Spolek českých akademiků židů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Spolek českých akademiků židů
Právní formaspolek
Založenobřezen 1876
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spolek českých akademiků židů (SČAŽ) byla první organizace usilující o česko–židovské sblížení, která se hlásila k českému národu.[1] Organizace byla založena na valné hromadě v hostinci „U slovanské lípy“ [p 1] ve Spálené ulici v Praze v březnu roku 1876.[1]

Hlavní náplní činnosti Spolku českých akademiků židů byla vzájemná studentská solidarita a podpora nemajetných studentů.[1] Spolek také pořádal přednášky, organizoval různé zábavy a oslavy a rovněž vydával některé tituly z česko–židovské literatury.[1]

Předsedou Spolku českých akademiků židů byl student práv Leopold Katz[1] [p 2]. Jednatelem SČAŽ byl Adolf Stránský.[1] [p 3] V řadách zakladatelů spolku se angažovali lidé, kteří se později projevili jako významné osobnosti politického, kulturního a hospodářského života Rakouska-Uherska a Československa:[1] Alfréd Meissner [p 4]; Jakub Scharf [p 5]; August Stein ([p 6]; Josef Žalud [p 7]; Moric Baštýř; Max Reiner; Karel Fischer; Ignác Arnstein a mnozí další.[1]

Protektorem Spolku českých akademiků židů byl profesor trestního práva na pražské universitě JUDr. Alois Zucker.[1] [p 8] Finančním podporovatelem spolku byl podnikatel a mecenáš Bohumil Bondy.[1] [p 9]

Ve své činnosti SČAŽ navazoval na odkaz židovského lékaře, českého a německého romantického básníka, spisovatele, cestovatele a lékaře Siegfrieda Kappera.[1] Ten se jako jeden z prvních židovských intelektuálů veřejně hlásil k českému národu.[1] Na jeho počest byl v roce 1920 Spolek českých akademiků židů přejmenován na „Akademický spolek Kapper“. Tento spolek existoval a působil až do roku 1939, kdy byl rozpuštěn gestapem.[1] Po druhé světové válce byla činnost spolku obnovena, ale fungoval jen krátce a to do roku 1949, kdy přestal definitivně existovat.[1] Teprve v roce 2005 na aktivity tohoto spolku trvale navázal „Spolek akademiků Židů“ (SAŽ).[1] Tento spolek se hlásí k odkazu i dalších židovských akademických organizací.[1]

Publikační aktivity SČAŽ[editovat | editovat zdroj]

V databázi NK ČR lze najít několik titulů vydaných péčí SČAŽ či Akademického spolku Kapper:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle některých pramenů byl v tomto hostinci založen v roce 1848 vlastenecký spolek U slovanské lípy.[1] V jeho vedení byli František Palacký, František Ladislav Rieger, Karel Jaromír Erben a Václav Hanka. Dnes (2018) se na místě hostince U slovanské lípy ve Spálené ulici nachází budova pražského městského soudu.[1]
  2. Leopold Katz - pozdější úspěšný český advokát, mecenáš umění, příznivec a podporovatel České akademie věd a umění (ČAVU), nálezce cenného husitského Jistebnického kancionálu a sběratel výtvarných děl
  3. Adolf Stránský - český a československý novinář, politik a pozdější zakladatel a vydavatel Lidových novin, za Rakouska-Uherska poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady, předák moravské odnože mladočeské strany, po vzniku republiky ministr průmyslu a obchodu.
  4. Alfréd Meissnerčeskoslovenský politik, meziválečný ministr československých vlád a poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.
  5. Jakub Scharfrakouský a český právník a politik židovského původu a české národnosti, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu; jeden ze zakladatelů českožidovského hnutí.
  6. August Stein – jeden ze zakladatelů Židovského muzea v Praze a důležitý představitel českožidovského hnutí, které propagovalo syntézu židovského náboženství a uvědomělého češství jako odpověď na otázku po moderní židovské identitě.
  7. Josef Žalud – (rakouský a český advokát a politik židovského původu a české národnosti, v závěru 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
  8. JUDr. Alois Zucker – právník, vysokoškolský profesor a politik z Čech, ve 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
  9. Bohumil Bondyrakouský a český podnikatel a politik židovského původu a české národnosti, dlouholetý člen Obchodní a živnostenské komory v Praze, na konci 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r REDAKCE. Před 140 lety vznikl Spolek českých akademiků židů [online]. Židovské listy, 2016-03-01 [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]