Třída Macu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třídy Macu a Tačibana
Momi z třídy Macu, 4. září 1944. Momi byl dokončen již s radarem 13 Gó na zadním stěžni a platformou s 25mm kanónem mezi zadním komínem a světlometem.
Momi z třídy Macu, 4. září 1944. Momi byl dokončen již s radarem 13 Gó na zadním stěžni a platformou s 25mm kanónem mezi zadním komínem a světlometem.
Obecné informace
Uživatelé Za druhé světové války:
Vlajka japonského válečného námořnictva Japonské císařské námořnictvo

Po druhé světové válce:
Vlajka Čínské republiky Námořnictvo Čínské republiky
Vlajka Royal Navy Royal Navy
Vlajka sovětského námořnictva Sovětské námořnictvo
Vlajka USA se 48 hvězdami US Navy
Vlajka japonských námořních sil sebeobrany Japonské námořní síly sebeobrany
Typ Torpédoborec 1. třídy
Lodě

Třída Macu: 18 jednotek
Třída Tačibana: 56 jednotek plánováno

  • 14 dokončeno
  • 8 rozestavěno
  • 34 zrušeno
Zahájení stavby 19431945
Spuštění na vodu 1944 až 1945
Uvedení do služby 1944 až 1945
Předchůdce Júgumo, Akizuki a Šimakaze
Nástupce modifikovaná Tačibana – nerealizováno
Technické údaje
Výtlak Macu:
1262 T standardní
1506 T při zkouškách[1]

Tačibana:
1289 T standardní
1555 T při zkouškách[2]
Délka Macu:
92,15 m mezi svislicemi
95,0 m na vodorysce
100,0 m celkem[1]

Tačibana:
92,15 m mezi svislicemi
98,0 m na vodorysce
100,0 m celkem[2]
Šířka 9,35 m[1][2]
Ponor Macu:
3,3 m[1]

Tačibana:
3,37 m[2]
Pohon 2 kotle Ro-gó Kanpon šiki
2 sestavy parních turbín Kanpon
2 lodní vrtule
19 000 k na hřídeli (13 974,5 kW)[1][2][p 1]
Palivo 370 t topného oleje[3]
Rychlost Macu:
27,8 uzlů (51,49 km/h)[1]
Dosah 3500 námořních mil (6482 km) při 18 uzlech (33 km/h)
4680 námořních mil (8667,4 km) při 16 uzlech (29,6 km/h)[3][4]
Posádka 211[3][4]
Výzbroj Macu v dubnu 1944:
3 x 127 mm/40 typu 89 (1xI, 1xII)
24 x 25 mm/60 typu 96 (4xIII, 12xI)
4 x 610mm torpédomety typu 92 (1xIV) pro torpéda typu 93 (4 ks)
4 vrhače hlubinných náloží
36 hlubinných náloží
Radar První jednotky po dokončení:
přehledový radar 22-gó

Třída Macu (japonsky: 松型 Macu-gata) sestávala z 18 „torpédoborců první třídy“ (一等駆逐艦 Ittó kučikukan) japonského císařského námořnictva, postavených v letech 19431945 podle základního návrhu (基本計画番号 kihon keikaku bangó) F55 a označovaných v císařském námořnictvu jako torpédoborce typu D (丁型駆逐艦 Tei-gata kučikukan). Zjednodušené jednotky stavěné podle projektu F55B se označovaly jako torpédoborce typu modifikované D (改丁型駆逐艦 Kai-tei-gata kučikukan), nebo též jako třída Tačibana (橘型 Tačibana-gata) a bylo jich dokončeno celkem 14. Relativně jednoduchá konstrukce typu D a modifikované D oproti předchozím torpédoborcům císařského námořnictva umožňovala stavět tyto jednotky ve velkém množství, čímž se císařské námořnictvo snažilo pokrýt ztráty torpédoborců během bojů v Pacifiku.

Jelikož jednotky tříd Macu a Tačibana výtlakem a výzbrojí spíše odpovídaly americkým eskortním torpédoborcům, někteří autoři je – nesprávně – označují za eskortní torpédoborce, či torpédoborce druhé třídy. Císařské námořnictvo je ale označovalo za torpédoborce první třídy, neboť i tak měly výtlak přes 1000 T[5] a císařské námořnictvo kategorii „eskortní torpédoborec“ (護衛駆逐艦 goei kučikukan) pro klasifikaci vlastních plavidel nepoužívalo.[6]

Všechny jednotky třídy Macu a i některé třídy Tačibana se aktivně účastnily bojů v Pacifiku. Doprovázely konvoje i těžké jednotky loďstva. Dvanáct z 32 dokončených torpédoborců bylo v roce 1945 přestavěno (nebo přestavováno) na nosiče sebevražedných torpéd Kaiten. Za války bylo ztraceno deset dokončených jednotek (z toho jedna byla sice potopena, ale nebyla císařským námořnictvem počítána jako ztráta a nadále byla uváděna ve stavech): čtyři byly potopeny letadly, tři americkými torpédoborci, dvě najely na minu a jednu potopila americká ponorka. Konce války se dočkalo 22 dokončených jednotek, které si mezi sebe rozdělily vítězné mocnosti, nebo byly potopeny jako vlnolamy, či sešrotovány.

Modifikovaný program 1942 a válečný program 1944[editovat | editovat zdroj]

Modifikovaný program pátého kruhu“ ze září 1942 přehodnotil priority výstavby nových plavidel pro císařské námořnictvo. Vedle stavby velkých a složitých torpédoborců typu A (konkrétně třídy Júgumo) a typu B byla naplánována i stavba celkem 42 jednotek nového typu D – třída Macu. Mělo se jednat o jednotky trupových čísel 5481 až 5522.[5] Kýl první jednotky – Macu byl položen 8. srpna 1943 v loděnici námořního arzenálu Maizuru a ještě téhož roku byly položeny kýly čtyř dalších jednotek. Od léta 1944 byly nové jednotky stavěny podle modifikovaného designu jako takzvaný modifikovaný typ D – třída Tačibana. Celkem bylo v rámci „modifikovaného programu pátého kruhu“ dokončeno 26 jednotek, z toho osm bylo dokončeno podle standardu třídy Tačibana. Stavba dalších pěti jednotek z tohoto programu byla zastavena po zahájení stavby (v různé fázi rozpracování) a zbývajících jedenáct jednotek bylo zrušeno ještě před zahájením stavby.

Podle „programu válečného kruhu“ z počátku roku 1944 mělo následovat dalších 32 jednotek modifikovaného typu D trupových čísel 4801 až 4832. Jako první byl 14. srpna 1944 v Maizuru položen kýl jednotky číslo 4809 – Nire. Dokončeno ale bylo pouze šest jednotek. Stavba 22 jednotek byla zrušena v březnu 1945 ještě před položením kýlu. Zbývající čtyři jednotky byly na jaře 1945 rozestavěné, ale jejich stavba byla ukončena 17. dubna (č. 4813, 4817 a 4820), respektive 18. května (č. 4816).[2] Uvolněná kapacita loděnic pak byla použita na stavbu sebevražedných prostředků.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Projekt F55 – Macu[editovat | editovat zdroj]

Schéma torpédoborců Sugi a Maki (třída Macu) ze září 1944

Torpédoborce projektu F55 byly menší než jejich předchůdci a v podstatě se velikostí vrátily na úroveň torpédoborců před třídou Fubuki.

Pohon[editovat | editovat zdroj]

Aby se zvýšila šance na přežití v boji a snížila pravděpodobnost imobilizace plavidla po jednom zásahu, byla pohonná soustava rozdělena na dvojice kotelna–strojovna, kotelna–strojovna. Za přední kotelnou následovala přední strojovna – oboje vyosené na levobok a pohánějící levou hřídel. Za přední strojovnou následovala na pravobok vyosená zadní kotelna a zadní strojovna pohánějící pravou hřídel.[5][7] Toto uspořádání pohonného systému mělo i vliv na celkovou siluetu plavidla, neboť díky němu byly komíny umístěny daleko od sebe. Přední komín byl v podélné ose plavidla, ale zadní komín byl vyosen na pravobok o přibližně 75 cm.[3]

Pohonná soustava byla – až na použití jiné převodovky – převzata z torpédovek třídy Ótori. V každé strojovně se nacházela jedna sestava parních turbín Kanpon sestávající z jedné vysokotlaké, jedné středotlaké a jedné nízkotlaké turbíny, které přes převodovku poháněly jednu hřídel s lodní vrtulí. Každá sestava měla výkon 9500 k (6987,2 kW[p 1]) při 400 otáčkách hnané hřídele za minutu. Ze třídy Ótori bylo převzato i – v císařském námořnictvu ojedinělé – řešení plavby cestovní rychlostí. Jedna turbína pro plavbu cestovní rychlostí se totiž nacházela pouze v levoboční sestavě přední strojovny a byla přes převodovku napojena na středotlakou turbínu levoboční sestavy.[8]

Elektřinu dodávaly dva dieselgenerátory, které byly umístěny v zadní strojovně, a jeden turbogenerátor v přední strojovně.[9]

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Hlavní dělostřeleckou výzbroj představovala trojice 127mm kanónů typu 89, které se daly použít jak proti hladinovým či pozemním, tak proti leteckým cílům. Torpédoborce typu D a modifikované D byly jedinými torpédoborci vyzbrojenými těmito kanóny, které se oproti 127mm kanónům typu 3. roku předchozích torpédoborců vyznačovaly vyšší rychlostí střelby díky používání jednotného náboje a možnosti nabíjení při všech úhlech elevace. Jeden kanón typu 89 se nacházel na přídi v lafetaci B1 modifikace 4, zatímco na zádi byla dvojice kanónů umístěna v lafetaci B1. Oboje umožňovaly elevaci až 90°.[10] K jejich zaměřování byl použit zaměřovač typu 4 model 3. Ten vznikl v roce 1944 zjednodušením zaměřovače typu 95, který byl určen pro 25mm kanóny typu 96.[11]

Torpédová výzbroj byla rovněž slabší, než u předchozích jednotek. Původní projekt počítal s instalací speciálně vyvinutého šestihlavňového 533mm torpédometu, označeného jako typ 3.[12] Nakonec byl ale na všech jednotkách instalován jeden čtyřhlavňový otočný zakrytovaný torpédomet typu 92 model 2 umístěný na palubě mezi oběma komíny. Otáčení torpédometu zajišťoval jeden motor na stlačený vzduch o výkonu 10 koňských sil (7,4 kW).[13][p 1] K dispozici byla pouze ona čtyři torpéda typu 93 nabitá v torpédometu, neboť jednotky nedisponovaly žádným zásobníkem náhradních torpéd.[14]

Radary[editovat | editovat zdroj]

První dokončené jednotky byly vybaveny pouze jedním centimetrovým přehledovým radarem 22-gó pro sledování vzdušných i hladinových cílů, jehož anténa ve tvaru dvou trychtýřů se nacházela na samostatné perforované konstrukci nad můstkem. Teprve u později dokončovaných jednotek se objevil i metrový přehledový radar 13-gó pro sledování vzdušných cílů na zadním stěžni.

Projekt F55B – Tačibana[editovat | editovat zdroj]

Schéma torpédoborce Tačibana z ledna 1945

Projekt F55B představoval ještě další zjednodušení původního designu. Bylo použito modulární konstrukce z prefabrikovaných dílů. Trup byl zjednodušen: byl změněn tvar přídě, záď byla koncipována jako zrcadlo (místo zaoblené zádě u předchozích tříd) a dvojité dno bylo nahrazeno jednoduchým. Rozmístění pohonného systému zůstalo zachováno. Radar 22-gó byl přemístěn z konstrukce nad můstkem na upravený přední stěžeň a již od počátku nesly jednotky třídy Tačibana i přehledový radar 13-gó.

Pozdější modifikace[editovat | editovat zdroj]

U prvních dokončených jednotek došlo časem – pokud se toho dočkaly – k instalaci přehledového radaru 13-gó pro sledování vzdušných cílů na zadní stěžeň. Rovněž byla posilována protiletadlová výzbroj přidáváním dalších 25mm kanónů typu 96 zpravidla v jednohlavňovém provedení. Například Take měl v březnu 1945 nést celkem 39 hlavní: 4xIII a 27xI.

V roce 1945 bylo dvanáct jednotek obou tříd vybráno k přestavbě na nosič sebevražedných torpéd Kaiten. Přestavba spočívala hlavně v instalaci rampy pro spouštění Kaitenu na zádi, přičemž každá loď měla nést jedno toto torpédo. Přestavba se týkala torpédoborců Take, Kiri, Sugi, Maki, Kaši, Kaja a Kaede z třídy Macu a Cuta, Hagi, Nire, Naši a Šii z třídy Tačibana.

Jednotky tříd Macu a Tačibana[editovat | editovat zdroj]

Všechny jednotky tříd Macu a Tačibana byly pojmenovány po rostlinách – převážně dřevinách.

Číslo Jméno Podtřída Loděnice Položení kýlu Spuštění Přijetí do služby Osud
5481 Macu
(松)
Macu arzenál Maizuru 19430808a8. srpna 1943 19440203a3. února 1944 19440628a28. června 1944 19440804a4. srpna 1944 potopen americkými torpédoborci severozápadně od Čičidžima
5482 Take
(竹)
Macu arzenál Jokosuka 19431015a15. října 1943 19440328a28. března 1944 19440616a16. června 1944 Kapitulace v Maizuru. 19470716a16. července 1947 předán Royal Navy; sešrotován.
5483 Ume
(梅)
Macu Fudžinagata, Ósaka 19431201a1. prosince 1943 19440424a24. dubna 1944 19440628a28. června 1944 19450131a31. ledna 1945 potopen letouny USAAF jižně od Formosy
5484 Momo
(桃)
Macu arzenál Maizuru 19431105a5. listopadu 1943 19440325a25. března 1944 19440610a10. června 1944 19441215a15. prosince 1944 potopen ponorkou USS Hawkbill západně od Luzonu
5485 Kuwa
(桑)
Macu Fudžinagata, Ósaka 19431220a20. prosince 1943 19440525a25. května 1944 19440725a25. července 1944 19441203a3. prosince 1944 potopen americkými torpédoborci v Ormocké zátoce
5486 Kiri
(桐)
Macu arzenál Jokosuka 19440201a1. února 1944 19440527a27. května 1944 19440814a14. srpna 1944 Kapitulace v Kure. 19470729a29. července 1947 předán sovětskému námořnictvu; sešrotován 1969
5487 Sugi
(杉)
Macu Fudžinagata, Ósaka 19440225a25. února 1944 19440703a3. července 1944 19440825a25. srpna 1944 Kapitulace v Kure. 19470731a31. července 1947 předán námořnictvu Čínské republiky
5488 Maki
(槇)
Macu arzenál Maizuru 19440219a19. února 1944 19440610a10. června 1944 19440810a10. srpna 1944 Kapitulace v Kure. 19470814a14. srpna 1947 předán Royal Navy; sešrotován.
5489 Momi
(樅)
Macu arzenál Jokosuka 19440201a1. února 1944 19440616a16. června 1944 19440903a3. září 1944 19450105a5. ledna 1945 potopen palubními letouny z Task Unit 77.4.1 jihozápadně od vjezdu do Manilské zátoky
5490 Kaši
(樫)
Macu Fudžinagata, Ósaka 19440505a5. května 1944 19440813a13. srpna 1944 19440930a30. září 1944 Kapitulace v Kure. 19470807a7. srpna 1947 předán US Navy, sešrotován 1948.
5491 Jaezakura
(八重櫻)
Tačibana arzenál Jokosuka 19441218a18. prosince 1944 19450317a17. března 1945 19450623a23. června 1945 stavba zastavena, loď dokončena ze 60%. Dne 19450718a18. července 1945 potopena letadly TF 38 v Jokosuce[15]
5492 Kaja
(榧)
Macu arzenál Maizuru 19440410a10. dubna 1944 19440730a30. července 1944 19440930a30. září 1944 Kapitulace v Kure. 19470705a5. července 1947 předán sovětskému námořnictvu; sešrotován 1959
5493 Nara
(楢)
Macu Fudžinagata, Ósaka 19440610a10. června 1944 19441012a12. října 1944 19441126a26. listopadu 1944 19450630a30. června 1945 těžce poškozen po najetí na minu. Odzbrojen, kapitulace v Modži. Sešrotován v červenci 1948.
5494 Jadake
(矢竹)
Tačibana arzenál Jokosuka 19450102a2. ledna 1945 19450501a1. května 1945 19450417a17. dubna 1945 stavba zastavena. 1948 potopen jako vlnolam.
5495 Kuzu/Madake
(葛 / 真竹)
Tačibana arzenál Jokosuka 19450320a20. března 1945 19450417a17. dubna 1945 stavba zrušena
5496 Sakura
(櫻)
Macu arzenál Jokosuka 19440602a2. června 1944 19440906a6. září 1944 19441125a25. listopadu 1944 19450711a11. července 1945 najel v Ósace na minu
5497 Janagi
(柳)
Macu Fudžinagata, Ósaka 19440820a20. srpna 1944 19441125a25. listopadu 1944 19450118a18. ledna 1945 Kapitulace v Hakodate – těžce poškozený. Sešrotován.
5498 Cubaki
(椿)
Macu arzenál Maizuru 19440620a20. června 1944 19440930a30. září 1944 19441130a30. listopadu 1944 Kapitulace v Kure. Sešrotován 1948.
5499 Kaki
(柿)
Tačibana arzenál Jokosuka 19441005a5. října 1944 19441211a11. prosince 1944 19450305a5. března 1945 Kapitulace v Maizuru – lehce poškozený. 19470704a4. července 1947 předán US Navy, později sešrotován.
5500 Kaba
(樺)
Tačibana Fudžinagata, Ósaka 19441015a15. října 1944 19450227a27. února 1945 19450529a29. května 1945 Kapitulace v Kure. 19470804a4. srpna 1947 předán US Navy, později sešrotován.
5501 Hajaume
(早梅)
Tačibana arzenál Jokosuka Stavba zrušena 1945
5502 Hinoki
(檜)
Macu arzenál Jokosuka 19440304a4. března 1944 19440704a4. července 1944 19440930a30. září 1944 19450107a7. ledna 1945 potopen americkými torpédoborci západně od poloostrova Bataan
5503 Kacura
(桂)
Tačibana Fudžinagata, Ósaka 19441130a30. listopadu 1944 19450623a23. června 1945 19450623a23. června 1945 stavba zastavena. Trup potopen jako vlnolam.
5504 Tobiume
(飛梅)
Tačibana arzenál Jokosuka Stavba zrušena 1945
5505 Kaede
(楓)
Macu arzenál Jokosuka 19440304a4. března 1944 19440725a25. července 1944 19441030a30. října 1944 Kapitulace v Kure. 19470706a6. července 1947 předán námořnictvu Čínské republiky, později použit jako hulk
5506 Fudži
(藤)
Tačibana arzenál Jokosuka Stavba zrušena 1945
5507 Wakazakura
(若櫻)
Tačibana Fudžinagata, Ósaka 19450115a15. ledna 1945 19450511a11. května 1945 stavba zastavena
5508 Kejaki
(欅)
Macu arzenál Jokosuka 19440622a22. června 1944 19440930a30. září 1944 19441215a15. prosince 1944 Kapitulace v Jokosuce. 19470705a5. července 1947 předán US Navy, později potopen jako cvičný cíl
5509 Jamazakura
(山櫻)
Tačibana Fudžinagata, Ósaka Stavba zrušena 1945
5510 Aši
(葦)
Tačibana arzenál Jokosuka 19450326a26. března 1945 zrušena
5511 Tačibana
(橘)
Tačibana arzenál Jokosuka 19440708a8. července 1944 19441014a14. října 1944 19450120a20. ledna 1945 19450714a14. července 1945 potopen letadly TF 38 u východního konce Cugarského průlivu
5512 Šinodake
(篠竹)
Tačibana Fudžinagata, Ósaka Stavba zrušena 1945
5513 Jomogi
(蓬)
Tačibana arzenál Jokosuka Stavba zrušena 1945
5514 Cuta
(蔦)
Tačibana arzenál Jokosuka 19440731a31. července 1944 19441102a2. listopadu 1944 19450208a8. února 1945 Kapitulace v Kure. 19470731a31. července 1947 předán námořnictvu Čínské republiky, později použit jako hulk
5515 Aoi
(葵)
Tačibana arzenál Jokosuka Stavba zrušena 1945
5516 Širaume
(白梅)
Tačibana Fudžinagata, Ósaka Stavba zrušena 1945
5517 Hagi
(萩)
Tačibana arzenál Jokosuka 19440911a11. září 1944 19441127a27. listopadu 1944 19450301a1. března 1945 Kapitulace v Kure. 19470716a16. července 1947 předán Royal Navy; sešrotován.
5518 Kiku
(菊)
Tačibana Fudžinagata, Ósaka Stavba zrušena 1945
5519 Kašiwa
(柏)
Tačibana arzenál Jokosuka Stavba zrušena 1945
5520 Sumire
(菫)
Tačibana arzenál Jokosuka 19441021a21. října 1944 19441227a27. prosince 1944 19450326a26. března 1945 Kapitulace v Maizuru. 19470820a20. srpna 1947 předán Royal Navy; potopen jako cvičný cíl u Singapuru.
5521 Kusunoki
(楠)
Tačibana arzenál Jokosuka 19441109a9. listopadu 1944 19450108a8. ledna 1945 19450428a28. dubna 1945 Kapitulace v Maizuru. 19470716a16. července 1947 předán Royal Navy; sešrotován
5522 Hatsuzakura
(初櫻)
Tačibana arzenál Jokosuka 19441214a14. prosince 1944 19450210a10. února 1945 19450528a28. května 1945 Kapitulace v Jokosuce. 19470729a29. července 1947 předán sovětskému námořnictvu; sešrotován 1958
4801 Kigiku
(黄菊)
Tačibana Stavba zrušena v březnu 1945
4802 Hatsugiku
(初菊)
Tačibana Stavba zrušena v březnu 1945
4803 Akane
(茜)
Tačibana Stavba zrušena v březnu 1945
4804 Širagiku
(白菊)
Tačibana Stavba zrušena v březnu 1945
4805 Čigusa
(千草)
Tačibana Stavba zrušena v březnu 1945
4806 Wakakusa
(若草)
Tačibana Stavba zrušena v březnu 1945
4807 Nacugusa
(夏草)
Tačibana Stavba zrušena v březnu 1945
4808 Akikusa
(秋草)
Tačibana Stavba zrušena v březnu 1945
4809 Nire
(楡)
Tačibana arzenál Maizuru 19440814a14. srpna 1944 19441125a25. listopadu 1944 19450131a31. ledna 1945 Kapitulace v Kure. 1948 sešrotován v Kure
4810 Naši
(梨)
Tačibana Kawasaki, Kóbe 19440901a1. září 1944 19450117a17. ledna 1945 19450315a15. března 1945 19450728a28. července 1945 potopen letadly z TF 38 severovýchodně od Haširadžimy. V 50. letech vyzvednut a 19560531a31. května 1956 zařazen do japonských námořních sil sebeobrany jako Wakaba (DE-261)
4811 Šii
(椎)
Tačibana arzenál Maizuru 19440918a18. září 1944 19450113a13. ledna 1945 19450313a13. března 1945 Kapitulace v Kure. 19470705a5. července 1947 předán sovětskému námořnictvu; sešrotován 1960
4812 Enoki
(榎)
Tačibana arzenál Maizuru 19441014a14. října 1944 19450127a27. ledna 1945 19450331a31. března 1945 19450626a26. června 1945 najel na minu v Obamské zátoce, sešrotován 1948
4813 Azusa
(梓)
Tačibana arzenál Jokosuka 19450129a29. ledna 1945 19450417a17. dubna 1945 stavba zastavena
4814 Odake
(雄竹)
Tačibana arzenál Maizuru 19441105a5. listopadu 1944 19450310a10. března 1945 19450515a15. května 1945 Kapitulace v Maizuru. 19470704a4. července 1947 předán US Navy
4815 Hacuume
(初梅)
Tačibana arzenál Maizuru 19441208a8. prosince 1944 19450425a25. dubna 1945 19450618a18. června 1945 Kapitulace v Maizuru. 19470706a6. července 1947 předán námořnictvu Čínské republiky
4816 Toči
(栃)
Tačibana arzenál Jokosuka 19450123a23. ledna 1945 (19450528a28. května 1945) 19450518a18. května 1945 stavba zastavena. Trup následně spuštěn na vodu kvůli uvolnění místa na skluzu a potopen jako vlnolam
4817 Hiši
(菱)
Tačibana arzenál Maizuru 19450210a10. února 1945 19450417a17. dubna 1945 stavba zastavena
4818 Susuki
(薄)
Tačibana Stavba zrušena v březnu 1945
4819 Nogiku
(野菊)
Tačibana Stavba zrušena v březnu 1945
4820 Sakaki
(榊)
Tačibana arzenál Jokosuka 19441229a29. prosince 1944 19450417a17. dubna 1945 stavba zastavena
4821 až 4832 12 jednotek Tačibana Stavba zrušena v březnu 1945
80 jednotek modifikovaná Tačibana 19450630a30. června 1945 zrušeno

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 松型駆逐艦 na japonské Wikipedii a Matsu class destroyer na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f NISHIDA, Hiroshi. Matsu class 1st class destroyers [online]. [cit. 2010-08-12]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  2. a b c d e f NISHIDA, Hiroshi. Tachibana class 1st class destroyers [online]. [cit. 2010-08-12]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. a b c d BRZEZIŃSKI, Sławomir; NOWAK, Grzegorz; WIŚNIEWSKI, Piotr. USS Gendreau, Matsu, HMS Brissenden. Wyszków, Poland: BS, 2000. (Destroyers The World War Two/Niszczyciele II Wojny Światowej; sv. 1). ISBN 83-87918-99-7. Kapitola Niszczyciel eskortowy Matsu, s. 21. (polsky) 
  4. a b WIŚNIEWSKI, Piotr. Niszczyciele japońskie 1920-45. Gdynia: A.J.-Press, 1996. ISBN 83-86208-38-4. S. 33 až 35. (polsky) 
  5. a b c NEVITT, Allyn D. MATSU Class Notes [online]. combinedfleet.com [cit. 2010-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Viz kategorizace plavidel císařského námořnictva v LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. S. 698 a 699. (anglicky) 
  7. 図解 日本の駆逐艦 (Mechanism of Japanese Destroyers): 光人社, 1999. (図解・軍艦シリーズ; sv. 4.) ~ Zukai Nippon no kučikukan (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.]: Kódžinša, 1999. (Zukai: Gunkan širi–zu; sv. 4). ISBN 978-4769808985. S. 119 až 123. (japonsky) 
  8. Lacroix & Wells, str. 739 a 740
  9. 駆逐艦 秋月型・松型・橘型・睦月型・神風型・峯風型. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 18.). ~ Kučikukan Akizuki-gata, Macu-gata, Tačibana-gata, Mucuki-gata, Kamikaze-gata, Minekaze-gata. [s.l.]: Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 18). ISBN 978-4769808190. S. 45. (japonsky) 
  10. Zukai Nippon no kučikukan, str. 70 až 73 a DIGIULIAN, Tony. Japan: 12.7 cm/40 (5") Type 88 & 12.7 cm/40 (5") Type 89 [online]. navweaps.com, rev. 2008-12-03 [cit. 2010-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. S. 771. (anglicky) 
  12. Lacroix & Wells, str. 781 a 782
  13. Lacroix & Wells, str. 782 a 783
  14. Zukai Nippon no kučikukan, str. 94 a 95
  15. HACKETT, Bob. IJN Cable-Layer HARUSHIMA: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 2011-04-09 [cit. 2011-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Ukázka kaligrafického písma Tento článek obsahuje japonský text.
Bez správné podpory asijských znaků se Vám mohou namísto kandži nebo kany zobrazovat otazníky, obdélníčky nebo jiné zástupné symboly.
  • WIŚNIEWSKI, Piotr. Niszczyciele japońskie 1920-45. Gdynia: A.J.-Press, 1996. ISBN 83-86208-38-4. (polsky) 
  • 駆逐艦 秋月型・松型・橘型・睦月型・神風型・峯風型. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 18.). ~ Kučikukan Akizuki-gata, Macu-gata, Tačibana-gata, Mucuki-gata, Kamikaze-gata, Minekaze-gata. [s.l.]: Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 18). ISBN 978-4769808190. (japonsky) 
  • 図解 日本の駆逐艦 (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.] : 光人社, 1999. (図解・軍艦シリーズ; sv. 4.) ~ Zukai Nippon no kučikukan (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.]: Kódžinša, 1999. (Zukai: Gunkan širi–zu; sv. 4). ISBN 978-4769808985. (japonsky) 
  • BRZEZIŃSKI, Sławomir; NOWAK, Grzegorz; WIŚNIEWSKI, Piotr. USS Gendreau, Matsu, HMS Brissenden. Wyszków, Poland: BS, 2000. (Destroyers The World War Two/Niszczyciele II Wojny Światowej; sv. 1). ISBN 83-87918-99-7. Kapitola Niszczyciel eskortowy Matsu. (polsky) 
  • FUKUI, Shizuo. Japanese Naval Vessels at the End of World War II. London: Greenhill Books, 1992. ISBN 1-85367-125-8. (anglicky) 
  • LENGERER, Hans. Japanese Wartime Simplified Destroyers of the Matsu and Tachibana Classes – Part I. In: LENGERER, Hans; AHLBERG, Lars. Contributions to the History of Imperial Japanese Warships. [s.l.]: [s.n.], 03. 2008. Ebook Paper IV. S. 91 až 104. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]