Třída Mucuki
| Třída Mucuki | |
|---|---|
 Mucuki kolem roku 1930 s ještě odkrytými torpédomety | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Japonské císařské námořnictvo |
| Typ | Torpédoborec |
| Lodě | 12 jednotek dokončeno 12 ztraceno za druhé světové války |
| Zahájení stavby | 1924 až 1926 |
| Spuštění na vodu | 1925 až 1927 |
| Uvedení do služby | 1925 až 1927 |
| Předchůdce | Třída Kamikaze |
| Nástupce | Třída Fubuki |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1315 T standardní[1][2] 1445 T při zkouškách[1] |
| Délka | 97,54 m mezi svislicemi[1] 100,20 m na vodorysce[1][2] 102,72 m celkem[2] |
| Šířka | 9,16 m[1][2] |
| Ponor | 2,96 m[1][2] |
| Pohon | 4 kotle Ro-gó Kanpon šiki 2 sestavy parních turbín Kampon 2 lodní vrtule 38 500 k na hřídeli (28 316,7 kW)[1][2][p 1] |
| Rychlost | 37,2 uzlů (68,89 km/h)[1] |
| Dosah | 4000 námořních mil (7408 km) při 14 uzlech (25,9 km/h)[2] |
| Posádka | 150[1][2] |
| Výzbroj | Po dokončení: 4 x 120 mm/45 typu 3. roku (4xI) 2 x 7,7mm/87 kulomet typu RU 6 x 610mm torpédomety modelu 1923 (2xIII) 12 torpéd typu 8 2 vrhače hlubinných náloží 18 hlubinných pum[1][2] |
Třída Mucuki (japonsky: 睦月型 Mucuki-gata) sestávala z dvanácti „torpédoborců první třídy“ (一等駆逐艦 ittó kučikukan) japonského císařského námořnictva, postavených v letech 1924 až 1927. Jednotky třídy Mucuki navazovaly na předchozí třídu Kamikaze, ale odlišovaly se několika změnami. Během druhé světové války již byly zastaralé a tak sloužily hlavně jako doprovodná plavidla a rychlé transportéry.
Všech dvanáct jednotek bylo ztraceno během bojů v Pacifiku. Devět z nich měla na svědomí letadla, dvě jednotky byly ztraceny při střetech s americkými hladinovými plavidly (Nagacuki byl následně doražen letadly) a jedna jednotka padla za oběť ponorce.
Vývoj a konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Stavba torpédoborců třídy Mucuki byla financována z financí rozpočtového roku 1923.[1]
Třída Mucuki vycházela z předchozí třídy Kamikaze a byla zároveň poslední třídou japonských torpédoborců před zavedením „speciálních torpédoborců“ (特型駆逐艦 Tokugata kučikukan) třídy Fubuki. Od předchozí třídy Kamikaze se Mucuki lišily hlavně tvarováním přídě (které převzaly i následující třídy „speciálních torpédoborců“), torpédovou výzbrojí a uspořádáním můstku.
Můstek[editovat | editovat zdroj]
Hlavní nástavba měla čtyři úrovně: dolní patro na horní palubě (上部甲板 džóbu kanpan), druhé patro horní můstkové paluby (上部艦橋 džóbu kankjó), můstek (羅針艦橋 rašin kankjó) a plošinu se světlometem a dálkoměrem. Kulomety byly oproti Kamikaze přesunuty z můstku o jednu palubu níž na horní můstkovou palubu. Otevřený můstek měl přední stěnu chráněnou plechem a prosklenými okny. Nad přední částí můstku byla kostra, přes kterou se jako ochrana před nepříznivým počasím dala natáhnout plachta. Změnila se rovněž plošina s dvoumetrovým stereoskopickým dálkoměrem na můstku, která u třídy Mucuki nesla dva 30cm světlomety.[3]
Pohon[editovat | editovat zdroj]
Pohon většiny jednotek třídy Mucuki zajišťovaly dvě soustavy parních turbín Kanpon. Pouze Jajoi a Nagacuki byly vybaveny importovanými turbínami o stejném výkonu: Jajoi turbínami Zoelly a Nagacuki turbínami Rateau.[4]
Každá sestava turbín Kanpon (obdobně Zoelly a Rateau) se skládala z jedné vysokotlaké a jedné nízkotlaké turbíny, které přes převodovku poháněly jednu hřídel. Každá sestava měla výkon 19 250 k (14 158,4 kW[p 1]) při 400 otáčkách lodního šroubu za minutu. Vysokotlaké turbíny měly každá navíc dva stupně pro plavbu cestovní rychlostí, které byly při plavbě maximální rychlostí vynechány.[4]
Sytou páru turbínám dodávaly čtyři vodotrubné kotle Ro-gó Kanpon šiki,[5] přičemž přední komín odváděl spaliny z 1. a 2. a zadní komín ze 3. a 4. kotle.
Výzbroj[editovat | editovat zdroj]
Místo tří dvouhlavňových 533mm torpédometů modelu 1921, jaké nesla třída Kamikaze, byly použity dva tříhlavňové nezakrytované otočné 610mm torpédomety modelu 1923.[6] Poprvé se tak na japonských torpédoborcích objevila torpéda ráže 610 milimetrů, konkrétně typ 8. Později mohly tyto torpédomety používat i torpéda typu 93 – známá „dlouhá kopí“. Jeden torpédomet byl umístěn před můstkem a druhý na zádi mezi platformou světlometu za druhým komínem a zadní nástavbou se 120mm kanóny. Hlavní hlavňová výzbroj i její rozmístění zůstalo shodné jako u třídy Kamikaze, tedy jeden 120mm kanón typu 3. roku na přední palubě, druhý na nástavbě mezi komíny a zbývající dva na zadní nástavbě.[7]
Pozdější modifikace[editovat | editovat zdroj]
Při incidentu 4. loďstva v roce 1935 bylo několik torpédoborců třídy Mucuki poškozeno v tajfunu. To vedlo v letech 1936 až 1937 k posílení konstrukce a zakrytování torpédometů.[7] Rovněž můstek byl zakulacen a zakrytován: původní volitelnou střechu z plátna nataženého přes kovovou konstrukci nahradila pevná střecha.[3]
Během války byly na přežívajících jednotkách instalovány radary a byla posilována protiletadlová výzbroj na úkor 120mm děl a torpédometů. Například Uzuki k 31. srpnu 1944 nesl následující výzbroj:
- 2 x 120 mm/45
- 3 x 610mm torpédomet (1xIII)
- 16 x 25 mm/60 typu 96 (2xIII, 2xII, 6xI)
- 2 vrhače hlubinných pum
- 1 přehledový radar proti vzdušným cílům 13 Gó
Pojmenování jednotek třídy Mucuki[editovat | editovat zdroj]
Torpédoborce třídy Mucuki byly zpočátku značeny lichým číslem (například 第十九号駆逐艦 Dai-džúkjú-gó kučikukan ~ „torpédoborec č. 19“), neboť sudá čísla byla vyhrazena pro „torpédoborce druhé třídy“ (二等駆逐艦 nitó kučikukan). Spolu s třídou Mucuki se ale již žádné torpédoborce druhé třídy nestavěly (třída Wakatake byla poslední) a tak bylo od tohoto systému upuštěno a po „torpédoborci č. 27“ následoval „torpédoborec č. 28“. V srpnu 1928 pak došlo k přejmenování, kdy byla jednotkám přidělena jména měsíců lunisolárního kalendáře, případně jména související s Měsícem.
Jednotky třídy Mucuki[editovat | editovat zdroj]
| Číslo | Jméno | Loděnice | Položení kýlu | Spuštění | Přijetí do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 19 | Mucuki (睦月) |
arzenál Sasebo | 21. května 1924 | 23. července 1925 | 25. března 1926 | 25. srpna 1942 potopen bombardéry USAAF v Šalomounových ostrovech |
| 21 | Kisaragi (如月) |
arzenál Maizuru | 3. června 1924 | 5. června 1925 | 21. prosince 1925 | 11. prosince 1941 potopen letadly USMC u atolu Wake |
| 23 | Jajoi (彌生) |
Uraga, Jokosuka | 11. ledna 1924 | 11. července 1925 | 28. srpna 1926 | 11. září 1942 potopen letouny USAAF v Šalomounově moři |
| 25 | Uzuki (卯月) |
Išikawadžima, Tokio | 11. ledna 1924 | 15. října 1925 | 14. září 1926 | 12. prosince 1944 potopen americkými torpédovými čluny u západního pobřeží Leyte |
| 27 | Sacuki (皐月) |
Fudžinagata, Ósaka | 1. prosince 1924 | 25. března 1925 | 15. listopadu 1925 | 21. září 1944 potopen letadly TF 38 v Manilské zátoce |
| 28 | Minazuki (水無月) |
Uraga, Jokosuka | 24. března 1925 | 25. května 1926 | 22. března 1927 | 6. června 1944 potopen ponorkou USS Harder v Suluském moři |
| 29 | Fumizuki (文月) |
Fudžinagata, Ósaka | 20. října 1924 | 16. února 1926 | 3. července 1926 | 18. února 1944 potopen americkými palubními letadly na Truku během operace Hailstorm |
| 30 | Nagacuki (長月) |
Išikawadžima, Tokio | 16. dubna 1925 | 6. října 1926 | 30. dubna 1927 | 6. července 1943 poškozen během bitvy v zálivu Kula, najel na břeh a následně zničen americkými letadly |
| 31 | Kikizuki (菊月) |
arzenál Maizuru | 15. června 1925 | 15. května 1926 | 20. listopadu 1926 | 4. května 1942 potopen letadly z USS Yorktown u Tulagi |
| 32 | Mikazuki (三日月) |
arzenál Sasebo | 21. srpna 1925 | 12. července 1926 | 7. května 1927 | 28. července 1943 potopen letadly USAAF u mysu Gloucester (Nová Británie) po předchozím najetí na mělčinu. |
| 33 | Močizuki (望月) |
Uraga, Jokosuka | 23. března 1926 | 28. dubna 1927 | 31. října 1927 | 24. října 1943 potopen Catalinami US Navy u jihovýchodního pobřeží Nové Británie |
| 34 | Júzuki (夕月) |
Fudžinagata, Ósaka | 27. listopadu 1926 | 4. března 1927 | 25. července 1927 | 12. prosince 1944 potopen letadly USMC severovýchodně od Cebu |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků 睦月型駆逐艦 na japonské Wikipedii a Mutsuki class destroyer na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k NISHIDA, Hiroshi. Mutsuki class 1st class destroyers [online]. [cit. 2010-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-21. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i Wiśniewski, str. 8
- ↑ a b Mechanism of Japanese Destroyers, str. 30 a 31
- ↑ a b LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. S. 738 a 739. (anglicky)
- ↑ Lacroix & Wells, str. 735 a 736
- ↑ Mechanism of Japanese Destroyers, str. 93 a LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. S. 782. (anglicky)
- ↑ a b JONES, Daniel H. IJN Minekaze, Kamikaze and Mutsuki class Destroyers [online]. [cit. 2010-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-28. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- WIŚNIEWSKI, Piotr. Niszczyciele japońskie 1920-45. Gdynia: A.J.-Press, 1996. ISBN 83-86208-38-4. (polsky)
- 駆逐艦 秋月型・松型・橘型・睦月型・神風型・峯風型. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 18.). ~ Kučikukan Akizuki-gata, Macu-gata, Tačibana-gata, Mucuki-gata, Kamikaze-gata, Minekaze-gata. [s.l.]: Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 18). ISBN 978-4769808190. (japonsky)
- 図解 日本の駆逐艦 (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.] : 光人社, 1999. (図解・軍艦シリーズ; sv. 4.) ~ Zukai Nippon no kučikukan (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.]: Kódžinša, 1999. (Zukai: Gunkan širi–zu; sv. 4). ISBN 978-4769808985. (japonsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Mucuki na Wikimedia Commons - NISHIDA, Hiroshi. Mutsuki class 1st class destroyers [online]. [cit. 2010-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-21. (anglicky)
- IJN Mutsuki Class Destroyers [online]. globalsecurity.org, rev. 2006-12-17 [cit. 2010-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- JONES, Daniel H. IJN Minekaze, Kamikaze and Mutsuki class Destroyers [online]. [cit. 2010-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-28. (anglicky)
