient molekulární teplotní vodivosti km a periodu výkyvů teploty P, platí že
  3. doba výskytu maxima a minima teploty půdy se s rostoucí hloubkou zpožďuje. Zpoždění ΔT vůči času výskytu extrému na zemském povrchu lze vyjádřit vztahem
  4. označíme-li hloubku stálé denní teploty půdy zd, hloubku stálé roční teploty zr, periodu denních výkyvů teploty půdy Pd a periodu ročních výkyvů teploty půdy Pr, pak platí, že
    .[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Meteorologický slovník: teplota půdy Archivováno 9. 10. 2017 na Wayback Machine – CMeS.cz
  2. a b NĚMEČEK, Jan; SMOLÍKOVÁ, Libuše; KUTÍLEK, Miroslav. Pedologie a paleopedologie. Praha: Academia, 1990. 552 s. ISBN 80-200-0153-0. S. 87. 
  3. Meteorologický slovník: albedo Archivováno 30. 5. 2015 na Wayback Machine – CMeS.cz
  4. Meteorologický slovník: zákony Fourierovy Archivováno 10. 6. 2018 na Wayback Machine – CMeS.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • UHLÍŘ, Pavel. Meteorologie a klimatologie v zemědělství. Praha: Československá akademie zemědělských věd, 1961. 402 s. S. 59–68, 222–228. 
  • NĚMEČEK, Jan; SMOLÍKOVÁ, Libuše; KUTÍLEK, Miroslav. Pedologie a paleopedologie. Praha: Academia, 1990. 552 s. ISBN 80-200-0153-0. Podkapitola Termické režimy půd, s. 87–93. 
  • STŘEDOVÁ, Hana, a kol. Teplota půdy. 1. vyd. Praha : Český hydrometeorologický ústav, 2014. 70 s. Práce a studie, sešit č. 36. ISBN 978-80-87577-45-5.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]