Přeskočit na obsah

Spolek svatého Vasilije Velikého

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Spolek svatého Vasilije Velikého
Общество св. Василія Великого
Úvodní strana týdeníku Svět vydávaný spolkem z roku 1870
Úvodní strana týdeníku Svět vydávaný spolkem z roku 1870
PředchůdceLiterární spolek Prešovský
ZakladatelAdolf Dobrjanský, Ioann Rakovský, Vasil Popovič, Jozef Gaganec
Vznik1864
Zánik1902
Typveřejno-právní
Účelkultura, literatura, vydavatelská činnost, archivnictví, knihovnictví, osvěta
SídloUžhorod
PůsobnostUkrajina a Slovensko
Úřední jazykrusínština, ruština, jazyčije
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spolek svatého Vasilije Velikého (rusínsky Общество св. Василія Великого, Obščenstvo sv. Vasylija Velykoho) byl rusínský literární spolek působící na Ukrajině a na Slovensku, založený v roce 1862 rusínskými národními buditeli Adolfem Dobrjanským a Ioannem Rakovským v tehdejším Rakouském císařství. Spolek se stal nejvýznamějším literárním spolkem během rusínského národního obrození. Spolek vydával zejména noviny a knihy, mezi nejvýznamější se řadí týdeník Svět, první noviny vydávané na území Uherské Rusi. Cílem spolku během národního obrození byla, stejně jako u Spolku sv. Jana Křtitele, otevřít rusínské školy a také proto vydávaly učebnice v rusínštině a maďarštině.[1][2]

Činnost spolku byla kvůli maďarizaci, v roce 1873, utlumena, ale v roce 1895 byla znovu obnovena, ale pod novým vedením.[1][2][3] Zatímco původní rusofilské vedení vydávalo svůj týdeník v ruštině, nové rusínofilské vedení se již čistě zajímala o rusínské zájmy. Nové rusínofilské vedení se i distancovalo od původního rusofilského.[2][3][4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Alexander Duchnovič, nejvýznamnější rusínský buditel, zemřel v roce 1865 a po jeho smrti se hlavní kulturní město obrození přeneslo z Prešova do Užhorodu. V reakci na jeho smrt byl založen Spolek sv. Vasilije Velikého, stalo se tak v roce 1866 v Užhorodu a založil ho Adolf Dobrjanský, společně s Ioannem Rakovským.[2] Iniciátorem vzniku společnosti byl mukačevský biskup Vasil Popovič, který společně s prešovským biskupem Jozefem Gagancem, spoluzakladatelem Spolku sv. Jana Křtitele, sepsali zakládací listinu společnosti, kterou 15. prosince 1864 schválila uherská královská krajská rada.[2]

Spolek začal vydávat první noviny od rusínské inteligence, a to týdeník Svět psaný v karpatorusínském dialektu ruštiny nebo v ruštině.[4] Jednalo se o literární a společenské noviny, které podporovali tehdejší rusofilské trendy. Hodnotili politický život v uhersku a také psala recenze děl ruských spisovatelů. Prvním redaktorem novin byl Jurij Ignatkov, poté po něm nastoupil Cyril Sabov a Viktor Kimak.[4]

První oficiální schůze společnosti se konala až 19. září 1866 a to kvůli smrti mukačevského biskupa Vasila Popoviče.[5] Prvním předsedou spolku se stal kněz Ioann Rakovský a čestným předsedou se stal Adolf Dobrjanský.

V prosinci 1970 obvinil Štefan Pankovič redakci rusínských novin Svět z nebezpečních tendencí a zakázal duchovenstvu z mukačevské eparchie mít s redakcí jakékoliv styky.[3][6][7] Také v roce 1871 inicioval interní převrat ve spolku, kdy z vedení odvolal Adolfa Dobrjanského a Ioanna Rakovského a dosadil tam řeckokatolické duchovní promaďarského směru, kteří neuměli ani slovo rusínsky.[3][6][7] V roce 1872 začal spolek vydávat týdeník Karpat, který se prezentoval jako společenské, církevní a literární noviny, na začátku se do redakce zapojovali i rusínští intelektuálové, ale po zvýšení promaďarských tendencí se od týdeníku distancovali.[3][6][7] Štefan Pankovič pokračoval v maďarizaci své eparchie, např. zakázal posílání rusínských semináristů do vídeňských škol, aby nezískali slovanské vilvy a nebo také prosazoval násilnou emigraci protimaďarských rusínů do centrálních Uher či Ruska a tak byl Adolf Dobrjanský donucen jít s rodinou do Ruska.[3][6] Nakonec v roce 1872 proběhlo poslední, osmé zasedání spolku, kdy se rozhodlo pod silným Pankovičovým vlivem k vydávání rusínských knih výhradně v maďarštině a tak byl spolek utlumený již poté nic nevydal.[3][6][7]

V roce 1895 se obnovila činnost Spolku sv. Vasilije Velikého v Užhorodě, nové vedení se silně distancovalo od původní rusofilské orientace a přešlo na ochranu rusínské národní identity.[2][3] Znovuzaložení podpořil i nový mukačevský biskup Julij Fircak.[4] Během rusínofilského vedení spolku byly vydávány nové učebnice v rusínštině a maďarštině. Mezi nové publikace, které spolek vydával byl časopis Přehled (maďarsky Szemle) a čtrnáctidenník Nauka. Spolek definitivně zanikl v roce 1902 a jeho majetek byl převeden novému spolku Unio.[4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Общество святого Василия Великого na ruské Wikipedii, Общество св. Василія Великого na rusínské Wikipedii a Товариство св. Василія Великого na ukrajinské Wikipedii.

  1. ↑ a b POP, I. I. Dějiny Podkarpatské Rusi v datech. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 534 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7277-237-7. OCLC ocm67292521 OCLC: ocm67292521. 
  2. ↑ a b c d e f MAGOCSI, Paul R. The shaping of a national identity: Subcarpathian Rus', 1848-1948. Cambridge, Mass: Harvard University Press 640 s. (Harvard Ukrainian series). ISBN 978-0-674-80579-8. 
  3. ↑ a b c d e f g h POP, Ivan Ivanovič. Malé dejiny Rusínov. 2. vydanie. vyd. Bratislava: Združenie inteligencie Rusínov Slovenska 240 s. ISBN 978-80-973455-1-8. 
  4. ↑ a b c d e Encyclopedia of Rusyn history and culture. Příprava vydání Paul R. Magocsi, I. I. Pop. Toronto: University of Toronto Press 520 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8020-3566-0. OCLC ocm49047693 OCLC: ocm49047693. 
  5. ↑ SILVAJ, Ivan. Autobiografie Uriel Meteor (Ivan Silvaj) [online]. 2015-08-06 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online. (rusky) 
  6. ↑ a b c d e KONEČNÝ, Stanislav. Náčrt dejín karpatských Rusínov: vysokoškolská učebnica. Prešov: Prešovský univerzita, 2015. 225 s. ISBN 978-80-555-1297-6. (slovensky) 
  7. ↑ a b c d POPOV, Ivan Ivanovič. Podkarpatská Rus: osobnosti její historie, vědy a kultury. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Spolek_svatého_Vasilije_Velikého&oldid=24510174“