Přeskočit na obsah

Světový pohár v biatlonu 2013/2014

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Světový pohár v biatlonu 2013/2014
Základní informace
Pořadí37. ročník
Doba konání24. listopadu 2013 – 23. března 2014
Počet dějišť9
PořadatelMezinárodní biatlonová unie
Celkoví vítězové
MužiFrancie Martin Fourcade
ŽenyFinsko Kaisa Mäkäräinenová
Norsko Tora Bergerová (dodatečně)
Vítězové dílčích soutěží
Vytrvalostní závod mužiNorsko Emil Hegle Svendsen
Vytrvalostní závod ženyČesko Gabriela Soukalová
Sprint mužiFrancie Martin Fourcade
Sprint ženyFinsko Kaisa Mäkäräinenová
Stíhací závod mužiFrancie Martin Fourcade
Stíhací závod ženyFinsko Kaisa Mäkäräinenová
Hromadný start mužiFrancie Martin Fourcade
Hromadný start ženyBělorusko Darja Domračevová
Štafeta mužiNěmeckoNěmecko Německo
Štafeta ženyNěmeckoNěmecko Německo
Smíšená štafetaČeskoČesko Česko
NorskoNorsko Norsko
Pohár národů
Pohár národů mužiNorskoNorsko Norsko
Pohár národů ženyNorskoNorsko Norsko
Závody
Závody celkem54
Individuální závody22 (muži) / 22 (ženy)
Štafetové závody4 (muži) / 3 (ženy) / 2 (smíšené)
Zrušené závody1 (muži) / 1 (ženy)
Nedokončené závody1 (ženy)

Světový pohár v biatlonu 2013/2014 byl 37. ročník Světového poháru pořádaný Mezinárodní biatlonovou unií (IBU). Sezóna začala 24. listopadu 2013 ve švédském Östersundu a skončila 23. března 2014 ve finále světového poháru v norském Holmenkollenu. Součástí sezóny byly také závody v rámci Zimních olympijských her 2014 v ruském Soči, výsledky z těchto závodů se však do celkového hodnocení světového poháru nezapočítávaly s výjimkou smíšené štafety[1][2]

Vítězství z předchozí sezóny obhajovali Francouz Martin Fourcade, který dokázal prvenství obhájit, a mezi ženami Norka Tora Bergerová. Celkovou klasifikaci žen ovládla s pětibodovým náskokem Finka Kaisa Mäkäräinenová, po diskvalifikaci ruské závodnice Olgy Zajcevové kvůli dopingu a následnému přepočtu bodů se na první dostala Bergerová, taktéž s náskokem čtyř bodů před Mäkäräinenovou. Mezinárodní biatlonová unie v prosinci 2021 rozhodla, že velký křišťálový glóbus za celkové vítězství zpětně udělí oběma závodnicím.[3]

Kompletní program světového poháru v biatlonu 2013/2014:

Místo konání Datum konání Sprint Stíhací závod Závod s hromadným startem Vytrvalostní závod Štafeta Smíšená štafeta
Švédsko Östersund 24. listopadu–1. prosince 2013
Rakousko Hochfilzen 6.–8. prosince 2013
Francie Annecy 12.–15. prosince 2013
Německo Oberhof 3.–5. ledna 2014
Německo Ruhpolding 8.–12. ledna 2014
Itálie Anterselva 16.–19. ledna 2014
Rusko Soči (ZOH) 8.–22. února 2014 nebyly součástí světového poháru
Slovinsko Pokljuka 6.–9. března 2014
Finsko Kontiolahti 13.–16. března 2014 ●●
Norsko Holmenkollen 20.–23. března 2014
Celkově: 54 závodů 9 9 3 2 4 2

Pořadí Světového poháru

[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (23 závodů)

[editovat | editovat zdroj]

Pořadí národů (16 závodů)

[editovat | editovat zdroj]
Muži
Pořadí Země Body
1. NorskoNorsko Norsko 5937
2. RuskoRusko Rusko 5897
3. NěmeckoNěmecko Německo 5806
4. RakouskoRakousko Rakousko 5721
5. FrancieFrancie Francie 5678
6. ŠvédskoŠvédsko Švédsko 5405
7. ČeskoČesko Česko 4893
8. UkrajinaUkrajina Ukrajina 4509
9. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 4241
10. ItálieItálie Itálie 4175
Ženy
Pořadí Země Body
1. NorskoNorsko Norsko 5604
2. RuskoRusko Rusko 5453
3. NěmeckoNěmecko Německo 5422
4. UkrajinaUkrajina Ukrajina 5337
5. FrancieFrancie Francie 4938
6. BěloruskoBělorusko Bělorusko 4720
7. ČeskoČesko Česko 4674
8. PolskoPolsko Polsko 4410
9. ItálieItálie Itálie 4410
10. KanadaKanada Kanada 4153

Sprint (9 závodů)

[editovat | editovat zdroj]
Muži
Pořadí Jméno Body
1. Francie Martin Fourcade 400
2. Německo Arnd Peiffer 286
3. Norsko Johannes Thingnes Bø 277
4. Norsko Ole Einar Bjørndalen 260
5. Rakousko Dominik Landertinger 250
6. Norsko Emil Hegle Svendsen 237
7. Rusko Anton Šipulin 232
8. Itálie Lukas Hofer 227
9. Rakousko Simon Eder 224
10. Rusko Dmitrij Malyško 220

Stíhací závod (9 závodů)

[editovat | editovat zdroj]
Muži
Pořadí Jméno Body
1. Francie Martin Fourcade 294
2. Rakousko Simon Eder 235
3. Rusko Anton Šipulin 234
4. Švédsko Björn Ferry 233
5. Norsko Johannes Thingnes Bø 224
6. Německo Simon Schempp 218
7. Norsko Emil Hegle Svendsen 216
8. Rakousko Dominik Landertinger 205
9. Norsko Ole Einar Bjørndalen 194
10. Slovinsko Jakov Fak 191

Vytrvalostní závod (2 závody)

[editovat | editovat zdroj]

Závod s hromadným startem (3 závody)

[editovat | editovat zdroj]

Štafeta (4 závody)

[editovat | editovat zdroj]
Muži
Pořadí Jméno Body
1. NěmeckoNěmecko Německo 194
2. ŠvédskoŠvédsko Švédsko 194
3. RakouskoRakousko Rakousko 191
4. RuskoRusko Rusko 190
5. NorskoNorsko Norsko 175
6. FrancieFrancie Francie 169
7. ČeskoČesko Česko 137
8. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 130
9. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 120
10. UkrajinaUkrajina Ukrajina 118
Ženy
Pořadí Jméno Body
1. NěmeckoNěmecko Německo 168
2. UkrajinaUkrajina Ukrajina 157
3. RuskoRusko Rusko 141
4. NorskoNorsko Norsko 136
5. FrancieFrancie Francie 128
6. BěloruskoBělorusko Bělorusko 103
7. KanadaKanada Kanada 102
8. ItálieItálie Itálie 102
9. SlovenskoSlovensko Slovensko 100
10. ČeskoČesko Česko 96

Smíšená štafeta (2 závody)

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí Země Body
1. ČeskoČesko Česko 114
1. NorskoNorsko Norsko 114
3. ItálieItálie Itálie 91
4. UkrajinaUkrajina Ukrajina 84
5. RuskoRusko Rusko 81
6. FrancieFrancie Francie 78
7. SlovenskoSlovensko Slovensko 67
8. BěloruskoBělorusko Bělorusko 65
9. Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké 63
10. RakouskoRakousko Rakousko 63
  1. IBU Event and Competition Rules [PDF]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2014-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-07. (anglicky) 
  2. Гонки Олимпиады больше не идут в зачет Кубка мира [online]. tribuna.sports.ru, 2013-12-30 [cit. 2014-03-06]. Dostupné online. (rusky) 
  3. IBU EB Awards Total Score Crystal Globe 2013/2014 to Tora Berger and Kaisa Makarainen. International Biathlon Union - IBU [online]. 2021-12-21 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]