Srdečník obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Srdečník obecný

Srdečník obecný
Srdečník obecný
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod: srdečník (Leonurus)
Binomické jméno
Leonurus cardiaca
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srdečník obecný (Leonurus cardiaca) je vytrvalá, až 150 cm vysoká léčivá bylina z čeledi hluchavkovité.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Srdečník má čtyřhrannou, rýhovanou, dutou a přímou lodyhu, která je často hustě větvená. Tu po celé délce pokrývají vstřícné, ostře pilovité, krátce chlupaté, až sedmiklanné listy, které se směrem vzhůru zužují. Horní listy jsou často trojlaločné, nejvyšší nedělené. Květy jsou jemně růžové, přisedlé a tvoří husté lichopřesleny. Nálevkovité kalichy dosahují 5-8 mm délky. Z každého kalichu vyčnívá 5-6 osinatých zubů ohnutých směrem ven. Koruna je dlouhá 8-12 mm, z vnější strany hustě chlupatá. Bylina kvete v období od června až října.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Původně se vyskytoval v Asii, ale byl zavlečen do Evropy a do Severní Ameriky, kde postupem času zdomácněl. Najdeme jej vzácně na okrajích cest, mezích, loukách i rumištích, častěji však bývá pěstován. Vyžaduje bohaté, kypré půdy a nepříliš vlhké, dobře osluněné stanoviště.

Účinné látky[editovat | editovat zdroj]

Bylina obsahuje glykosidy, hořčiny, třísloviny, alkaloidy, flavonoidy a stopy silic.[1]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Srdečník se užívá v lékařství i homeopatii jako posilující lék při srdečních chorobách nervového původu, při úzkostných stavech, stresu a rozčilení. Snižuje tepovou frekvenci a krevní tlak, rovněž přispívá k lepšímu trávení a odstraňuje nadýmání. Užívá se formou čajů a tinktury. Vyplachování úst nálevem ze srdečníku posiluje zubní sklovinu.[2]

Vzhledem k tomu, že rostlina je u nás vzácná, její sběr ve volné přírodě není možný.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dieter Podlechː Kapesní atlas Léčivé rostliny, nakl. Slovart, druhé české vydání, 2002
  2. Ursula Stumpfová, Naše léčivé rostliny, Ikar 2013

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]