Siegfried Kapper

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Siegfried Kapper
Siegfried Kapper (1848)
Narození 21. března 1820
Praha-Smíchov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. června 1879 (ve věku 59 let)
Pisa
Italské královstvíItalské království Italské království
Povolání básník, překladatel a spisovatel
Národnost Češi
Alma mater Vídeňská univerzita
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Siegfried Kapper (1870)

Siegfried Kapper (21. března 1820 Praha Smíchov[1] - 7. června 1879 Pisa) byl český a německý romantický básník, spisovatel, cestovatel a lékař.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako Isaac Salomon Kapper v rodině židovského učitele, navštěvoval českou školu na Smíchově a od roku 1830 gymnázium na Malé Straně. V letech 1836-1839 studoval filosofii na Karlově univerzitě, zajímal se o českou literaturu a spřátelil se s mladými českými básníky, zejména s Karlem Sabinou a V. B. Nebeským. Hlásil se k české, německé i židovské totožnosti a snažil se smiřovat nacionální nepřátelství, což mu mnozí vytýkali. Po ročním pobytu jako domácí učitel v Rusku vystudoval v letech 1841-1847 medicinu ve Vídni a stal se lékařem v chorvatském Karlovaci. Roku 1843 vydal svoji prvotinu „České listy“, kterou však česká kritika odmítla. Roztrpčen odmítavými postoji českých vzdělanců (zejména Karla Havlíčka), začal se zajímat o jihoslovanské jazyky a kulturu, hodně cestoval a psal většinou německy.

Roku 1848 odejel do Vídně, kde působil jako novinář, a po porážce revoluce cestoval po Uhrách a Bosně a napsal několik cestopisů. Po cestách v Německu a v Itálii se roku 1854 vrátil do Čech, oženil se a působil jako lékař v Dobříši a od roku 1860 v Mladé Boleslavi. [2] Po roce 1870 se přestěhoval do Prahy a publikoval také česky.[3] Předválečný Spolek akademiků židů přijal jeho jméno a na jeho rodném domě zasadil pamětní desku.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V německém prostředí měly Kapprovy spisy velký úspěch. Jeho živé cestopisy po Srbsku, Chorvatsku, Bosně, Bulharsku a Rumunsku spojují nadšení pro lidové kultury a poezii s ostrou pozorovací schopností etnografa. Řada jeho německých básní, inspirovaných českou a srbskou lidovou poezií, byla zhudebněna např. J. Brahmsem a zlidověla nejen v Německu.[5]

  • Slavische Melodien (Slovanské melodie,1844)
  • Südslawische Wanderungen (Cesty mezi jižními Slovany, 1851)
  • Die serbische Bewegung in Süd-Ungarn (Srbské hnutí v jižních Uhrách, 1851, historická monografie)
  • Gesänge der Serben (Zpěvy Srbů, 1852; česky 1872)
  • Christen und Türken (Křesťané a Turci, 1854)
  • Lazar, der Serbenczar (Lazar, car Srbů. Podle hrdinských pověstí a písní, 1851)
  • Herzel und seine Freunde. Bilder aus dem böhmischen Schulleben (Herzl a jeho přátelé. Obrázky ze školního života v Čechách, 1853)
  • Falk. Eine Erzählung (1853)
  • Das Vorleben eines Künstlers. Roman (1855)
  • Die Handschriften von Königinhof und Grünberg. Altböhmische Poesien aus dem 10. bis 12. Jahrhundert (Královédvorský a Zelenohorský rukopis. Staročeská poezie z 10. až 12. století, 1859. Překlad a úvod.)
  • Das Böhmerland. Wanderungen und Ansichten mit Illustrationen (Čechy, Cesty a názory s ilustracemi, 1863)
  • Märchen aus dem Küstenlande (Pohádky přímořské, 1865, česky 1873 a 1998)
  • Serbische Nationalpoesie II. (Srbská lidová poezie, 1871)
  • Gusle. Serbische Gedichte (Gusle. Srbské básně, 1874, česky 1876) [3] [2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a obřízce židovské náboženské obce na Smíchově
  2. a b [1]
  3. a b Ottův slovník naučný, heslo Kapper, Siegfried.
  4. Ottův slovník naučný nové doby, heslo Kapper, Siegfried.
  5. Např. [2], kde jsou i další písně.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Kapper, Siegfried. Sv. 13, str. 974
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Kapper, Siegfried. Sv. 5, str. 379
  • Krejčová, H., Siegfried Kapper. Symbol česko-židovského hnutí. In: Židovská ročenka Č. 5751, 1990/1991, str. 86–89.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]