Rychnůvek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rychnůvek
Rychnuvek cca1925.jpg
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel326 (1910)
Nadmořská výška750 m n. m.
Počet domů47 (1910)
Rychnůvek
Rychnůvek
Další údaje
Zaniklé obce.cz761
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rychnůvek (také Německý Rychnov nebo Rychnov u Frymburku, německy Deutsch Reichenau) je zaniklá osada v nadmořské výšce kolem 750 metrů v katastrálním území Jasánky, na území obce Přední Výtoň v okrese Český Krumlov. V letech 1869–1930 byl Rychnůvek veden pod názvem Německý Rychnov jako osada obce Reiterschlag (Pasečná) v okrese Kaplice, v r. 1950 jako osada obce Frymburk v okrese Kaplice, v dalších letech jako osada zanikl.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osadu poprvé zmiňuje rožmberský urbář z roku 1379.[2] V roce 1384 zde byla plebánie, později farnost; ta pak byla v roce 1783 povýšena na děkanství. V letech 17901856 zde existoval vikariát, který zahrnoval několik farností. Do farnosti Rychnůvek patřily osady Rychnůvek, Pasečná, Jasánky, Otov, Růžový Vrch, Horní Hraničná, Dolní Hraničná, Muckenschlag (Komáří Paseka), Horní Ureš, Rožnov, Pernek, Svatý Tomáš, Mezilesí (německy Multerberg), Linda, Multerberské chalupy (německy Multerberger Waldhäuser) a Lindské Chalupy.[3]

Od roku 1893 byla v Rychnůvku pošta. Zdejší školu navštěvovalo až 200 dětí z okolí.[4] V zimě 1904/1905 zde (podle školní kroniky) napadlo 8 m sněhu.[5]

21. 9. 1938 byl ve službě smrtelně zraněn velitel místní četnické stanice vrchní strážmistr četnictva Antonín Měsíček. U vsi Reiterschlag (Pasečná) byl ze zálohy střelen příslušníky Freikorpsu.[6]

V roce 1930 zde stálo 49 domů a žilo 300 obyvatel. Po 2. světové válce byla většina obyvatel německé národnosti vysídlena a v roce 1950 zde žilo 62 obyvatel. V dalších letech Rychnůvek zanikl.[1][7]

Kostel sv. Václava[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Václava v Rychnůvku byla původně gotická stavba ze 14. století přestavěná v roce 1673. Kostel byl jednolodní, obdélníkový. Loď byla sklenuta čtyřmi křížovými klenbami, presbytář byl sklenut křížovou klenbou, triumfální oblouk byl půlkruhový. Kruchta na dvou pilířích byla podklenuta křížovou klenbou. V roce 1959 byl kostel zbourán. Místo, kde kostel stával, je nyní označeno velkým křížem.[2][8][9] Gotická socha Madony z 3. čtvrtletí 14. století, dříve umístná na hlavním oltáři byla před demolicí kostela zachráněna a po celou druhou polovinu 20. století provizorně umístna ve vitrině bočního oltáře sv. Linharta v kostele sv. Bartoloměje ve Frymburku, kam Rychnůvek farní správou v té době náležel. Někdy po roce 2005, kdy správu zaniklé farnosti převzal klášter Vyšší Brod, byla přemístěna do klášterního depozitáře a objevila se na výstavě středověkého umění pořádané v rámci české části hornorakouské Zemské výstavy 2013/14.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. www.czso.cz [online]. [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  2. a b Zaniklá farnost Rychnůvek. www.encyklopedie.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  3. VENUŠOVÁ, Petra. Historie obce Rychnůvek od roku 1900 až do jejího zániku. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Ústav česko-německých areálových studií a germanistiky, 2018. Bakalářská práce.. 
  4. BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. Zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  5. HUDIČÁK, Petr, Zdena MRÁZKOVÁ a Jindřich ŠPINAR. Šumava: krajina pod sněhem. Druhé, doplněné vydání. Český Krumlov: Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s r.o., 2017. Seidelova Šumava. S.156–157.
  6. Pomník Antonín Měsíček. Vets.cz [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  7. III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869–2011. www.czso.cz [online]. [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  8. WIRTH, Zdeněk a kol. Umělecké památky Čech. Praha: Československé akademie věd, 1957. 938 s. 
  9. kostel sv. Václava v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Související články[editovat | editovat zdroj]