Přeskočit na obsah

Třída Ajanami

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Ajanami
Ajanami (DD-103)
Ajanami (DD-103)
Obecné informace
UživatelVlajka Japonské námořní síly sebeobrany
Typtorpédoborec
Lodě7
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Harukaze
Nástupcetřída Murasame
Technické údaje
Výtlak1700 t (standardní)
2500 t (plný)
Délka109 m
Šířka10,7 m
Ponor3,7 m
Pohon2 kotle, 2 turbíny
Rychlost32 uzlů
Posádka230
Výzbroj6× 76,2mm kanón (3×2)
Hedgehog (2×1)
4× 533mm torpédomet (1×4)
2 skluzavky
RadarOPS-1
OPS-2
SonarOQS-12

Třída Ajanami byla lodní třída torpédoborců Japonských námořních sil sebeobrany. Skládala se ze sedmi jednotek, sloužících v letech 1958–1990.

Celkem bylo v letech 1956–1960 postaveno sedm jednotek této třídy. První čtyři byly objednány v rámci programu z roku 1955, přičemž v programech pro roky 1957–1958 byly objednány ještě další tři.[1]

Jednotky třídy Ajanami:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Ajanami (DD-103) 20. listopadu 1956 1. června 1957 17. února 1957 od roku 1978 pomocná loď (ASU-7004), vyřazen
Isonami (DD-104) 14. prosince 1956 30. září 1957 14. března 1958 od roku 1978 cvičná loď (ASU-7006, později TV-3502), vyřazen
Uranami (DD-105) 1. února 1957 29. srpna 1957 27. února 1958 od roku 1978 pomocná loď (ASU-7005), vyřazen
Šikinami (DD-106) 24. prosince 1956 25. září 1957 15. března 1958 od roku 1978 cvičná loď (ASU-7007, později TV-3503), vyřazen
Takanami (DD-110) 8. listopadu 1958 8. srpna 1959 30. ledna 1960 od roku 1985 pomocná loď (ASU-7009), vyřazen
Ónami (DD-111) 20. března 1959 13. února 1960 29. srpna 1960 od roku 1985 pomocná loď (ASU-7013), vyřazen
Makinami (DD-112) 20. března 1959 25. dubna 1960 30. října 1960 od roku 1985 pomocná loď (ASU-7014), vyřazen

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Ónami (DD-111)

Torpédoborce byly vyzbrojeny šesti 76,2mm kanóny ve dvoudělových věžích. Uprostřed trupu byl umístěn čtyřhlavňový 533mm torpédomet a přebíjecí zařízení s rezervní sadou torpéd. Protiponorkovou výzbroj tvořily dva salvové vrhače hlubinných pum Hedgehog a dvě skluzavky hlubinných pum. První čtveřice nesla radary OPS-1, OPS-2 a trupový sonar OQS-12. Druhá skupina této třídy nesla modernější radar OPS-15 a trupový sonar OQS-14.[1] Pohonný systém tvořily dva kotle a dvě převodové turbíny o výkonu 35 000 shp, pohánějících dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.[2]

Modernizace

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1965–1967 dostaly Ajanami, Isonami a Takanami vlečný sonar OQA-1. Isonami a Šikinami byly v letech 1975–1976 upraveny na cvičné lodě – byly z nich demontovány torpédomety, které nahradily nové nástavby.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ayanami-class destroyer na anglické Wikipedii.

  1. a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 275. 
  2. Pejčoch, Novák a Hájek, 1994, s. 286.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]