Klášter bosých karmelitánů (Hradčany): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 15. 1. 2013, 16:17

Klášter bosých karmelitánek nebo i Klášter bosých karmelitek v Praze je pozoruhodná barokní klášterní stavba nacházející se na pražských Hradčanech v jihozápadní části Hradčanského náměstí v městské části Praha 1. Jeho součástí je i kostel svatého Benedikta, který byl kdysi hlavním farním kostelem pro druhdy historické město Hradčany, jeho dnešní podoba pochází z poloviny 18. století, kdy patřil řádu barnabitů. V kostele se uchovává mumifikované tělo ctihodné abatyše Marie Elekty(1605-1663). Ostatky byly několikrát vědecky zkoumány. Publikace Marie Elekta od Ježíše, napsal český antropolog a lékař prof. Emanuel Vlček(1925-2006). Průzkum mumifikovaného těla se zabývá srovnáním výsledků, k nimž došla komise Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v roce 1677 a pražskou lékařskou fakultou v roce 2003. Závěr: neporušenost těla trvá. Kniha je doplněna obsáhlou obrazovou dokumentací. Klášter se nalézá v místech, kde kdysi stál dům básníka Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Císař Josef II. v rámci svých reforem klášter i s kostelem zrušil, nicméně jeho nástupce císař Leopold II. klášter opět obnovil a věnoval jej ženskému řádu bosých karmelitánek.

V roce 1950 v rámci komunistických represálií vůči katolickým církevním řádům byl objekt kláštera násilně vyklizen a následně byl celý areál nákladně přebudován na luxusní hotel pro komunistické pohlaváry. V letech 1985 až 1991 prodělal velkou rekonstrukci. V roce 1992 byl opět navrácen svému původnímu církevnímu účelu, původní hotelový inventář byl rozprodán v dražbě a interiér objektu byl zpětně upraven podle příslušných řádových předpisů a zvyklostí.

Kostel svatého Benedikta

Součástí areálu kláštera je i kostel svatého Benedikta, kde se dodnes pořádají pravidelné mše, které jsou přístupné veřejnosti. Kostel během své historie prodělal řadu přestaveb, první zmínky o něm pocházejí z roku 1353, v roce 1626 byl němu přistavěn dnešní klášterní areál.

Literatura

SINGER, Haštal Al. Dějiny a památky chrámu sv. Benedikta na Hradčanech, jakož i stručný životopis ctihodné Marie Elekty od Ježíše, první převorky bosých Karmelitek v Praze. Praha: vl.n., 1902. Dostupné online.

Externí odkazy

[1]
[2]

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Praha, Hradčany, kostel svatého Benedikta.JPG|right|thumb|Kostel svatého Benedikta, součást kláštera]]
 '''Klášter bosých karmelitánek''' nebo i '''Klášter bosých karmelitek''' v [[Praha|Praze]] je pozoruhodná [[baroko|barokní]] klášterní stavba nacházející se na pražských [[Hradčany|Hradčanech]] v jihozápadní části [[Hradčanské náměstí|Hradčanského náměstí]]
-v městské části [[Praha 1]]. Jeho součástí je i '''kostel svatého Benedikta''', který byl kdysi hlavním [[Farní kostel|farním kostelem]] pro druhdy historické město Hradčany, jeho dnešní podoba pochází z poloviny [[18. století]], kdy patřil řádu [[Barnabité|barnabitů]]. V kostele se uchovává tělo ctihodné abatyše [[Marie Elekta| Marie Elekty]].
+v městské části [[Praha 1]]. Jeho součástí je i '''kostel svatého Benedikta''', který byl kdysi hlavním [[Farní kostel|farním kostelem]] pro druhdy historické město Hradčany, jeho dnešní podoba pochází z poloviny [[18. století]], kdy patřil řádu [[Barnabité|barnabitů]]. V kostele se uchovává mumifikované tělo ctihodné abatyše [[Marie Elekta| Marie Elekty]](1605-1663). Ostatky byly několikrát vědecky zkoumány. Publikace Marie Elekta od Ježíše, napsal český antropolog a lékař prof. Emanuel Vlček(1925-2006). Průzkum mumifikovaného těla se zabývá srovnáním výsledků, k nimž došla komise Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v roce 1677 a pražskou lékařskou fakultou v roce 2003. Závěr: neporušenost těla trvá. Kniha je doplněna obsáhlou obrazovou dokumentací.
 [[Klášter]] se nalézá v místech, kde kdysi stál dům básníka [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic|Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic]]. Císař [[Josef II.]] v rámci svých reforem klášter i s kostelem zrušil, nicméně jeho nástupce císař [[Leopold II.]] klášter opět obnovil a věnoval jej ženskému řádu [[Bosé karmelitánky|bosých karmelitánek]].