Starý hrad v Jevišovicích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Starý hrad v Jevišovicích, také Starý zámek u Jevišovic je multikulturní archeologická lokalita, výšinné sídliště na ostrožně nad řekou Jevišovkou, v okrese Znojmo, v katastru obce Střelice, 0,5 km východně přes řeku od centra města Jevišovice. Místo bylo využívané jako sídliště s přestávkami od časného eneolitu do středověku, kdy byl místní hrad roku 1421 zničen a nahrazen hradem v dnešních Jevišovicích. Zdejší výkopy moravského archeologa Jaroslava Palliardiho významně přispěly k poznání chronologie období eneolitu v Česku a v Evropě.[1][2]

Sídliště na ostrožně téměř celé prokopal Jaroslav Palliardi se spolupracovníkem Františkem Vildomcem v letech 19091915. Plocha ostrožny byly upravena pro stavbu středověkého hradu a byla tudíž zbavena dřívějších kulturních vrstev. Zkoumána proto byla místa nedotčená středověkým zásahem na úbočích. Rozlišil zde 4, respektive 5 stratigrafických vrstev, které označil od nejmladší po nejstarší A, B, C1 a C2, D. Vrstva A byl středověký nános, spodní vrstvy náležely sídlištím eneolitických kultur. Vrstvu B původně přisoudil Palliardi kultuře se šňůrovou keramikou, ale O. Menghin brzy (1925) rozpoznal rozdíly keramiky a posléze použil označení Jevišovická kultura. Vrstva C1 jedna pak náležela kultuře s kanelovanou keramikou, dnes zvanou kultura bádenská, a vrstva C2 kultuře s nálevkovitými poháry. Vrstva D obsahovala keramiku kulturře s moravskou malovanou keramikou. Potenciál naleziště byl využit až po druhé světové válce, kdy byly intenzivněji prozkoumány vrstvy C a na základě toho byl zpřesněn chronologický systém období eneolitu.[3][4]

Středověký hrad[editovat | editovat zdroj]

Hrad založil kolem roku 1277 zřejmě Boček z Jevišovic, první zmínka však pochází až z roku 1289. Příslušníci jeho rodu byli stoupenci husitství a v husitských válkách byl hrad roku 1421 a možná i 1425 dobyt a pobořen. Nato byl založen nový hrad u městečka na protějším ostrohu, dnešní Starý zámek v Jevišovicích, v roce 1432 jsou zmiňovány hrady dva.[2]

Ze starého hradu jsou zachovány jen skrovné zbytky. Podle popisu z roku 1398 měl hrad dvě předhradí, několik mostů a vrat, věž a kapli. Je zde patrná trojdílná dispozice s jádrem a dvěma předhradími. Na prvním předhradí není žádné zdivo zachováno, na druhém, odděleném příkopem, jsou zbytky hradby a několika stavení. Jádro hradu stálo na malé vyvýšenině oddělené dalším příkopem ve skále a byl zde malý palác chráněný z přístupové strany věží.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://twist.up.npu.cz/ost/archeologie/ISAD/sas/info.php?ID=33-22-05/8
  2. a b c PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Redakce Jitka Benešová. třetí. vyd. Praha: Libri, 2001. 448 s. ISBN 80-7277-036-5. 
  3. MEDUNOVÁ, Anna. Jevišovická kultura na jihozápadní Moravě. Redakce Josef Poulík, Jiří Meduna. Praha: Academia, 1977. 92 s. S. 3,4. 
  4. PODBORSKÝ, Vladimír; A KOLEKTIV. Pravěké dějiny Moravy. Redakce Jaromír Kubíček. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost V Brně, 1993. 543 s., 102. S. 154. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PALLIARDI, Jaroslav: Stratigrafické výsledky výzkumu na Starém Zámku u Jevišovic, Kramář a Procházka, Kojetín 1912.
  • MEDUNOVÁ, Anna: Jevišovice - Starý Zámek: Schicht B - Katalog der Funde, Archeologický ústav ČSAV, Brno: 1972 (německy).
  • MEDUNOVÁ, Anna: Jevišovice - Starý Zámek: Schicht C2, C1, C : Katalog der Funde, Archeologický ústav ČSAV, Brno: 1981 (německy).