Přírodní rezervace Strunjan-Stjuža
 Strunjan-Stjuža Naravni rezervat Strunjan Stjuža | |
|---|---|
| IUCN kategorie Ib (Divočina) | |
 Část přírodní rezervace Strunjan-Stjuža | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1990 |
| Rozloha | 34,06 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Slovinsko |
| Chráněná oblast | Chráněná krajinná oblast Strunjan |
| Umístění | Strunjanský poloostrov |
| Další informace | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní rezervace Strunjan-Stjuža (slovinsky Naravni rezervat Strunjan Stjuža) je část chráněné krajinné oblasti Strunjan (slovinsky Krajinski park Strunjan), která se nachází na západním slovinském pobřeží Jaderského moře na Strunjanském poloostrově.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Přírodní rezervace Strunjan-Stjuža byla vyhlášena v roce 1990[2] především pro jedinečnou lagunu, která se na tomto místě nachází.
Laguna Stjuža[editovat | editovat zdroj]
Stjuža (italsky Schiusa) je jediná laguna na slovinském pobřeží. Kdysi zde byl otevřený mořský záliv. Před asi 200 lety byla mezi mořem a zálivem postavena hráz, laguna je nyní s mořem spojena kanálem. Jméno Stjuža má původ v italském slově chiusa – zavřená.
Laguna je velmi mělká. Příliv a odliv mají na pohyb vody v laguně jen malý vliv, příliv zde má malé vzedmutí, a místo není ohrožováno ani vlnobitím, ani pobřežními proudy. V laguně se kdysi chovaly ryby, ale ve třicátých letech 20. století se od chovu upustilo. Obecně všechny mořské laguny v severní části jadranského pobřeží bývaly známy četným chovem různých druhů ptáků a ryb.
Na dně laguny žije kromě jiných drobných živočichů asi 5 cm velký rak Upogebia prusilla. Patří mezi rakovce (lat. Malacostraca), tj. vyšší korýše. Je zástupce desetinožců (lat. Decapoda). V české odborné literatuře je uváděn obvykle pod svým latinským označením Upogebia prusilla. Pracovní český ekvivalent je krtonožec (nezaměňovat s krtonožkou!). Slovinsky se tento korýš nazývá škardobola nebo solinski rakec, překlad do češtiny by mohl být slaniskový rak.[zdroj?]
Solinářství a rybolov[editovat | editovat zdroj]
Území má živou tradici solinářství a rybolovu. V bezprostřední blízkosti laguny se nacházejí Strunjanské soliny, které jsou písemnou zmínkou známy již od roku 804. Rybolov, s ohledem na ochranu životního prostředí, je zde povolen pouze malými bárkami a jen několik měsíců v roce, aby rybí populace měla dostatek času ve zbývajícím období opět regenerovat.
Naučná stezka[editovat | editovat zdroj]
Rezervací vede naučná stezka s informačními tabulemi, které informují o fauně a flóře tohoto území.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krajinski park Strunjan na slovinské Wikipedii.
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b S.R.O, Turistika cz. Strunjanský krajinný park - Strunjanská přírodní rezervace. www.turistika.cz [online]. [cit. 2019-05-29]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přírodní rezervace Strunjan-Stjuža na Wikimedia Commons - Turistika CZ – Národní park Strunjan
- Turistika CZ – Strunjan obec
