Strunjan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Strunjan
Strunjan (8624965477).jpg
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 37,7 m n. m.
Stát SlovinskoSlovinsko Slovinsko
Strunjan
Strunjan
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 3,5 km²
Správa
Telefonní předvolba 05
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strunjan (italsky Strugnano) je přímořská obec ležící ve Slovinsku mezi obcemi IzolouPiranem. Nalézá se v příhraničním území, kde kromě Slovinců žijí též Italové; úředním jazykem je zde vedle slovinštiny také italština.

Obecně[editovat | editovat zdroj]

Jako turistické středisko je Strunjan v porovnání s nedalekou Portoroží méně rozvinut a jeho hotely jsou určeny především hostům, kteří vyhledávají klidnější odpočinek. Místní obyvatelé se zde živí zahradnictvím a sadařstvím, hodně se pěstují olivovníky a založeny jsou zde vinohrady. Území má velmi dlouhou tradici solinářství a rybolovu.

V obci stojí farní kostel Zjevení Matky Boží (slovinsky cerkev Svete Marije od Prikazanja) s někdejším benediktinským klášterem. Nad kostelem na severním pobřeží je umístěn mohutný kříž z roku 1600[1], odkud je výhled na celý Terstský záliv.

V místě jsou dvě základní školy, slovinská a italská.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Obec je rozložena u Strunjanského zálivu v údolí Strunjanského potoka, ale též na přilehlých návrších a pahorcích hory Ronek (116 m n. m.). Ta se na severu prudce spouští do moře vytvořeným klifem. Obec sestává z malých osad Karbonar, Marčane, Pretski Grič, RonekSv. Duh.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Území je chráněno chráněnou krajinnou oblastí Strunjan (slovinsky Krajinski park Strunjan), která zahrnuje části:

Na území obce se též nachází nejsevernější solná pánev na Jaderském moři Strunjanské soliny (slovinsky Strunjanske soline) ležící na konci Strunjanského zálivu.

Pamětihodnost[editovat | editovat zdroj]

550 metrů dlouhý tunel zvaný Valeta mezi Strunjanem a Portoroží je dnes určen pěším, běžcům a cyklistům v rámci zřízené trasy pro sportovní aktivity nazvané Parenzana – Cesta zdraví a přátelství. V minulosti byl tunel součástí úzkorozchodné železnice nazývané Parenzana nebo Parenzaner Bahn, která byla zbudována v letech 1900–1902. Trať dlouhá 123 km procházela Chorvatskem, Slovinskem a Itálií a spojovala PorečTerstem v letech 1902–1935, tedy v době, kdy tyto země byly součástí Rakousko-uherské monarchie.[2]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Strunjan na slovinské Wikipedii a Krajinski park Strunjan na slovinské Wikipedii.

  1. S.R.O, Turistika cz. Strunjan. www.turistika.cz [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. (česky) 
  2. Tunel Valeta – Parenzana [online]. [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]