Svatý Tomáš (Přední Výtoň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Svatý Tomáš
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 20
Domů 11
Nadmořská výška 995 m
Lokalita
Obec Přední Výtoň
Okres Český Krumlov
Historická země Čechy
Katastrální území Pasečná
Zeměpisné souřadnice
Svatý Tomáš
Svatý Tomáš
Další údaje
Kód ZSJ 35301
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Tomáš (německy St. Thomas; 995 m) je horská vesnice, patřící do obce Přední Výtoň, přístupná po dlouhých úzkých horských silničkách. Žije v ní asi 20 obyvatel. Nedaleko (300 m) od osady je hrad Vítkův kámen.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dříve byla i tato oblast běžně obydlena, vedlo tudy několik cest spojující jižní Čechy s hornorakouskou oblastí Mühlviertel. V roce 1930 ve Svatém Tomáši žilo 193 obyvatel. Stával zde lovecký zámeček, škola z roku 1904 a několik dalších velkých kamenných domů.. Po roce 1945 bylo obyvatelstvo Svatého Tomáše vystěhováno a opuštěné domy zbořeny. V roce 1950 se zde usadila vojenská jednotka, byla postavena kasárna a domky pro důstojníky. Šťastnou náhodou se zachoval půvabný poutní kostel Božího těla z roku 1347, který armáda používala jako skladiště. Po roce 1990 se dočkal opravy a od roku 1997 se jednou za měsíc (poslední neděle v měsíci) v něm konají bohoslužby. Jedná se o čtvrtý nejvýše položený kostel na českém území.

Zámeček (schwarzenberská myslivna) z roku 1722 byl postaven ve „švýcarském slohu“ a býval vyzdoben Dürerovými obrazy. Sloužil také jako ubytovací hostinec. Za příznivého počasí bývala jeho okny nádherná vyhlídka k jihu, až k Alpám. Po znárodnění schwarzenberského majetku zámeček užívaly v letech 1947 až 1990 Státní lesy. V roce 1990 shořel, ruinu pak koupila soukromá firma, která ji přestavěla na exkluzivní horský hotel.

Na vrchu Vítkův kámen je zřícenina hradu Vítkův kámen (Wittingstein, Wittinghausen) postaveného Vítkem z Načeradce v roce 1277. Na něm byl vězněn (1 den) král Václav IV. V letech 1427 až 1465 Vítkův kámen měli Reinprechtové z Wallsse, potom Rožmberkové. V roce 1602 jej Petr Vok přenechal císaři Rudolfu II. V roce 1622 přešlo krumlovské panství na Eggenberky, po jejich vymření hrad zdědil Schwarzenberg, který na hradě ubytoval lesní personál. Brzy však hrad vyhořel a zůstal pustý. Ve vlastnictví Schwarzenberků byl do roku 1945. Kvůli znamenitému rozhledu býval strategickým místem pro armádu. Už za třicetileté války v něm sídlila posádka. V roce 1919 si na věži zřídila pozorovatelnu československá finanční stráž. Po roce 1950 se zde usadila československá armáda, která si z hradního paláce udělala pozorovatelnu a nedaleko hradu zřídila radarovou základnu. Po odchodu armády v roce 1990 se majitelem hradu stala obec Přední Výtoň, objekt byl zpřístupněn veřejnosti.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]