Střešovické skály

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Střešovické skály
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Střešovické skály v ulici Na Petřinách
Střešovické skály v ulici Na Petřinách
Základní informace
Vyhlášení29. dubna 1968
VyhlásilNárodní výbor hl. m. Prahy
Nadm. výška320 - 350 m n. m.
Rozloha1,45 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ObvodPraha 6
UmístěníStřešovice, Břevnov
Souřadnice
Střešovické skály
Střešovické skály
Další informace
Kód419
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Střešovické skály je přírodní památka ev. č. 419 na katastru Střešovic a Břevnova, které jsou součástí místní části Praha 6. Je to fragment kdysi mohutného skalního masivu, zlikvidovaného během tisíce let těžební a stavební činností. Chráněné území je v péči Magistrátu hlavního města Prahy.[3]

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany jsou pískovcové skály s přirozenými jeskyněmi a puklinami, geologicky i krajinářsky významné. Jedná se o skalní odkryvy v prostoru mezi ulicemi Na Petřinách a U VI. baterie. Z geomorfologického hlediska je toto chráněné území, ležící v nadmořské výšce 315-335 metrů, součástí Pražské plošiny. Přesným zaměřením jednotlivých parcel bylo zjištěno, že rozloha chráněného území je mnohem menší, než 2,5 ha, uvedených v původní vyhlášce - ve skutečnosti se jedná o plochu pouhých 1,4449 ha .[4]

Geologická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Pískovcové stěny s malou jeskyní
Jeskyně obydlená bezdomovci (2021)

Ve spodní části geologického profilu se nacházejí sladkovodní hrubozrnné pískovce, na kterých leží vrstva jemnějších pískovců s kaolinickým tmelem a s jílovitými partiemi peruckých vrstev (cenoman, svrchní křída). Ve svrchní části profilu se nacházejí mořské pískovce korycanských vrstev, v jejichž jílovitých partiích lze nalézt četné ichnofosilie.[4] V minulosti byl v dané lokalitě těžen písek, kámen a snad i limonit. Stopy po těžbě jsou dosud patrné v bývalém lomu, který se nachází poblíž východní hranice chráněného území.[4]

Novodobá historie[editovat | editovat zdroj]

Skály odedávna sloužily jako zdroj stavebního materiálu. V severovýchodní části areálu bývala pískovna, ve zplanýrovaných vytěžených partiích lomu začala ve 2. polovině 19. století vznikat kolonie domků, základ dnešních starých Střešovic. Provizorní obytné stavby, stejně jako hasičárna, byly zbourány postupně v letech 1945-1968, poslední zděný domek byl zbořen až po roce 1968, kdy bylo území vyhlášeno přírodní rezervací. Od 90. let začali zdejší jeskyni v sezóně obydlovat bezdomovci.

Prameny[editovat | editovat zdroj]

Skály jsou také prameništěm vody. Praménky vytékající na Střešovickou ulici v oblasti pod zvoničkou během zimního období v 60.-70. letech 20. století způsobovaly náledí a byly příčinou dopravních nehod. V 80. letech je podnik Sady, lesy, zahradnictví dokázal usměrnit intenzivní výsadbou popínavých rostlin. Nejsilnější pramen měl chutnou pitnou vodu a sloužil od 19. století do 90. let 20. století jako Střešovická studánka[5]. Po roce 2000 ji zlikvidovala nepovolená novostavba domu a jeho příjezdová cesta.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. PP Střešovické skály [online]. AOPK ČR [cit. 2018-06-25]. Dostupné online. 
  4. a b c KARLÍK, Petr; ŘEZÁČ, Milan. Plán péče pro přírodní památku Střešovické skály na období 2010-2022 [online]. AOPK ČR, 2008 [cit. 2018-06-25]. Dostupné online. 
  5. Ivan Makásek: Pražské prameny a studánky, edice Portál: zpravodaj dobrovolných aktivů státní památkové péče a ochrany přírody v Praze. Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1980

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]