Přeskočit na obsah

Přírodní rezervace Strunjan-Stjuža

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Strunjan-Stjuža
Naravni rezervat Strunjan Stjuža
IUCN kategorie Ib (Divočina)
Část přírodní rezervace Strunjan-Stjuža
Část přírodní rezervace Strunjan-Stjuža
Základní informace
Vyhlášení1990
Rozloha34,06 ha[1]
Poloha
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
Chráněná oblastChráněná krajinná oblast Strunjan
UmístěníStrunjanský poloostrov
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní rezervace Strunjan-Stjuža (slovinsky Naravni rezervat Strunjan Stjuža) je část chráněné krajinné oblasti Strunjan (slovinsky Krajinski park Strunjan), která se nachází na západním slovinském pobřeží Jaderského moře na Strunjanském poloostrově.

Přírodní rezervace Strunjan-Stjuža byla vyhlášena v roce 1990[2] především pro jedinečnou lagunu, která se na tomto místě nachází.

Laguna Stjuža

[editovat | editovat zdroj]

Stjuža (italsky Schiusa) je jediná laguna na slovinském pobřeží. Kdysi zde byl otevřený mořský záliv. Před asi 200 lety byla mezi mořem a zálivem postavena hráz, laguna je nyní s mořem spojena kanálem. Jméno Stjuža má původ v italském slově chiusazavřená.

Laguna je velmi mělká. Přílivodliv mají na pohyb vody v laguně jen malý vliv, příliv zde má malé vzedmutí, a místo není ohrožováno ani vlnobitím, ani pobřežními proudy. V laguně se kdysi chovaly ryby, ale ve třicátých letech 20. století se od chovu upustilo. Obecně všechny mořské laguny v severní části jadranského pobřeží bývaly známy četným chovem různých druhů ptáků a ryb.

Na dně laguny žije kromě jiných drobných živočichů asi 5 cm velký rak Upogebia prusilla. Patří mezi rakovce (lat. Malacostraca), tj. vyšší korýše. Je zástupce desetinožců (lat. Decapoda). V české odborné literatuře je uváděn obvykle pod svým latinským označením Upogebia prusilla. Pracovní český ekvivalent je krtonožec (nezaměňovat s krtonožkou!). Slovinsky se tento korýš nazývá škardobola nebo solinski rakec, překlad do češtiny by mohl být slaniskový rak.[zdroj?]

Solinářství a rybolov

[editovat | editovat zdroj]

Území má živou tradici solinářstvírybolovu. V bezprostřední blízkosti laguny se nacházejí Strunjanské soliny, které jsou písemnou zmínkou známy již od roku 804. Rybolov, s ohledem na ochranu životního prostředí, je zde povolen pouze malými bárkami a jen několik měsíců v roce, aby rybí populace měla dostatek času ve zbývajícím období opět regenerovat.

Naučná stezka

[editovat | editovat zdroj]

Rezervací vede naučná stezka s informačními tabulemi, které informují o fauněflóře tohoto území.[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krajinski park Strunjan na slovinské Wikipedii.

  1. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  2. a b S.R.O, Turistika cz. Strunjanský krajinný park - Strunjanská přírodní rezervace. www.turistika.cz [online]. [cit. 2019-05-29]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]