Francium: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
změna infoboxu + doplnění informací podle literatury |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox Chemický prvek |
|||
{{Substovaný infobox}} |
|||
<!-- tabulka ( + část obecné) --> |
|||
{| border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="330" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;" |
|||
|značka= Fr |
|||
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| <font size=+1>'''Francium'''</font> |
|||
|číslo= 87 |
|||
|- |
|||
|nukleonové= 223 |
|||
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Fr-TableImage.png|290px|Francium]] |
|||
|název= Francium |
|||
|- |
|||
|latinský= Francium |
|||
|[[Atomové číslo]]||87 |
|||
|nad= [[Cesium|Cs]] |
|||
|- |
|||
|pod= |
|||
|[[Relativní atomová hmotnost]]||(223) [[Atomová hmotnostní jednotka|amu]] |
|||
|vlevo= |
|||
|- |
|||
|vpravo= [[Radium]] |
|||
|[[Elektronová konfigurace]]|| [Rn] 7s<sup>1</sup> |
|||
|dolní tabulka=ano |
|||
|- |
|||
<!-- obecné --> |
|||
|[[Elektronegativita]] (Pauling)||0,7 |
|||
|chemická skupina= Alkalické kovy |
|||
|- |
|||
|RN-CAS= 7440-73-5 |
|||
|[[Teplota tání]]||27 °C (300 K) |
|||
|skupina= 1 |
|||
|- |
|||
|perioda= 7 |
|||
|[[Teplota varu]]||677 °C (950 K) |
|||
|blok= s |
|||
|- |
|||
| |
|hmotnostní zlomek v zemské kůře= 7×10<sup>-19</sup> |
||
|počet přírodních izotopů= 3 |
|||
|- |
|||
|obrázek= Electron shell 087 Francium - no label.svg |
|||
|[[Registrační číslo CAS]]||7440-73-5 |
|||
|popis obrázku= Atom francia |
|||
|} |
|||
|vzhled= stříbrný radioaktivní kov |
|||
<!-- Atomové vlastnosti --> |
|||
|relativní atomová hmotnost= (233,019 8) |
|||
|atomový poloměr= |
|||
|kovalentní poloměr= 280 |
|||
|van der waalsův poloměr= |
|||
|elektronová konfigurace= <nowiki>[</nowiki>[[radon|Rn]]] 7s<sup>1</sup> |
|||
|elektronů ve slupkách= 2, 8, 18, 32, 18, 8, 1 |
|||
|oxidační čísla= I |
|||
<!-- Fyzikální vlastnosti --> |
|||
|skupenství= pevné |
|||
|krystalová struktura= krychlová tělesně centrovaná |
|||
|hustota= 2,29 g/cm<sup>3</sup> (''100 °C'') |
|||
|magnetické chování= paragnetický |
|||
|teplota tání c= 27 |
|||
|teplota tání k= 300 |
|||
|teplota varu c= 677 |
|||
|teplota varu k= 950 |
|||
<!-- Termodynamické vlastnosti --> |
|||
|spec. teplo tání= 9,34 J/g |
|||
|spec. teplo varu= 310 J/g |
|||
|molární atomizační entalpie= 69,08 kJ/mol |
|||
|absolutní entropie= 94,20 J K<sup>-1</sup> mol<sup>-1</sup> |
|||
<!-- Různé --> |
|||
|různé=ano |
|||
|elektronegativita= 0,79 |
|||
|ionizační energie= ''první'' 3,98 [[elektronvolt|eV]] |
|||
|iontový poloměr= (Fr<sup>+</sup>) 180 |
|||
<!-- Izotopy --> |
|||
|izotopy= |
|||
{{Infobox Chemický prvek/Nestabilní izotop |
|||
| A=221 |
|||
| značka=Fr |
|||
| výskyt= přirozený |
|||
| poločas= 4,8 min |
|||
| druh= [[Alfa částice|α]] |
|||
| MeV= 6,457 |
|||
| A produktu=217 |
|||
| značka produktu=[[astat|At]]}} |
|||
{{Infobox Chemický prvek/Nestabilní izotop 2 |
|||
|A=223 |
|||
|značka=Fr |
|||
|výskyt= přirozený |
|||
|poločas= 22 min |
|||
|druh 1= [[Záření beta|β<sup>-</sup>]] |
|||
|MeV 1= 1,149 |
|||
|A produktu 1= 223 |
|||
|značka produktu 1= [[radium|Ra]] |
|||
|druh 2= [[Alfa částice|α]] |
|||
|MeV 2= 5,430 |
|||
|A produktu 2= 219 |
|||
|značka produktu 2= [[astat|At]]}} |
|||
{{Infobox Chemický prvek/Nestabilní izotop |
|||
| A=224 |
|||
| značka=Fr |
|||
| výskyt= přirozený |
|||
| poločas= 2 min |
|||
| druh= [[Záření beta|β<sup>-</sup>]] |
|||
| MeV= - |
|||
| A produktu= 224 |
|||
| značka produktu= [[radium|Ra]]}} |
|||
<!-- Bezpečnost --> |
|||
|symboly nebezpečí= |
|||
}} |
|||
'''Francium''' (chemická značka '''Fr''', {{vjazyce|la}} ''Francium'') je nejtěžší |
'''Francium''' (chemická značka '''Fr''', {{vjazyce|la}} ''Francium'') je nejtěžší známý [[chemický prvek]] z řady [[alkalické kovy|alkalických kovů]]<ref name="Chemické a analytické tabulky">''Chemické a analytické tabulky'' (viz literatura), strana 42., část o franciu</ref>, jedná se o nestabilní, velmi silně [[radioaktivita|radioaktivní]] prvek. |
||
== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == |
== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == |
||
Nejstabilnější izotop francia <sup>223</sup>Fr má [[poločas rozpadu]] |
Nejstabilnější izotop francia <sup>223</sup>Fr má [[poločas rozpadu]] 22 minut<ref name="Chemické a analytické tabulky"/> a podléhá β<sup>-</sup> rozpadu. Tento izotop vzniká i v přírodě a to α přeměnou [[aktinium|aktinia]]. Francium se přeměňuje α rozpadem na [[astat]], β<sup>+</sup> rozpadem na [[radon]] nebo β<sup>-</sup> rozpadem na [[radium]]. |
||
Za pokojové teploty je francium pevný [[kov]] s nejnižší hodnotou [[elektronegativita|elektronegativity]]. Je velmi reaktivní a jeho sloučeniny se svými vlastnostmi podobají sloučeninám [[cesium|cesia]]. Téměř všechny soli francia jsou ve [[Voda|vodě]] rozpustné. |
Za pokojové teploty je francium pevný [[kov]] s nejnižší hodnotou [[elektronegativita|elektronegativity]]. Je velmi reaktivní a jeho sloučeniny se svými vlastnostmi podobají sloučeninám [[cesium|cesia]]. Téměř všechny soli francia jsou ve [[Voda|vodě]] rozpustné. |
||
| Řádek 36: | Řádek 100: | ||
== Výskyt == |
== Výskyt == |
||
Francium se na Zemi vyskytuje v množství |
Francium se na Zemi vyskytuje v množství 7×10<sup>-19</sup> [[ppm]]<ref name="Chemické a analytické tabulky"/> (''parts per milion'' = počet částic na 1 milion částic), toto by odpovídalo obsahu 15 g francia v [[zemská kůra|zemské kůře]] o tloušťce 1 km. V přírodě se vyskytují izotopy francia <sup>221</sup>Fr (vzniká v [[Neptuniová rozpadová řada|neptuniové řadě]]), <sup>223</sup>Fr (vzniká v [[Aktiniová rozpadová řada|aktinové řadě]]) a <sup>224</sup>Fr (vzniká v [[Thoriová rozpadová řada|thoriové řadě]]) a jeho stopy nalézáme v [[uran (prvek)|uranových]] a [[thorium|thoriových]] rudách<ref name="Chemické a analytické tabulky"/>. V současné době je známo celkem 34 [[izotop]]ů francia, všechny jsou značně nestálé a poměrně rychle podléhají radioaktivní přeměně. Uměle se francium připravuje [[proton]]ovým bombardováním thoria. |
||
== |
== Zdroje == |
||
=== Literatura === |
|||
{{commonscat|Francium}} |
{{commonscat|Francium}} |
||
{{Wikislovník|francium}} |
{{Wikislovník|francium}} |
||
| Řádek 46: | Řádek 111: | ||
* Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 |
* Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 |
||
* N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9 |
* N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9 |
||
* {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}} |
|||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
{{Tabulka prvků}} |
{{Tabulka prvků}} |
||
Verze z 7. 3. 2013, 18:12
Šablona:Infobox Chemický prvek
Francium (chemická značka Fr, latinsky Francium) je nejtěžší známý chemický prvek z řady alkalických kovů[1], jedná se o nestabilní, velmi silně radioaktivní prvek.
Základní fyzikálně-chemické vlastnosti
Nejstabilnější izotop francia 223Fr má poločas rozpadu 22 minut[1] a podléhá β- rozpadu. Tento izotop vzniká i v přírodě a to α přeměnou aktinia. Francium se přeměňuje α rozpadem na astat, β+ rozpadem na radon nebo β- rozpadem na radium.
Za pokojové teploty je francium pevný kov s nejnižší hodnotou elektronegativity. Je velmi reaktivní a jeho sloučeniny se svými vlastnostmi podobají sloučeninám cesia. Téměř všechny soli francia jsou ve vodě rozpustné.
Fluorid francia (FrF) je sloučeninou s největším rozdílem elektronegativity mezi vázanými prvky.
Historický vývoj
Francium bylo objeveno až roku 1939 Margueritou Pereyovou v Paříži a pojmenováno bylo podle země svého objevu.
Výskyt
Francium se na Zemi vyskytuje v množství 7×10-19 ppm[1] (parts per milion = počet částic na 1 milion částic), toto by odpovídalo obsahu 15 g francia v zemské kůře o tloušťce 1 km. V přírodě se vyskytují izotopy francia 221Fr (vzniká v neptuniové řadě), 223Fr (vzniká v aktinové řadě) a 224Fr (vzniká v thoriové řadě) a jeho stopy nalézáme v uranových a thoriových rudách[1]. V současné době je známo celkem 34 izotopů francia, všechny jsou značně nestálé a poměrně rychle podléhají radioaktivní přeměně. Uměle se francium připravuje protonovým bombardováním thoria.
Zdroje
Literatura
Obrázky, zvuky či videa k tématu francium na Wikimedia Commons
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
- Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
- Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
- Jursík F.: Anorganická chemie nekovů. 1. vyd. 2002. ISBN 80-7080-504-8
- Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
- N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Reference
Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link GA